Yelloween~Síla Magie

Odlet do Ameriky

Po několika hodinách dojeli na letiště. Vystoupili z auta a Rumlow vytáhl z kapsy falešné doklady pro Kiru.
"Tady máš. Tvoje nová identita."
Na průkazu bylo jméno Kira Alexejev, datum narození 13. dubna 2005. Na fotce nebyla ona, ale bylo jí to podobné.
"Kdyby se tě na něco ptali," začal Rumlow "Řekni, že si žila na Ukrajině s babičkou Ljubljanou, ta ti zaplatila školné v New Yorku, aby jsi nežila někde v zuřící válce. Je ti to jasné?"
"Ehhh..jo." nechápala Kira ,co se vůbec všechno kolem ní děje.
"Takže já půjdu do školy?"
"Budeš muset.."
"Ale já do školy nepotřebuju! Vím všechno!"
"To tě neomlouvá! Já to mám za úkol dopravit tě ve zdraví a přihlásit tě do školy, pak už mi budeš ukradená."
"Dej mi ten náramek," obrátil se na Sitwella, ten se ze zaražení probudil a hmatal po kapsách elektrický náramek. Dal ho Rumlowovi a ten ho otevřel a dal Kiře na kotník a zacvakl.
"Co to děláš?" vyjela na Rumlowa.
"To je elektrický náramek. Díky němu nebudeš moct opustit pozemek školy. Až budeš za bránou školy, aktivuje se a dá ti kdykoliv ránu, když překročíš práh školy."dodal s úšklebkem.
"A kde budu žít?"
"Je tam internát, takže tam."
"A co o víkendech? To je přece zavřené?"
"To už si vyřeš sama."
Po diskusi vyčkali na potvrzení letenek a prošli bránou na železné předměty. Všichni byli negativní na nález železa a tak mohli nastoupit do letadla.

V letadle nechali Kiru sednout k okénku, aby ji znepřístupnili východ.
Mohla cokoliv udělat a jistota jim proti ní pomáhala. Letadlo po půl hodině vzlétávalo z rampy. Kira s nadšením pozorovala mizící se letiště. Takhle vysoko nikdy nebyla. Po pár minutách už letěli v oblacích. Chválila si výhled ven a bylo jí jedno, že jí naschvál dali k okénku. Přišla letuška a vezla vozíček plný jídla a pochoutek. Nikdy takové pochoutky neviděla a nepozorovaně natáhla ruku přes spící hlídače a vzala si do hrsti několik sušenek. Na obalu měly napsané Snickers. Potichu rozbalovala obal a ukousla. Na jazyku cítila několik probraných chutí, které nikdy necítila. V Sokovii dostávala kaše bez chuti a vodu. Dávali jí to naschvál, aby si udržela kondici a hubenou postavu. Dojedla sušenku a ostatní dvě si schovala do kapsy. Rozhodla se vyčkávat na další vozíček dobrot, ale nic už pak nepřijelo.

Letadlo začalo přistávat a hlídači se začali probouzet. Překvapilo je,že Kira je na svém místě a neslyšeli žádnou stížnost.Po přistání se všichni začali zvedat ze sedadel. Vystoupili z letadla a čekali na svá zavazadla. Jako jediní měli jen batohy a Sitwell hranatý kancelářský batoh do ruky.
Čekali v řadě na průchod bránou. Kira v dálce viděla stánek s pochoutkami a neviditelně se odpařila od skupiny. Prolezla přes spojené stojany provazem, které sloužily jako zakázaný průchod. Kira jednoduše přelezla stojany a šla ke stánku. Už tu stálo několik lidí a zaměstnávali prodavačku. Prodavačka ani zákazníci o Kiře nevěděli, a tak toho využila, popadla kelímek a z automatu si do něj natočila barevné bonbóny a nenápadně odešla. Rumlow se už blížil k bráně a ohlédl se za sebe.
Kira tam za ním nestála.
Začal panikařit. Rozhlížel se kolem dokola. Sitwell byl o dva lidi dál za ním a něco psal na mobilu. Přišla na něj řada. Najednou ji uviděl u východu. Rozběhl se. Najednou vypadal jak kriminálník a ochranka ho následovala. Kira si z kelímku brala bonbon jeden za druhým a ohlédla se. Rumlow za ní naštvaně běžel a za ním se tvořila velká skupina ochranky. Kira se zalekla vyhodila kelímek z rukou před východ a běžela ven. Rumlow rychle zareagoval, přeskočil rozházené bonbóny a běžel dál za ní. Ochranka se sklouzla po bonbonech a vytvořila velkou hromadu povalujících těl.

Kira byla před letištěm na parkovišti a prokličkovávala jezdící auta. Byla už daleko a Rumlow zastihl motorkáře odhodil ho z motorky a nasedl si místo něj. Svižně a hladce se vyhýbal autům dokud nedostihl Kiru. Sáhl do kapsy a zmáčkl tlačítko. Najednou se Kira zparalyzovala a ležela na zemi. Brock ji dojel. I jeho dostihla ochranka.