He is my problem

32.chapter ♦ How?

V pondělí po tělocviku jsem zůstala poslední v šatně. Byla jsem docela spocená, a tak jsem si dala sprchu. Potom jsem se usušila a oblékla se. Když jsem si balila tašku na tělocvik, uslyšela jsem kroky. Zpozorněla jsem a čekala, kdo se objeví.

,,Čus, Alex!" uviděla jsem Zaca, který vyšel zpoza skříněk.

,,Zacu, tohle jsou holčičí šatny, jestli sis nevšimnul," upozornila jsem ho a dál jsem do tašky házel moje oblečení. Chtěla jsem odtuď rychle vypadnout.

,,Všiml jsem si, ale chtěl jsem tě vidět," usmál se.

,,Ale já tebe ne. Řekla jsem ti přece, ať se ode mě držíš dál," připomněla jsem mu.

,,Jak dlouho budeš ještě hrát tohle divadlo?" zeptal se mě. Nechápavě jsem se na něho podívala. ,,Jak dlouho budeš ještě předstírat, že mě nenávidíš?"

,,Já jsem ti, ale řekla, že jsi mi volnej," řekla jsem a raději se na něho nepodívala. Potom jsem zapla svojí tašku, přehodila si jí přes rameno a vydala se ke dveřím. Ale daleko jsem se nedostala, protože mě Zac chytil za paži a připmáčkl mě ke zdi. ,,Hned mě pust!" zařvala jsem na něho, ale on se jen ušklíbl.

,,Ale no tak, Alex," řekl a pohladil mě po vlasech.

,,Nech mě být!" křikla jsem znovu a snažila se vymanit z jeho sevření. Bohužel on udělal ještě něco horšího. Políbil mě! Snažila jsem se bránit, ale on mě líbal dál. Já vím, že jsem se Zacem chodila a že jsme se líbali, ale tohle bylo jiné. Bylo to slizké a odporné.

,,Nech ji být!" ozvalo se za námi a potom někdo ode mě Zaca odtrhl. A ten někdo byl Stefan. Začal se se Zacem prát a musím říct, že to Zacovi pěkně nandal.

,,Já jsem tě varoval!" řekl Stefan a vrazil mu. Když Zac ležel na zemi, Stefan ke mě rychle přiběhl a vzal mě za ruku. ,,Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě. Jen jsem malinko přikývla. Potom mě Stefan odvedl z šatny a Zaca tam nechal ležet.

**********

,,Tady," podal mi Stefan teplý čaj.

,,Díky," poděkovala jsem a čaj si od něj vzala. Stefan mě po tělocviku hned odvezl domů i když jsme měli mít ještě chemii. Byla jsem totálně v šoku a on byl tak hodný a postaral se o mě.

,,Je ti už lépe?" zeptal se a posadil se vedle mě na gauč. Nic jsem neřekla a jen se zase rozbrečela. Myslela jsem si, že už od Zaca budu mít pokoj, ale on se musel vrátit a začít mi zase kazit život. Stefan mě obejmul a já mu brečela do ramene. Bylo to uklidňující, když mě k sobě tiskl a hladil mě po zádech.

,,Já už takhle dál nemůžu," vzlykala jsem.

,,Alex, je to debil," řekl Stefan a já přikývla.

,,Stefane, ale víš co je nejhorší?" podívala jsem se na něj. On jen zakroutil hlavou. ,,Že já se Zacem chodila. Byli jsme spolu asi rok a půl a potom mě podvedl s mojí kamarádkou. Potom někam odjel a já jsem si myslela, že už ho nikdy neuvidím, ale on se musel vrátit," brečela jsem dál. Stefan mi palcem setřel slzu, která mi tekla po tváři.

,,To je mi líto," řekla znovu mě obejmul. ,,Musíš být, ale silná a neprohrát. On tě chce určitě vidět na dně, ale ty mu musíš dokázat, že si silná holka," usmál se na mě.

,,Ale jak?" povzdechla jsem si.

,,Musíš mu prostě odpustit i potom, co ti udělal a on tě potom nechá být," poradil mi Stefan.

,,Vždyť to jsem se snažila udělat už dávno, ale to prostě nejde," řekla jsem smutně a utřela si další slzy.

,,Stačí přečkat už jenom týden, potom skončí škola a ty už ho nikdy neuvidíš. Půjdeš na vysokou a najdeš si super kamarády," předpověděl Stefan mojí budoucnost.

,,Kéž by," řekla jsem a znovu se zabořila do Stefanova ramena. Abych se pořádně vybrečela. Stefan asi bude mít ode mě na tričku velkou mokrou skvrnu, ale to mi v té chvíli bylo jedno. Byla jsem ráda, že je tady pro mě.