He is my problem

30.chapter ♦ Congratulations!

,,Alex! Stefane! Pojďte rychle dolů!" uslyšela jsem křičet z obývaku mamku. Byla jsem zrovna u sebe v pokoji a učila se. Vyšla jsem z pokoje a na schodech se potkala se Stefanem. Oba jsme měli tázavý výraz.

,,Co se děje mami?" zeptala jsem se jí. Viděla jsem, jak něco drží za zádama.

,,Přišli vaše výsledky z vysoké!" podala nám nadšeně obálky. Se Stefanem jsem si vyměnili pohledy. Byly to výsledky, jestli nás přijali na vysokou. Obě obálky byly stejné, protože jsme se asi oba hlásili na stejnou.

,,Co kdybychom si je vyměnily?" zeptala jsem se ho.

,,To beru. Nechci být první, kdo uvidí moje výsledky," řekl a podal mi svojí obálku. Já mu zase podala svojí.

Stefanovu obálku jsem opatrně rozlepila a vyndala z ní papír. Začala jsem si ho pro sebe číst.

 Byl jste úspěšně přijat. Gratulujeme, pane Blacku.

Stefana přijali! Podívala jsem se na něj. Měl vážný výraz. Už jsem se nemohla dočkat svých výsledků i když jsem věděla, že by nemusely dopadnout pozitivně.

,,Dostal jsi se," usmála jsem se na něho a podala mu papír.

,,Fakt?! Ty taky!" zajásal a podal mi můj papír. A byla to pravda, opravdu mě přijali.

,,To je super!" zajásala jsem taky a objala Stefana. Trochu jsem sama sebe překvapila. Rychle jsem se odtáhla a všimla si, že on je taky zaražený. I mamka vypadala překvapeně. ,,Mami, já se dostala!" zvolala jsem a šla obejmout ji.

,,To je úžasné! Gratuluji! Stefane, musíš to potom zavolat mamce, bude na tebe hrdá. Stejně jako já," usmála se na nás mamka.

,,Díky mami," řekla jsem a utřela si slzu štěstí.

,,Co kdyby jste to šli někam oslavit? Já bohužel nemůžu, protože musím udělat něco do práce, ale vy by jste mohli," navrhla mamka.

,,To je bezva nápad! Vezmu tě na super místo," usmála jsem se na Stefana.

**********

,,Wow! Tak to je to super místo?" zeptal se mě Stefan, když jsem konečně zastavila. Vzala jsem Stefana do lesa na skálu, odkuď je vidět celé město.

,,Jo, moje nejoblíbenější," řekla jsem.

,,Já myslel, že tvoje nejoblíbenější je škola," ušklíbnul se.

,,Hahaha," zasmála jsem se ironicky a posadila se na zem. Stefan si sedl vedle mě. ,,To je fakt super, že nás oba vzali," řekla jsem po chvilce ticha.

,,To je," souhlasil Stefan.

,,Víš, jsem ráda, že tě uvidím i příští rok. Docela bys mi chyběl," řekla jsem mu, ale nepodívala se na něj.

,,Vážně? Já myslel, že budeš jedině rád, když odejdu daleko od tebe, aby si se se mnou nemusela dělit o koupelnu, lavici a televizi," zasmál se.

,,To je sice pravda, ale stejně bys mi chyběl," podívala jsem se na něho. ,,Jsi fakt dobrej kámoš."

,,Ty by si mi taky chyběla a moc," usmál se.

,,A co plánuješ dělat o prázdninách?" zeptala jsem se ho.

,,Pojedu domů do Anglii za mámou, kde si sbalím věci na vysokou a potom si ty prázdniny pokusím užít. Ale bez tebe to bude nuda," zasmál se.

,,Vážně?" podivila jsem se.

,,No jasně! Kdo mě topot v bazénu, skákat po mě a kdo mi bude říkat ty tvoje kecy?"

,,Budeš si muset najít novou oběť," bouchla jsem ho do ramene.

,,A nechceš jet se mnou?" navrhl Stefan.

,,To myslíš vážně?"

,,Samozřejmě! Poznáš nový stát, nový lidi, mojí mámu... A užijem si spoustu zábavy," vysvětlil mi jeho plán.

,,To by bylo fajn, ale... Raději zůstanu tady s mámou a Tessou," odmítla jsem.

,,Dobře, ale kdyby sis to rozmyslela, můžeš kdykoliv přiletět."

,,Díky," řekla jsem a podívala se na naše město. Naskytl se mi pohled na krásný západ slunce.

,,Tak na nás," řekl Stefan a otevřel šampáňo, které jsme po cestě koupili. Podala jsem mu dva plastové kelímky. Já vím, že by se to mělo pít ze skleniček, ale ty v obchodě došly.

,,Na nás," usmála jsem se a připila si s ním. Potom jsem položila Stefanovi hlavu na rameno a vychutnávala si ten krásný západ slunce.