He is my problem

29.chapter ♦ Swimming pool

,,Dobré ráno!" pozdravila jsem Stefana, když snídal v kuchyni. Byla sobota, což znamenalo žádná škola a tím pádem ani žádný Zac. Rozdhodla jsem se, že si tenhle víkend užiju. Venku se už oteplilo, a tak jsem se rozhodla, že si půjdu zaplavat do bazénu.

,,Dobré ráno, krásko," usmál se Stefan a kousl si do rohlíku s máslem a sýrem. Trochu mě překvapilo, že mě nazval kráskou, ale nijak jsem to neřešila. ,,Jdeš na přehlídku bikin?" zeptal se, když si všimnul mých plavek.

,,Jdu si zaplavat," vysvětlila jsem mu, protože mu to asi opravdu nedošlo.

,,Můžu se přidat?" zeptal se s plnou pusou.

,,Až dosnídáš, tak klidně přijď," řekla jsem a odešla na terasu, ze které jsem se vydala k bazénu.

Voda byla velmi příjemná. Plavala jsem si dokola a užívala si ten nádherný pocit, který mi poskytovala voda. Když jsem plavala asi 15. bazén, uslyšela jsem klapání bot. Vzhlédla jsem a uviděla Stefana. Stefana, oblečeného jen v plavkách. Uvědomila jsem si, že teprve teď vidím jeho vypracované břicho bez trička. Krásné svaly...

,,V pohodě, Alex?" vytrhl mě z přemýšlení Stefan. Rychle jsem odtrhla oči od jeho krásného břicha.

,,J-jo. Jdeš plavat?" vykoktala jsem ze sebe a ukázala na schůdky do bazénu.

,,No, jasně," přikývl Stefan, ale místo toho, aby šel do bazénu po schodech, skočil šipku. A přímo vedle mě.

,,Víš, že jsou tady schody," obořila jsem se na něj, když se vynořil.

,,Vím, ale tohle bylo zábavnější," mrknul na mě. Nemohla jsem si pomoc, ale musela jsem se usmát. ,,Tak co? Dáme závod?" zeptal se mě po chvíli.

,,Tak jo, ale prohraješ, jako tenkrát u jezera," zasmála jsem se, když jsem si vzpomněla na mokrého Stefana, jak leze z jezera.

,,To teda ne! Ten kdo prohraje vaří oběd," ustanovil Stefa sázku.

,,Beru," souhlasila jsem. Stefan a já jsme doplavali k jednomu kraji bázénu a já začala odstartovávat. ,,Tři, dva, jedna... Start!" vykřikla jsem a vyrazila rychle v před. Musela jsem to vyhrát. Nešlo ani tak o to, že bych musela uvařit oběd, ale prostě jsem musela nad Stefanem vyhrát.

,,Vítěz!" vykřikl Stefan, když dorazil do cíle.

,,To teda ne! Já tu byla první!" prostestovala jsem, protože jsem byla první já.

,,Já byl první!" hádal se Stefan.

,,To teda nebyl!" vykřikla jsem a skočila na něj. Snažila jsem se ho potopit pod vodu, ale protože jsem nebyla dost silná, skončila jsem pod vodou já. Když jsem se vynořila, Stefan mě chytil do náruče a začal se mnou točit.

,,Stefane! Dost! Přestaň!" křičela jsem, ale strašně se při tom smála.

,,Tak kdo je teda vítěz?" zeptal se a nepřestával točit.

,,Já!" vykřikla jsem bez přemýšlení.

,,Tak fajn," ušklíbl se a potom mě odhodil o kus dál. Zase jsem skončila pod vodou. Ale nehodlala jsem se vzdát. Skočila jsem mu znovu na záda a držela se tak pevně, že mě nemohl setřást.

Takhle jsme se ,,prali" ještě asi půl hodiny. Musím říct, že to byla fakt zábava i když jsem hodněkrát skončila pod vodou. Potom jsme se Stefanem vylezli z bazénu a zabalili se do runčíků.

,,V těch plavkách vypadáš fakt dobře," řekl najednou Stefan. Udiveně jsme se na něho podívala. Vypadal, že to myslí vážně.

,,No, ehm... Díky," vysoukala jsem ze sebe. ,,Tak já budu u sebe v pokoji," řekla jsem nakonec a raději jsem se vydala pryč, abych se vyhnula dalším trapným chvilkám.