He is my problem

9. chapter ♦ Questions

Když jsme po "malém" výletě přijeli domů, byly už tři. Mamka se má vrátit až pozdě večer, takže tu zatím budeme se Stefanem sami. Na výletě jsme se docela nasmáli. Už dlouho jsem se takhle nesmála. Ne s žádným klukem.

,,Tak co budem dělat?" zeptal se mě a sedl si na gauč.

,,Nevím," pokrčila jsem rameny a šla jsem si do kuchyně oloupat mandarinku.

,,Co kdybychom se ptali jeden druhého na otázky. Abychom se lépe poznaly," řekl a usmál se tak, že mu byly vidět jeho krásné bílé zuby.

,,Fajn začnu. Jakou používáš zubní pastu?" zeptala jsem se a tentokrát jsem se na něho zaculila já.

,,Colgate," odpověděl. Vypadal, že jsem ho mojí otázkou zaskočila. ,,Teď já. Tvůj nejoblíbenější předmět?"

,,Asi angličtina a chemie. A tvůj?"

,,Tělocvik a angličtina. Tvoje nejoblíbenější barva?" zeptal se.

,,Modrá," řekla jsem pohotově. Modrou miluju!

,,Moje taky," zase se usmál.

,,Tvoje nejoblíbenější jídlo?" zeptala jsem se a sedla si do křesla naproti němu.

,,Pizza. Šunková. A tvoje?"

Chvíli jsem nad tím přemýšlela a potom jsem řekla: ,,Špagety."

,,Proč jsi mi včera v noci řekla, že rozhodně nechci mít s tebou nic společného?" zeptal se mě a mě málem zaskočila mandarinka, kterou jsem měla v puse.

,,To není důležitý," řekla jsem, když jsem se přestala dusit.

,,Ale je! Chci vědět, proč si to myslíš," trval si na svém.

,,Já si to nemyslím, já to vím."

,,No tak proč?" podíval se mi do očí.

,,Prostě nechci, aby někdo trpěl!" vykřikla jsem a postavila se.

,,Myslíš ty nebo já? Nebo někdo úplně jiný?" Stefan se taky postavil. Teď jsme stáli hodně blízko u sebe. Skoro jsme se dotýkali. Díval se mi pořád hluboko do očí.

,,Prostě to nech bejt!" řekla jsem a rychle odešla do svého pokoje.

**********

,,Tohle jsi mu řekla?" zeptala se mě druhý den ve škole Tessa, když jsem jí to vyprávěla.

,,Jo," odpověděla jsem.

,,A proč jsi mu to nevysvětlila?"

,,Už nikdy se nechci vracet k mé minulosti! Stačila mi minulý týden Amanda," rozčilovala jsem se.

,,Tak promiň, ale Stefan je fajn kluk a podle toho, co si mi vyprávěla se s ním i směješ a bavíš," řekla mi Tessa.

,,Ale pořád je to kluk!"

Tessa chtěla něco říct, ale raději mlčela. Potom zazvonilo a my se raději vydaly do třídy.

**********

,,Ahoj," pozdravil mě Stefan na biologii. Sedl si vedle mě a na stůl si položil věci.

,,Ahoj," oplatila jsem mu pozdrav, ale nepodívala jsem se na něho.

,,Pořád se zlobíš?" zeptal se.

,,Ale já se na tebe nezlobím."

,,Včera to tak vypadalo," podotkl.

,,Hm."

,,Ale alespoň jsem se o tobě dozvěděl další věc. Vlastně dvě," řekl a usmál se.

,,Jaký?" teď už jsem se na něho podívala.

,,Zaprvé, nemáš ráda, když někdo vytahuje "kostlivce ze skříně" a zadruhé, vybouchneš, když se tě někdo na to zeptá."

,,Tak přece si se něco dozvěděl," usmála jsem se.

,,Hele, uděláme takovou dohodu. Já se tě nebudu ptát na věci, o kterých mluvit nechceš, teda pokud nebudeš chtít. A ty naopak nebudeš říkat věci typu: ,Nechceš se mnou mít nic společného' nebo ,Nejsem pro tebe dobrá' atd. Bereš?" Zeptal se a podal mi ruku.

,,Beru," řekla jsem a jako slib jsem si s ním podala ruku.

Najednou mi zazvonil mobil, že mi přišla esemeska. Odemkla jsem ho a přečetla si jí.

Tessa: Tak on nebude tak špatnej, jak jsi říkala ;-)

Otočila jsem se na Tessu, která seděla o pár lavic dál a smála se. Tak jsem jí odepsala.

Alex: To si ještě počkáme :-)