He is my problem

33.chapter ♦ I love you

,,Alex, slyšela jsem, co se stalo! Jsi v pořádku?!" zeptala se mě Tessa do telefonu. Vypadala docela vyděšeně.

,,No, docela," řekla jsem a snažila se vypadat přesvěčivě.

,,Takže nejsi. Alex, ty si chudák, kdy ti dá ten Zac konečně pokoj?" řekla lítostivě.

,,To kdybych věděla," povzdechla jsem si.

,,Já vím, že je večer, ale nemám se u tebe stavit?" zeptala se mě.

,,To je v pohodě, Tesso. Stefan se o mě dobře stará a máma brzo dorazí."

,,Dobře, tak se drž," rozloučila se a típla to. Sedla jsem si na postel a jen tak koukala před sebe. Už jenom necelý týden, povzdychla jsem si. Najednou někdo zaťukal. Vzhledem k tomu, že doma byl jen Stefan, tak jsem tipovala, že je to on.

,,Dále," řekla jsem a podívala se ke dveřím. Stefan otevřel dveře a opřel se o futra.

,,Tak jak ti je?" zeptal se a skenoval mě pohledem.

,,Už je to lepší. Moc ti děkuju, že si se o mě postaral," poděkovala jsem mu a trošku se usmála.

,,To je přece samozřejmnost," řekl a šel blíš ke mě. ,,Uvidíš, bude to všechno v pořádku," uklidňoval mě a potom mě obejmul. Se Stefanem jsem se cítila bezpečně. Přišlo mi, že v jeho objetí se mi nemůže nic stát. Když se odtáhl, usmál se na mě a pohladil mě po vlasech. Stál tak blízko... Možná, že by se stalo i něco víc, ale já nechtěla pokazit náše dobré přátelství, proto jsem poodešla od něho.

,,Tak dobrou noc a ještě jednou díky," řekla jsem a podívala se na něho. V jeho očích bylo zklamání.

,,Dobrou noc," rozloučil se a vydal se ke dveřím. ,,Alex?" otočil se ještě na mě. ,,Já už to nevydržím," řekl.

Nechápavě jsem se na něho podívala. ,,Co?" Než mi však stačil odpovědět, přiběhl ke mě a vzal mi hlavu do dlaní. A potom mě políbil. Seběhlo se to tak rychle, že jsem ani nestačila nic udělat. Když jsem se však vzpamatovala, tak jsem se nezačala bránit jako dneska se Zacem, ale začala jsem spolupracovat. Sama sebe jsem překvapila. Se Stefanem to bylo jiné. Se Zacem jsem se líbala hodněkrát, ale tohle na to němělo. Běhal mi mráz po zádech a zároveň mi bylo strašně teplo. Když jsme se od sebe odtáhli, skoro jsem nemohla dýchat.

,,Promiň, ale musel jsem," usmál se na mě Stefan.

,,J-já to nechápu?" řekla jsem zmateně, protože až teď mi došla vážnost situace.

,,Miluju tě, Alex. Miluju tě od první chvíle, co jsem tě potkal," řekl mi Stefan.

,,C-cože?" nechápala jsem.

,,Prostě tě miluju, Alex. Já vím, že ty kluky nenávidíš, ale já jsem ti to prostě musel říct i když vím, že jsem to asi celé zkazil," svěřil se mi a sklopil oči.

,,Stefane... Já... nevím, co říct," řekla jsem po pravdě.

,,Já vím, že jsem pro tebe jen kámoš. Víš, co? Zamopeň na to," řekl a vydal se ke dveřím.

,,Stefane! Stefane, počkej!" zakřičela jsem na něho a chytla ho za ruku.

,,Co je?"

,,Neříkám, že k tobě nic necítím, ale je toho teď na mě moc a nechci, aby jsi na mě čekal navždy," řekla jsem smutně.

,,Jasně, chápu," přikývl a prošel dveřemi. ,,Ale měla by jsi vědět, že všichni kluci nejsou jako Zac." Potom Stefan odešel do svého pokoje a prásknul dveřmi.

Sedla jsem si na postel a snažila se vstřebat to, co se událo. Stefan mě miluje? Takže Tessa měla pravdu. Špatný je, že se to teď celé pokazilo. Přátelství, na kterém jsme se Stefanem pracovali skoro dva měsíce, se rozpadlo. A já nevím, co dělat.