He is my problem

35.chapter ♦ The shelf is askew

Když jsme večer všichni tři večeřeli, tak to bylo peklo. Seděla jsem na proti Stefanovi a snažila jsem se na něho nepodívat. On se pokoušel o to samé. Abych se moc nerozhlížela, koukala jsem do svého talíře, na kterém byl steak se salátem. Tohle jídlo miluju, ale dnes jsem se v něm přehrabovala, protože jsem ne jídlo neměla ani pomyšlení. Přemýšlela jsem nad tím, jak to Stefanovi vysvětlit a udobřit se. Chyběly mi ty chvíle, kdy na chemii rozbil zkumavku, kdy se se mnou na obědě bavil a přitom jedl to hnusné jídlo, co nám vaří nebo když se se mnou pral v bazénu.

,,Jste v pořádku? Vypadáte docele smutně," zeptala se mamka a starostlivě si nás prohlédla. Čekala jsem, že Stefan něco řekne, ale mlčel.

,,To víš mami, před maturitní stres," falešně jsem se na ní usmála. Byla to celkem i pravda, co jsem řekla.

,,Stefane, mohla bych tě o něco poprosit?" otočila se mamka na Stefana a já byla ráda, že změnila téma.

,,O cokoliv," řekl a ukrojil si další sousto steaku.

,,Potřebovala bych prosím tě přivrtat poličku v koupelně a tak mě napadlo..." mamka to nestačil doříc, protože jí Stefan skočil do řeči.

,,Rád to udělám," zazubil se na mamku. Potom sklopil pohled zase do svého talíře.

,,Tak moc děkuju. Alex ti pomůže, že jo?" podívala se mamka tentokrát na mě. Než jsem však stačila něco odpovědět, Stefan to udělal za mě.

,,To je v pořádku, zvládnu to sám," řekl a konečně se na mě podíval. Bylo to poprvé za den.

,,Ne, ráda ti pomůžu," souhlasila jsem s mamkou a usmála se na ní a potom i na Stefana. On se na mě jen neurčitě podíval a potom jedl dál.

Přivrtávat poličku se mi zrovna nechtělo, ale byla to šance být s ním o samotě a usmířit se.

**********

,,Podej mi prosím tě ten šroubek," poprosil mě Stefan a hlavou kývnul ke krabici se šroubama. Šáhla jsem do krabice a potom mu ho podala. ,,Díky," řekl a začal vrtat.

Stefan se už asi 10 minut snaží poličku správně přivrtat, ale už po páté zjistil, že má něco špatně. Když jsem mu chtěla poradit, tak to odmítnul. Ani skříňku neumí přivrtat, povzdechla jsem si.

,,Tak a je to," usmál se, když konečně utáhl poslední šroubek.

,,Je to nakřivo," upozornila jsem ho, když jsem si to prohlédla.

,,To teda není," řekl a dal si ruce v bok.

,,Ale je! Podívej se na to!" ukázala jsem na poličku.

,,Ne, to není!" začal se hádat. Konečně se na mě otočil.

,,Tak si to přeměř na vodováze," navrhla jsem a podala mu jí.

,,Fajn. Vsadím se, o co chceš, že je to rovně," zamračil se.

,,Vsadím 20 babek na to, že je to nakřivo," navrhla jsem.

,,To beru," ušklíbl se a potřásl si se mnou rukou. Potom vzal vodováhu a položil jí na skříňku. Bublinka chvíli kolísala, ale potom se zastavila na levé straně.

,,Vítěz," ušklíbla jsem se teď já. ,,Dlužíš mi 20 babek." Stefan si jen povzdychl a začal zase poličku odšroubovávat. Bohužel si to moc dobře nezajistil a polička mi spadla na nohu.

,,Do hajzlu!" zařval bolestí.

,,Já ti raději pomůžu," řekla jsem a sehnula se pro poločku, která skončil ne zemi.

,,To nemusíš," odmítl Stefan a chytl se za bolavou nohu.

,,Musím, nechceme tu další úrazy," ušklíbla jsem se a pustila jsem se na to sama.

**********

,,Jak si se naučila přidělat poličku?" zeptal se mě Stefan, když polička byla na svém správném místě a byla rovná.

,,Ty umíš vařit a já přidělávat poličky," usmála jsem se na něho. Potom jsme oba chvíli mlčeli a jen se na sebe dívali. Bylo to nekonečné. ,,Ohledně toho včerejšku..." začala jsem, ale nestačila jsem to dokončit.

,,To je v pohodě, už se k tomu nevracejme," ukončil to Stefan.

,,Takže jsme zase kamarádi?" zeptala jsem se ho.

,,Ty víš, že už asi nebudeme jenom kamarádi. Teda alespoň ty pro mě," řekl a vzal do ruky krabici s nářadím.

,,Kam jdeš?" vyhrkla jsem, když se vydal ke dveřím.

,,Jdu to odnést dolů a potom si jdu balit kufry, protože pozítří už odlétám," řekl mi.

,,Já myslela, že odlétáš až o víkendu," podivila jsem se. Měl tady být až do neděle.

,,Jo, ale rozhodl jsem se, že odletím už v pátek, po vysvědčení," informoval mě. Potom už nic neřekl a vydal se pryč z koupelny a mě tam nechal jen tak stát s otevřenou pusou.