He is my problem

18.chapter ♦ Yes, it's beautiful

Z POHLEDU STEFANA

V obýváku jsem čekal na Alex. Holkám to strašně dlouho trvá. To já jsem byl hotový za 20 minut. Ono není nic těžkého nasoukat se do obleku a uvázat si kravatu. Šel jsem se skontrolovat do velkého zrcadla v předsíni. Když jsem si upravoval kravatu, všiml jsem si, že se mi klepou ruce. Ale já nejsem nervózní!

,,Stefane, uklidni se! Jdeš na ples s holkou, která se ti líbí a nesmíš to podělat!" říkal jsem si pro sebe.

Vrátil jsem se zpátky do obýváku a čekal, kdy už konečně bude Alex hotová. Ani né za 5 minut jsem klapání podpadků o schody. Otočil jsem se ke schodišti a uviděl ji. Měla na sobě nádherné modré šaty a černé boty na podpadku. Vypadala naprosto dokonale.

Musel jsem vypadat jako naprostý idiot, když jsem tam tak stál s otevřenou pusou a koukal na ni. Jenže, Alex byla tak krásná...

,,Copak Stefane? Ještě jsi nikdy neviděl holku v šatech?" zeptala se mě ironicky.

,,Vypadáš nádherně," řekl jsem ještě trochu v tranzu.

,,Díky, ty taky nevypadáš nejhůř."

Chvíli jsme na sebe jenom tak koukali a ani jeden nic neřekl.

,,Jenom máš špatně uvázanou kravatu," přerušila trapné ticho.

,,To jsem celej já," zasmál jsem se a začal si ji předělávat.

,,Počkej," zastavila mě a sama mi kravatu uvázala.

,,Odkud to umíš? Myslel jsem, že když si neměla tátu, tak tě to nikdo nenaučil."

,,Myslels špatně," usmála se. Ano, Alex se usmála.

,,Díky. Tak, můžeme vyrazit?" zeptal jsem se a nabídl jí rámě.

,,Můžeme," řekla trochu nervózně.

Vzal jsem si klíčky od auta a vyšli jsme ven. Chtěl jsem Alex otevřít dveře od auta, ale ona mě předběhla a sama nastoupila. Sednul jsem si za volant a nastartoval.

,,Připravena?" zeptal jsem se.

,,Já se tak narodila," zasmála se, ale v jejím hlase bylo poznat, že je nervózní a že má trochu strach.

**********
Z POHLEDU ALEX

Celou cestu jsme byli zticha. Dívala jsem se střídavě z okýnka a před sebe. Byla jsem docela nervózní. Já vím, že jdu na ples se Stefanem jen jako kamarádka, ale stejně z toho nemám dobrý pocit. V mých vzpomínkách na ples se objevuje Zac, takže nejsou nejlepší.

Ale rozhodla jsem se, že bych si ten ples měla užít (jestli to teda ještě umím). Tessa mi řekla, že je to asi předposlední ples, který se na střední bude pořádat. Nakonci tohohle roku se bude pořádat ještě maturiťák a ten na něj musip všichni maturanti, takže se asi nevykroutím.

K budově, kde se ples konal, jsme přijeli asi za 10 minut. Budova, kterou tento rok rada studentů vybrala, byla docela velká. Pořádají se tady koncerty a různé párty. A taky se zde konal můj první ples.

Stefan mi pomohl z auta a potom jsme se vydali dovnitř budovy. Už od vchodu byla slyšet hlasitá hudba. U pokladny Stefan koupil lístky.

,,Potom ti to zaplatím," řekla jsem, když mi podával lístek.

,,Já tě pozval, já platím," usmál se.

Šli jsme do místnosti, kde se konal ples. Bylo to tam moc hezky vyzdobené. Barevná světla, diskokoule i jídlo vypadalo lákavě.