Letos tu holku dostanu! Teddy Lupin

Část 11. Dva meče mu prokláli srdce

Dny ubíhaly a sníh za okny pomalu zmizel. Jak jsem si myslela, je moc brzo na sníh a venkovní teplota mu taky moc šancí nedává. Přesně za týden bude v Bradavicích vládnout nálada Dne všech svatých. Nebo jak Nečarové s láskou říkají, Haloween. Keltové tomu dni rádi říkali Samhaim, po vládci mrtvých. V našem světě se mu také jednoduše, říká zimní Slunovrat. Poutníci v dávných dobách využívají černé magie, která je díky síle slunce silnější, než obvykle. Uběhlo však několik staletí a tento den je pro nás spíše vyznání úcty mrtvím. Také se musí ze zahrádek sklidit veškerá úroda, protože země se ukládá k zimnímu spánku. Už vidím, jak teď babička Molly sklízí zahrádku před domem. Děda Arthur naposledy před zimou drhne v garáži svoje kouzelné auto a oba se na mě těší. Nemůžu se dočkat až si na Vánoce s babičkou upečeme kaštany a u krbu budeme s Rose a Lily upíjet, horký Jablečný mošt. Stejně jako každý rok se celá rodina u babičky sjede, a stráví spolu Vánoční večeři. Od výletu do Prasinek se nic nezměnilo. Lilka s námi sice mluví, ale jen z donucení, protože máme společný pokoj. Rose se někde zašívá se Scorpiusem a vymlouvá se na jeho doučování. Scamander si léčí zlomené srdíčko od Lily tím, že se tahá se vším co má nohy a ruce. No a z Teddy bohužel není stále dost velký Gentleman na to, aby mi vrátil mojí čepici. Občas si jí vezme na hodiny. Což vyvolá řadu otázek od studentů. Jemu to zjevně nevadí. Stejně jí nosí jen aby mě naštval.

"Myslím že by si jeho nabídku měla zvážit". Opáčí Větvík ustaraně a nabere si pár brambor na talíř.
"Nikdy o mě nejevil zájem. Tak proč bych mu na to teď měla přistoupit. To že jsi tam ty a Rose neznamená, že tam z naší party budou všichni. Dokonce ani Lily tam není". Zamručela jsem.
"Jo jenže Lily nevidí rozdíl mezi kotlíkem a plivátkem. Každý její lektvar buď vybouchl, nebo se z kotlíku sám vyplazil ven mezi nás". Se smíchem se do naší konverzace vložila Rose, která seděla naproti nám a šťourala se v polívce.
"Winky, dostat se do Křiklanova klubu je čest. Aspoň o tom přemýšlej". Snažil se mě ze všech sil přemluvit. Od té pitomé sázky s Teddym, jsme se oba v Lektvarech vytáhli. A tak si nás chce Křiklan přidat do jeho klubu. Matka by asi byla pyšná. Možná je to vážně příležitost, která by se neměla zahodit. Popřemýšlím o tom. Ke stolu už se řítil Lupin a sedl si naproti nám, hned vedle Rose. Byl okouzlující, ostatně jako vždycky. Měli jsme volnou hodinu, tak nás napadlo jít na oběd o něco dříve. U Nebelvírského stolu skoro nikdo nebyl, tak nám nic nebránilo sedět společně. Nešlo ale přehlédnout, co si to náš kamarád přinesl.
"Našel jsem to". Oznámil radostně a hodil starý svazek zaklínadel na stůl. "Ne kolikrát ti mám říkat, ať to pustíš z hlavy. Leze ti to na mozek". Útočil na něj Větvík. Nevypadal ze spisu nadšený. Zajímalo mě o co se jedná, tak jsem se snažila zapojit do řeči. "Co jsi našel?". Větvík i Rose odtrhli pohled od jídla a ustaraně se na sebe podívali. Jen na chvíli, pak jejich oči spadali znovu na mě. "Tak my vás už opustíme. Uvidíme se na hodině". Poplácala Lupina po zádech a s Větvíkem rychle opustili síň.
"Teddy o co jde. Proč o tom nic nevím". Měla jsem strach že se něco vážného děje. Na druhou stranu jsem byla naštvaná, že mě do toho nezasvětil dříve. Myslím si, že si jsme teď o něco bližší. První moje myšlenka zabloudila k obavám, že snad chce náš podivný vztah ukončit. Byla jsem připravená na nejhorší.
"Nebuď tak zvědavá, nebo budeš brzo stará". Vtipálek ve všech situacích. Posadil se na stůl a jednou ladnou otočku si sedl vedle mě. Cestou svojí nohou shodil mísu s ovocem. Jeho nešikovnosti jsem se zasmála já. Nad nehodou protočil oči v sloup a knížku nalistoval na páté straně.
"Víš o čem je Den všech svatých?". Zeptal se šeptem, jako by nechtěl ,aby náš rozhovor někdo zaslechl. "Jo žiji s Rose, takže o něm něco málo vím". Už teď vím, že se den 31. října neobejde bez zajímavostí od naší knihomolky.
"To je dobře, je to jediný den, kdy je hranice mezi světem živých a mrtvých nejslabší".
"Počkej, co máš přesně v plánu". Asi ho úplně nechápu. Náš rozhovor ,ač se zdál z počátku obyčejný, mě teď začíná děsit. I on mě děsí. Ze začátku jsem tomu nedávala příliš pozornosti, ale teď na něj mám, díky osvětlení, skvělý výhled. Pod očima měj velké kruhy a oči měl rudé, jak kdyby několik dní nespal.
"Nech to být, věděl jsem že mě nepochopíš". Ani jsem nic nestihla říct, tak co to s ním dneska je. Práskl knížkou. Odešel bez jediného slova a nechal mě u stolu samotnou.