Část 55. Potřebuju tě

417 28 4
                                    

Teddy opravdu není špatný člověk, a jen hlupák by si to o něm mohl myslet. Pravdou je, že radši ublíží osobě, kterou si nevědomky pustil k srdci, než aby si sám sobě přiznal, že si k ní vybudoval silný pouto.

On totiž tvrdil, že si lidi nepouští k tělu z důvodu, aby se nemusel vázat. Aby mohl být svobodný a nebyl tady nikdo na koho by se musel ohlížet. Ve výsledku bylo zapotřebí přehlídnout ty sladké řečičky, kterýma si vás oblbne a nahlédnout do jeho myšlenek. Do jeho duše, která je vystrašená a bojí si k sobě kohokoliv pustit, protože by nesnesla ztrátu svého nejbližšího, kdyby jí nevědomky ve své proměně ublížil.

Když ale i tak vím, že patřím mezi jeho málo, které si pustil k tělu, zažehne to ve mě naději na to, že ještě není konec. Možná jsme opravdu pouze došli do cílové rovinky a můžeme doběhnout náš závod do konce.

Je tady ovšem otázka, jestli ještě máme nějaké zbylé síly, díky kterým by se nám to mohlo podařit.

"Chtěl jsem s tebou být chvilku sám." prolomí tak ticho a levou ruku vyzdvihne do vzduchu, aby mohla setrvat na mé tváři.

Cítím, jak mi zčervenají tváře, takže radši rychle skloním hlavu ke špičkám bot, aby to nebylo až tak patrné.

"A máš pro to nějaký speciální důvody?" zeptám se ho trochu roztřepaným hlasem.

"No...Jeden by se možná našel." opáčí a v jeho tvářích se díky úsměvu vytvoří roztomilé dolíčky, které tak moc zbožňuju.

Palcem u druhé ruky mi přejede po spodním rtu, kde taky vyčkává na moje svolení, zda je v pořádku, když bude ve svých činech postupovat dál. Jako kdyby na to odpověď už dávno neznal.

Můj nedočkavý úsměv mu jako odpověď zjevně postačí, proto už víc nezahálí a naše rty spojí. Ten polibek je tak lehký a opatrný, že mě nutí chtít víc.

Zároveň se mi ale líbí v jaké nevinný fázi nás zanechává. Je to jako první polibek ve vztahu, který je provázán nervozitou a očekáváním. Je z něj ale zároveň cítit chtíč a nadšení, že k němu konečně po tak dlouhé době konečně došlo.

Naše splašená srdce jsou mi jasným důkazem, že se jedná i přes všechny pochyby o skutečnost.

Je tady a je můj.

Teddyho ruce mi přejedou po bocích a zároveň chytí pevněji moje stehna. Ladným a pomalým pohybem mě posadí na stůl za mnou a já můžu cítit, jak se jeho paže pod mými prsty napnuly.

Obmotám kolem něj nohy a ruce spojím za jeho krkem, takže si ho k sobě dostanu zas o něco blíž. Vychutnávám si každou chvilku, kdy se můžu dotýkat a cítit jeho rty na těch svých. Polibek mě vtrhává z reality a já se tak nechávám unést do světa, kde jsme jen my dva. Prsty mu přejíždím po zádech a snažím se zapamatovat si každý kousek jeho těla, kterého se dotknu.

Nechci přestat a asi ani nemůžu.

Cítím se uvolněně, příjemně ale co je nejdůležitější -šťastně.

Konečně mám po dlouhé době klidnou mysl a poblázněnost, která mi proudí celým tělem mě nutí se do polibku culit jako zblázněná.

Zblázněná do kluka, kterého mám teď tak blízko, že můžu vdechovat omamující vůni a vnímat pravidelný tlukot jeho srdce a nazelenalé vlasy, který už jsem u něj neviděla tak dlouho, že mi to přijde skoro jako věčnost.

Trošku se o něj odtáhnu a zakloním hlavu, abych mu mohla vidět do očí a důkladně si ho zblízka prohlédnout. Čokoládové oči, jemné vrásky i ostře řezaný profil jsou pro mě jako to nejhezčí pohlazení po duši.

Přejedu proto rukou po jeho čelisti, ale nakonec to nevydržím a stáhnu si jeho hlavu a něco níž, abych mohla ještě naposledy ochutnat jeho rty.

Potřebuju poslední ujištění a vzpomínku, kterou si budu moct přehrávat v hlavě, až to celé skončí.

Teddy se mému pohybu podvolí a rukama mě pevně chytí kolem pasu, čímž moje tělo mírně zakloní. Instinktivně si obmotám paže kolem jeho krku a snažím se neztratit dech, když se jeho rty začnou v pomalém tempu opět pohybovat proti mým.

Líbá mě vášnivě a majetnicky, což mi rozproudí krev v žilách ještě o něco víc. Jednou rukou mu proto zajedu do zelených vlasů, což u něj vyvolá reakci v podobě vzdechnutí do mých úst. Ten zvuk mě nabudí na tolik, že si troufnu stisknout jeho spodní ret mezi zuby a nehty mu zarýt do krku.

"Jsi dokonalá." zamumlá mi do kůže na krku, kde zanechává ještě pár mokrých polibků.

Opřu se hlavu o jeho bradu a zhluboka vdechnu do plic čerstvý vzduch. I ten je ovšem smíchaný s jeho přítomností, takže mi to v kombinaci s polibky, které mi čas od času zanechá na čele, od malátnosti, kterou mi on sám díky své přítomnosti způsobuje, moc nepomůže.

Zakloním proto hlavu a odhodlám se upřít na něj pohled. Hned si všimnu jeho napuchlých rtů, rozcuchaných vlasů a zčervenalých tváří. A je mi jasné, že vypadám nejspíš úplně stejně.

"Winky..Já..Potřebuju tě." zašeptá tak, abych to slyšela jen já nevnímaje fakt, že jsme v opuštěném kabinetu dočista sami. "Nezvládám to bez tebe a hrozně mi chybíš. Chci všechno co mi můžeš nabídnout." zachraptí a pokud je to vůbec možné, jeho pohled ještě víc zvážní. "A to stejný chci dát i já tobě." dodá.

Namáhavě skládám v hlavě věty, které by mohly dávat smysl a shrnout tak pocit štěstí, které ve mě svým vyznáním vyvolal, ale nic se mi nezdá dost dobré a hlavně upřímné na to, aby se to všechno dokonale vystihlo.

Jsem zmatená a omámená na takové úrovni, že mám pocit na omdlení snad ještě větší než před chvílí. Nepřijde mi totiž reálné, aby to co jsem slyšela byla pravda.

Po několika minutách, co na prázdno otvírám pusu v marné snaze vyplodit nějakou odpověď, už to Teddy zjevně nevydrží.

"Já..Doufal jsem, že to cítíš stejně, ale pokud ne..Dělej, jako kdybych nic neřekl." zamumlá a stáhne ruce zpátky do kapes, takže už mě přestane objímat a dávat mi pocit tepla a vjede si rukama do vlasů." Akorát..Jak to chceš dělat? Něco mezi námi je a já.. To si spolu budeme jenom užívat? Nic proti, klidně tady s tebou budu aspoň takto, ale naposledy ti to moc nevyhovovalo." začne vykoktávat věty jednu přes druhou a uhýbá před mým pohledem.

"Ty myslíš, že se chci vrátit k tý dohodě?" vypadne ze mě konečně.

Modrovlasý se ke mně zmateně podívá a v jeho výrazu nepoznám skoro nic.

"To si teď jako prohodíme pozice a ty budeš ten, co se mnou chce chodit?" šťouchnu do něj už trošku uvolněněji a možná tím tak trošku prolomím dusno, které se mezi námi rozlehlo.

Teddy přimhouří oči, protože zjevně zaregistruje pobavený tón v mém hlasu a nakloní hlavu na stranu. "Winky.. Udělám cokoliv, abych s tebou mohl být, ať už mi to povolíš jakkoliv." pokrčí odevzdaně rameny.

Z jeho slov mi zčervenají tváře a moje rádoby sebevědomé popichovačné já je pryč. Opět jsem ta zblázněná holka, která na toto jeho vyjádření čekala až příliš dlouho na to, aby si dokázala zachovat vážnou tvář.

"Pokud se mnou nechceš být, pochopím to." zašeptá do prostoru mezi námi.

Rychle zvednu hlavu a podívám se mu nechápavě do obličeje. "Já s tebou ale chci být." Dostanu ze sebe šest slov, která změní jeho výraz o 180 stupňů.

"Opravdu?" rozzáří se a vezme mou tvář do dlaní. Přeskakuje očima po mém obličeji a zřejmě se snaží najít záchvěv pochybností. Toho se ale nedočká.

"Opravdu." přikývnu opatrně.

Neváhá proto už ani vteřinu a přitáhne si mou hlavu k polibku. Líbá mě jemně a procítěně a já si jsem snad poprvé stoprocentně jistá tím, že to se mnou myslí vážně.

Letos tu holku dostanu! Teddy LupinKde žijí příběhy. Začni objevovat