Letos tu holku dostanu! Teddy Lupin

Část 46. Další a šťastně zadaní

31. Května/ Den OVCE
Není snadné přenést se přes rozchod s osobou, která pro vás znamená víc než váš vlastní život. Ani v případě, že jste se na konci společně shodli, že je to ta nejlepší volba.

I když jsem s Teddym od začátku ledna nemluvila, moje hlava neustále přemýšlela nad tím, jaké by to asi bylo, kdybychom se k sobě vrátili a mohli spolu prožít naše "žili spolu šťastně až na věky."

V tuto chvíli ale jasně vím, že je konec a nic s tím nikdo nezmůže. Oba jsme si vyjasnili, že k sobě cítíme jisté city, ale na našem pohledu na lásku se nic nemění. Nemůžu Teddyho nutit, aby se mi otevřel, když na to ještě není připravený- navíc, kdo ví, jestli někdy bude. A on mě zas nemůže nutit, abych se vzdala svojí představy spřízněné duše, se kterou překonávám všechny nástrahy života.

A i když je to bolestivý a působí to až nemožně, musíme pro vlastní dobro udělat krok správným směrem. V tomto případě to bohužel znamená dát od sebe na nějakou dobou, ruce pryč.

Udělali jsme rozumný rozhodnutí.

Teď už jsem všechny tato fakta znala a rozuměla jim. To ale nijak neulevovalo mé lítosti a bolesti nad ztrátou kluka, do kterého jsem se zamilovala. I tak jsem si ale dokázala užívat s přáteli poslední týdny našeho šestého ročníku. Celá naše kolej se těší na závěrečný večírek, který se bude konat těsně před naším odjezdem. Sestra před pár dny složila NKŮ a snad i úspěšně, ale to se teprve ještě dozvíme.

Závěrečný testy z předmětů my dopadly, dá se říct obstojně a rozhodla jsem se, že už si příští rok tolik předmětů brát nebudu. Sama ještě ani nevím, kam se moje kariéra po škole bude odvíjet. Jestli vůbec budu chtít, aby se odvíjet začala.

"Opravdu to můžeme dělat před ní?" Odtrhne se Errnie od svýho přítele a nevěřícně si mě prohlídne, od hlavy až k patě. Porozhlédne se za roh na chodbu, zda je nějaký student náhodou nepozoruje.

Jeho prohlášení mě vytrhne z myšlenek a já se vrátím zpátky do dění okolního světa. Zadumaně pozoruji Laurieho, jak bezmyšlenkovitě líbá Errnieho na krk a snaží se ho tak přimět spolupracovat a taky, aby se přestal zabývat mnou, která je u jejich přestávky mezi zkouškami, jako patě kolo u vozu.

Opravdu nechápu, kolik trpělivosti s Errniem můj kamarád celý ten rok měl a vůbec mi nejde do hlavy, odkud ji čerpal. Ale trpělivost se zjevně vyplatila. Sice nedosáhl toho, aby měli veřejný vztah před celou školou, ale souhlasil s tím, abych to věděla já.

"Prosím tě, ta žije ve vlastních myšlenkách. Určitě ani neví, co se kolem ní děje." uklidní ho Laurie naléhavě a pohled ponechá na Errnieho rtech, za kterýma se i následně jeho hlava skloní, aby ho na ně mohl políbit.

"Uvědomuješ si, že jsem pořád tady, že jo?" Zvednu k němu hlavu a protočím oči nad jeho uštěpačnou poznámkou.

"Vidíš? Vždyť to říkám, je úplně neškodná." mávne ke mě Laurie rukou na znamení, ať mlčím a naposledy se se svým klukem rozloučí, než mu bude muset utéct na zkoušky z Lektvarů.

"Uvidíme se zítra." prohlásí Errnie a odhrne si z čela blond vlasy, které mu Laurie stihl rozcuchat. "Měj se." řekne štiplavým tónem na můj účet, spraží mě pohledem a vydá se ke sklepení.

"Co jsem udělala špatně?" svěsím zklamaně ramena a strčím ruce do hlubokých kapes hábitu. Chápu ho, Longbottom podle všeho nikdy nepatřil mezi důvěřivý lidi. Ale do Laurieho vkládá důvěru, a on zase věří mě. Takže by měl pochopit, že u mě je jejich tajemství v tom největším bezpečí. Jasně ví to ještě Lily a Rose, ale to už Errnie neví a ani se to nikdy dozvědět nemusí.