Letos tu holku dostanu! Teddy Lupin

Část 12. Oba víme, po čem toužíme

S Rose jsme si chtěly jít pro jednou zapálit na naše obvyklé místo. K naší smůle, tam ale už pokuřoval on. Modré vlasy mu spadali do obličeje. Uniforma mu rýsovala svaly. A smutný obličej si prohlížel podzimní krajinu tam venku.
Jako první jsem se chtěla otočit na podpatku a zmizet.

"Teď nikam nemůžeš, potřebuje tě". Snažila jsem se vymanit z jejího sevření, který bylo jediné, které mě na místě drželo.
Nebýt jí, už bych mířila na večeři a pak rychle do postele.

Její přednáška o tom ,že kamarádi se podporují, mě nakonec donutila zůstat a ona odešla a nechala nám trochu soukromí. Nevěděla jsem jak se k němu chovat, ani co si s ním říct. Nebyl to ten stejný Lupin, jakého jsem si nedávno prohlížela a líbala na jeho rty.
"Lupine, já se omlouvám, měla jsem tě vyslechnout". Venku už byla tma a všichni zrovna byli na večeři. Takže ať už by jsme dělali cokoliv, nikdo to nezjistí. Sedla jsem si vedle něj. Stejně jako naposledy, co jsme tady byli. "Víš co mám v plánu, že? Nepopírej to, vyděl jsem tě s Grangerovou v knihovně". Nic jsem popírat nechtěla, chtěla jsem ho jen pochopit . Jeho volná ruka, se dotkla mého kolene, ale jako bych to neovládla, cukla jsem sebou hned, když se jeho studené prsty dotkly mé kůže.

"Já chci být jen se svojí rodinou. Pochop to, ty jsi měla vždy všechno. Chci je poznat, jací byli".
Ten nápad, je příšerný, ale chápu ho. Válka mu vzala možnost je poznat. Strach a pochyby o něm mě z rázu přešli a pocítila jsem hněv na sebe, že jsem tady pro něj měla být a nechat ho ten den u oběda mluvit.

Jsme kamarádi, nebo kamarádi s výhodami. Popravdě jsme o tom ještě neměli prostor mluvit. Nepopřu že na něj často po večerech myslím. Jak uleháme společně ke spánku, bok po boku. Nechci už nás dva nechat nevyřešený. Chystala jsme se něco nadhodit, můj společník mě ale předběhl.
"Takže, krasavice," začne. Smutek ho díky mé blízkosti přešel. "Asi by jsme vyřešit, co budeme dělat s tímto." Ukáže do prostoru mezi námi. Zavrtím se vedle něj a nervózně si odkašlu. On se ke mě otočí čelem a pozoruje mojí reakci, nad kterou se náramně baví.

Konečně se zase usmívá a je tím veselým hochem , do kterého jsem blázen. Myšlenky na Slunovrat mě přešli. Teď je důležitá tahle chvíle. Která rozhodne, o naší společné budoucnosti.

"Winky, já ti nechci ublížit, ale zároveň ti nemůžu dát to co chceš." řekne mi narovinu.
Ruce má složené v klíně a pramen modrých vlasů mu spadá do očí. Ví jak k sežrání pravě vypadá? Kousnu se do rtu a pro jistotu skloním hlavu do klína. Nevím, co mám dělat. Chci vztah, nechci být jeho další úlovek . Ale cítím mezi námi něco víc, asi jsem hodně naivní. Ale nemyslím si, že je to jen fyzická přitažlivost. Když jsme spolu cítím se, tak volná.

"Nechci být pro tebe jen laciná jednorázovka". Řeknu mu zpříma abych viděla jeho reakci.
"A taky nejsi. Chci s tebou jen trávit čas,Winky,". Promluví do trapného ticha."Chci s tebou dělat spoustu věcí." zamumlá si." Ale nechci, aby jsme byli pár, nebo cokoliv, co by se tak dalo označit." dokončí.

Netrpělivě čeká na mojí odpověď. Když se jí ale ani po několika minutách nedočká. Stiskne pevně mojí ruku v klíně a palcem jí hladí po hřbetu, tak dlouho, než odpověď dostane.
"Takže pro tebe budu něco jako kamarádka s výhodami?". Když se mu podívám do očí tak lehce přikývne, skousne si spodní ret a znovu vyčkává, jak zareaguji.
"Kdybych na to kývla, znamenalo by to, že se budeme vídat i s někým jiným?"
Teddy se na chvíli zamyslí a potom zakroutí hlavou. "Ne, znamenalo by to, že se budeme vídat jenom spolu. Co na to říkáš?". Aspoň mě to trochu uklidnilo. Představa že když nejsme 'spolu', tak je s jinou se mi nezamlouvá.

Lehce se začervenám a pohlédnu znovu na něj. Ten kluk mě dohání k šílenství. Dívám se na něj a moje srdce buší tak hlasitě, že to musí slyšet snad i on. I kdybych chtěla, prostě odmítnout nemůžu. Moje srdce a tělo si ho žádá mít pro sebe. "Jdu do toho". Odpovím a zpečetím si tím svůj osud. "Jsi si jistá?" zeptá se mě můj společník trochu s nejistotou. Odhodlaně přikývnu. "Jenom", zaváhám a podívám se z okna do dáli na hory. Tohle bude trapný, ale měl by to do budoucna vědět. Přeci jenom je mnohem zkušenější. "Ještě jsme s nikým nespala, ani nedělala nic, co by se tomu blížilo". Zrudnu jako rajče.
Rozhostí se mezi námi napjaté ticho. Žilami mi proudí adrenalin a chce se mi od tohohle místa zdrhnout co nejdál.

O zeď za našimi hlavami típne poslední kus cigarety. "S tím si rád poradím". Prohlásí po chvilce a položí mi ruku na tvář, abych se mu dívala do očí.

Když se k polibku nemá on, políbím ho já. On má ruku stále na mé tváři a přijde mi zaskočený, že jsem s dohodou souhlasila a ještě ho políbila. Po několika vteřinách se ale vzpamatuje a začne rty pohybovat do rytmu s těmi mými. Jelikož na sebe ale špatně dosáhneme, chytne mě za stehna a přetáhne si mě na klín. Sedím mu na klíně ale i tak je o něco vyšší než já. Nemůžu dýchat, nemůžu myslet. Jeho tělo je nalepené na to mé, stejně jak naše rty. Hábit své koleje nemá už ani jeden z nás. Teddy si přes hlavu sundá svetr se žlutým okrajem a následně mi pomůže sundat ten můj. Potom se ke mně vrátí a znovu začne zkoumat moje ústa. Naše polibky nabírají na intenzitě a v rohu okna je najedou horko jako v sauně. Přejíždím mu po hrudi a objíždím svaly, které se mu táhnou až k pasu u kalhot. Chtěla bych zajít dál. Nechci se dotýkat jeho těla jen přes košili.

Než si to stihnu důkladněji promyslet , jednou rukou mu zajedu pod lem košile u kalhot a pohladím ho po spodní části břicha. Sice ho to z počátku překvapí, ale po chvíli se mu vlasy zbarví do tmavě zelené, což mi naznačí že se mu to líbí. Dává mi tím najevo, že můžu se svými doteky nakládat, jak uznám za vhodné. Rukama putuji podél jeho břicha čím dál víš. Hladím ho na hrudi a užívám si pocit jeho teplé kůže na konečcích prstů. Jako by se všechna energie v mém těle brala z tohoto pocitu. Teddy nezahálí a hladí mě po tvářích, líbá mě na krku, nedočkavě se mi snaží povolit červenou kravatu a svými rty tentokrát sjede až k ramínku podprsenky, která mi vyjede z pod košile. Když mi pod košili zajede rukama a začne zkoumat moje poprsí, neubráním se zasténání.

Nehty přejíždí po okraji toho posledního oděvu, pod který se ještě nedostal. Nakonec pod něj přeci jen jednou rukou zajel. To, jakým způsobem to dělá, a jak pomalu krouží po mé kůži je skoro jako mučení, které si ale užívá mnohem víc, než já. Zamotám mu prsty do zelených vlasů, které jsou snad tmavšího odstínu, než před chvílí. A stáhnu si ho k sobě co nejblíž. Zatahám mu za ně a vychutnávám si jeho zasténání .

On mě na oplátku kousne do rtu a zaryje mi nehty do boku. Asi je nám ale objema jasné, že toto je maximum, co si teď můžeme dovolit. Teddy je naštěstí natolik chytrý, aby si uvědomil, že o svoje 'poprvé' rozhodně nechci přijít ve výklenku okna, kam potají chodíme kouřit. Když se ode mě jeho rty odtrhnou a ruce mu vyklouznou z mojí košile. Provokativně se kousne do rtu a neubrání se úsměvu.

"Tak jsme domluvení, Weasleyová" zabručí.

Stále mu sedím na klíně, což mi nad ním dává převahu a za to oslovení ho dloubnu do žeber.