Letos tu holku dostanu! Teddy Lupin

Část 21. Tajná dohoda není nic pro mě

V dalších dnech, tak jak jsem slíbala, tak si doopravdy vyrazila s dotyčným zmijozelsým na rande. Bohužel musím Rose zklamat, ale ani on není dost dobrý na doprovod. Dovoluju si říct, že je nejnudnější člověk, kterého jsem kdy poznala a to znám i Křiklana a McGonagallovou. Nemá zajmi, ambice, smysl pro humor, je zcela nepřínosný pro zemi a kdyby tady nebyl, nikdo by ho nepostřádal.

Zrovna jsem se proplížila za školu a Mrzimorský hoch, si mě pevně uvěznil v jedné z opuštěných učeben. Nevadí mi, že zrovna promeškávám hodinu Kouzelných formulí. Záleží mi jen na tom, že jsme chvíli sami, že jsem tady s osobou, se kterou si rozumím a se kterou mi je tak dobře.

Je to někdo, kdo už mi neleze tak krkem, jako v předchozích letech. Teď už se dokážu jeho vtipům zasmát a porozumět jim. Pořád to bude ten arogantní sexistický Lupin, ale teď je součástí mého života. V jeho blízkosti se mi podlamují kolena a nedokážu myslet na nic jiného, než na to, kdy ho už budu moct znovu políbit a dychtivě si ho držet co nejvíc u sebe.

Je to někdo koho miluju, a už si dál nemůžu namlouvat, že pro něj chci být jen kamarádka na občasný flirt.

V tuto chvíli, kdy si mě z chodby plný studentů zatáhl do opuštěné učebny, si tohle všechno dokážu přiznat. Ačkoliv mezi sebou máme tu zvláštní dohodu a nemáme ani oficiální vztah, tento modrovlasý idiot, pro mě znamená všechno.

Už to nevydržím a vymažu prostor mezi námi. Potřebuju u něho být co nejblíž. Políbit ho.

On mi polibek oplácí a cítím, jak si mě jeho silné paže, za holá stehna nadzvedli a posadili na blízkou lavici.

Líbá mě na rty a já cítím to propojení mezi námi. Cítím, jak se na mě jeho tělo tiskne, obmotám nohy kolem jeho pasu a přitáhnu si ho za žluto, černou kravatu blíž k sobě. Cítím se s ním tak odvázaně, a promeškání školy mě jistým způsobem vzrušuje ještě víc. Ten adrenalin, že nás kdokoli může každou chvílí přistihnout, mě žene víc a víc pohybovat rty, proti těm jeho.

Teddy mě pevně svírá v náručí a já bych nechtěla být nikde jinde.

Když jsem si ale teď přiznala, že toho kluka před sebou miluju, musím vyřešit jednu zásadní věc. To mezi námi nemůže dál fungovat, a já už to před přáteli nemůžu tajit. Už na to schovávání nemám silu. Nechci aby s ním každá flirtovala. Chci aby všechny ty nány, včetně Angeliny viděly, že celý patří jen mně.

V opuštěné učebně strávíme celou hodinu. Hladím ho po ramenou a pevně ho stisknu za levé rameno. V polibku uslyším jemné zasyčení bolesti a v mžiku se ode mě trochu ústy odtáhne. Chytne se za rameno, které ho tak při doteku bolelo a mě je mizerně, že jsem to způsobila já.

"Promiň" špitnu. Stejně mě ale sžírá zvědavost, co se mu stalo. Alespoň jednou měsíčně, se zraní, nebo ho něco napadne. Když nepočítáme dny kdy se porve, nebo ztropí ty svoje vtípky.

Zamrkal na mě hnědými kukadly a dlouze se mi vpil do mých modrých očí. Tiká mezi mými oči a rty. Nakonec neváhá a naše rty znovu, bez varování spojí. V polibku přerývaně dýchá, jako kdyby mu došel veškerý kyslík, a já na tom nejsem jinak. I tak se ale od sebe nedokážeme odpojit. Je to s ním zkrátka jako droga.

"Už bychom asi měli jít." zašeptám mu do rtů. Udýchaná si položím hlavu na jeho hruď, která se nepravidelně zvedá a užívám si posledních pár minut, pro nás dva.
"A seš si jistá?" zamotá prsty do mých sněhových vlasů, aby mi mohl hlavu zatáhnout dozadu, a vášnivě si mi přisát na krk.
"Ano, jsem. Nemůžeme promeškat i další hodiny". ač se mi od něj nesnadno odchází, nemáme na výběr.
"Jak myslíš." všeho zanechal a pomohl mi seskočit ze stolu.