Letos tu holku dostanu! Teddy Lupin

Část 29. Dům plný Weasleyů

25. Prosince/ Weasleyovic Vánoční sešlost
Měli jsem sbaleno už od pátku, stejně jsem ale popocházela po pokoji a přemýšlela, co bych si ještě mohla vzít. Byla jsem trochu vystrašená, co bude rodina říkat na to, že chodím s Lupinem. Stejně myslím, že nejhůř bude reagovat máma, která tvrdí, že za doby studia v Bradavicích, kluci nepadají v úvahu.

Spěšný vlak měl vyrazit v osm hodin, a jelikož Hagrid odmítl kvůli té hrstce studentů, co přeci jen chtěli domů, zapřáhnout Tesrály do kočárů, musely jsme dolů pěšky. Na snídani už síň tradičně zdobilo hned dvanáct Vánočních stromu, který sen před dvěma týdny Hagrid dotáhl. Na stromech svítí malé svíčky a některé z nich dokonce zdobí malé rampouchy. Ze snídaně si díky kouzelným žabkám, odnesl Teddy vlastní sadu kouzelnických šachů a Větvík zase sadu, Vypěstujte si vlastní Bradavice. Což okomentoval slovy, že má konečně dárek pro svojí mámu. Z čehož bude mít Lenka Láskorádová rozhodně radost, ale ta měla radost i z toho když viděla motýla sedět na pampelišce.

Všichni jsme společně sešli až do vlaku kde jsme se rozhodovali, kam si půjdeme sednout. To byl značně velký problém. "Já nechci sedět ve vagónu Nebelvíru!" protestoval Větvík, kterému jsme se nakonec přizpůsobili.

Rose a Scorpius se nahrnuli do Zmijozelského vagónu a my ostatní jsme zalezli do nejbližšího Mrzimorského kupé.

"Myslím, že po včerejšku o nás už nikdo nebude pochybovat." zacukají Teddymu koutky a prohrábne si vlasy, který má díky brzkému vstávání rozcuchané. Raní ptáče to zrovna není.
"Ty jsi vážně pako." zamumlám. On přehodí kolem mě paži a zavrtá si mi hlavu do krku. Na kůži mě zašimrá jeho horký dech a úsměv už nemůžu zastavit. Uličnicky se usměje a přitáhne si mě za zátylek blíž, aby mě políbil. Polibek ukončí jeho úsměv, od mých rtů se ale neodtáhne úplně a hlavu nechá tak blízku, že se naše nosy stále dotýkají.

"Pamatuješ, jak si včera navrhovala to utužení vztahů?" zašeptá mi těsně u rtů, až mi po zádech přejede mráz.
"Pamatuju." dostanu ze sebe s rudými tvářemi.
"Mám nápad, jak to uskutečnit." olízne si rty a přitiskne se ke mně blíž. Zvednu hlavu a panicky se rozhlédnu kolem nás. Kupé zeje prázdnotou, ale za chvíli se má vrátit Lily a Větvík. Nemůžu přeci ztratit panenctví v jedoucím vlaku, a v kupéčku, do kterého každou chvíli vrazí naši kamarádi. Ale zase je pravda, že za chvíli dojedeme k babičce Molly, a v domě plných Weasleyů, už to tuplem nepůjde.

Teddy zaznamená mou strnulost, proto se na mě nechápavě podívá a pozvedne zvědavě obočí. "Něco se ti snad nelíbí?" zeptá se.
"Já nevím,Teddy. Je to tady útulný, ne že ne. Ale jsi si jistý, že je to dobrý nápad?" skousnu si ret a znovu očima přejedu po jeho tváři. Jeho obočí vyletí až ke stropu vlaku a za chvíli už se začne trhavě smát, až popadá dech.
"Počkej, ty sis fakt myslela, že to chci dělat tady?" rozmáchne ruce kolem sebe. Poposednu si na místě a plná trapnosti skloním pohled do klína. Vážně jsem si jeho slova mohla vyložit zrovna takhle?

Jeho prsty si mě zvednou za bradu. Propaluje mě pohledem a v jeho očích doutnají plamínky. "Winky, přece sis nemyslela, že bych tě o to připravil zrovna takhle." zachraptil. Pohladí mě po vlasech a já si hlavu opřu o jeho hruď.
"Napadlo mě ale něco mnohem lepšího a pohodlnějšího." poškrábe mě po zádech a snaží se celou trapnou situaci nějak obměkčit. Oddálím se od něj a všimnu si, jak mu září oči.
"Co tě napadlo?" zeptám se s mírnými pochybami a radši už si jeho slova neodvážím nijak domýšlet, nebo to zas dopadne katastrofálně.

Hluboce se nadechne a odchodí si modré vlasy z čela.

"Já jí na ten zatracenej zadek nekoukal!" rozkřikne se v kupé Větvíkův hlas, když otevřel dveře.
"Ale koukal, já tě viděla." řekla s klidem v hlase Lily a sedne si naproti nám.
"Nech si spravit dioptrie, Potterová, začínáš nám špatně vidět." vyplivl na ní a zabouchl za sebou dveře. V jeho rozpoložení udělal dobře, že jí tady nechal s námi a šel si najít jiné místo. "Koukal na něj." nafoukla tváře a uraženě si složila ruce na prsou.