Letos tu holku dostanu! Teddy Lupin

Část 50. Nápoj lásky a další nezvané vůně

V dalším týdnu už začíná vyučování, takže je každé ráno velmi hektické. Všichni se snažíme přivyknout si na nový rozvrh a zároveň nikdo nestíhá. Já a Větvík se tak rozhodneme vyjít na snídani o něco dříve, aby jsme na hodinu Přeměňování vůbec přišli v čas, jelikož všechny chodby jsou přeplněné prváky, kteří se snaží ve všem zorientovat. Můžu být ráda, že stále splňuji úroveň dovedností, jakou po nás profesorka McGonagllová požaduje pro přípravný kurz na OVCE.

Přeměňování opravdu není mojí silnou stránkou. Stejně jako Lektvary.

Po úmorném přemlouvání ředitelky McGonagallové, jsem se úspěšně odhlásila z Jasnovidectví, Bylinkářství a v neposlední řadě i z Astronomie. Budu mít díky tomu volna, že si to nikdo ani nedokáže představit a budu se tak moct soustředit na přípravu důležitých předmětů, že kterých letošní rok budu skládat závěrečný zkoušky.

"Dneska to není špatný. Přeměňování, jako první hodina. To ujde, ne?" prolomí ticho Větvík u snídaně. "Tedy, na to, že nás dneska čekají ještě Lektvary."

"Mluv za sebe. Ty v Lektvarech vynikáš a navíc si Křiklanův oblíbenec." konstatuji dotčeně a založím si ruce na prsa. "Nebýt tebe, už z nich dávno propadám."

"Jo, to máš recht." šťouchne do mě a s jablkem v puse si stále prohlíží můj školní rozvrh.
"Děkuju za podporu." svěším ramena a předstírám uraženou v domnění, že to na něj zabere.
"Nemáš zač." mrkne na mě s úsměvem a vrátí oči zpátky na kus pergamenu.

Přisedne si k nám Teddy a vytrhne Větvíkovi můj rozvrh z ruky, na češ se na něj jen nechápavě zamračí ."Proč sis vlastně nechala tolik předmětů? Vždyť polovinu z nich nesnášíš." hodí ho zpátky přede mě a já si ho rychle schovám do tašky.

"Protože nechci skončit s pár předměty a vyjít ze školy s tím, že mám omezené možnosti bez budoucnosti." odseknu mu a zvednu se k odchodu. Větvík mě bez řečí následuje s jablkem v jedné ruce a se svým rozvrhem v té druhé. Teddy zaraženě zůstává sklíčeně sedět na svým místě.

"No tak, Teddy, nebuď přece uražený. Jestli jsem se tě něčím dotkla tak se omlouvám, ale je to jen můj názor, nemusíš s ním souhlasit, jen ho respektuj." přistoupím k němu blíž a položím mu ruku na rameno.

Mám za to, že se snažíme v naší partě tak nějak snášet.

Minulý rok jsme to vzali za špatný konec a vyhýbali jsme se. Proto se naše parta rozdělila na dvě strany a všechno se díky nám rozpadlo. Proto už nehodlám nic riskovat a všechno, co jsme k němu cítila pohřbím hluboko v sobě.

Zkrátka jen dobří přátelé, tak jak to mělo vždy být.

"Nejsem uraženej, rozumím ti," odpoví mi. "Jen s vámi na Přeměňování nejdu."

"A důvod k tomu máš jaký?" zeptá se nevrle Větvík, on na to ale nic neřekne. Proto chňápnu po jeho nově obdrženém rozvrhu a začnu si v něm slídivě číst. Abych pravdu řekla, je až děsivě prázdný, Teddy má snad více volna než učení a mezi jednotlivými vyučovacími hodinami se nenachází ani jedna s názvem Přeměňování.

"Pojďme si to vyjasnit ano? Do kolika že kurzů na OVCE jste se vy dva zapsali?" začnu nevrlým tónem a zapojím do toho i Větvíka, který má na rozvrhu stejně málo vyučovacích hodin, jako Teddy.

"Poskromnu." prohlásí Větvík z poza mě se smíchem.

Prudce se jeho směrem otočím a švihnu tak kolem sebe dlouhými vlasy. "Poskromnu? Přeměňování je ale strašně důležitý předmět, Teddy!"