Ztracená novinářka/ FF BVB

20. Jump aréna

Andrew měl jedině štěstí, že se zdržel pouze na pivu, které téměř celé ty dvě hodiny cucal a tak mohl řídit, protože to bylo pro oba mnohem jednoduší. Nejdříve společně s Mattem se zastavili u ní doma, což nebyla zas taková dálka. Dobrých dvacet minut od baru, ale jelikož byl zrzek nervózní rozhodl se to zkrátit alespoň na dvanáct minut. Aniž by si to uvědomil, vyskočil z auta a pospíchal za ním do jejího bytu. 
Nejdříve zazvonil, jednou a poté dvakrát. Nic. Znovu zazvonil a hned na to zabouchal, jednou, dvakrát a potřetí pořádně, aby ho bylo slyšel. Nic, nic se neozývalo a nic se nedělo. A on viděl jak je každou vteřinou nervóznější. Nechtěl se ho ptát co se děje, jen chtěl pomoct. 
,,Co budeme dělat?'' jenže Matthew mu na to neopověděl, už z kapsy lovil svazek klíčů a a začal odemykat dveře. Jakmile vstoupili, uvědomil si Andrew, že tu hledaná nebude. 
Jak bylo známo, Loren si potrpěla na pořádek. Dalo by se říct, že byla i perfekcionista. Ale v jejím bytě byl prostě naprostý chaos. 
Už z malé chodby bylo vidno, že obývák je celý rozházený, po zemi se válejí krabice s papíry, fotkami a kusy novin. 
,,Na nic nesahej.'' upozornil ho včas Matt, když se skláněl nad jednou krabicí. 
,,Nepomůže nám to zjistit kde bude?''
,,Vím přesně proč vyváděla, aha, alkohol,'' ukázal Matt černovlasému muži prázdnou flašku rumu a oba si museli povzdechnout. Bude to maličko složitější. 
,,Je jasný, že tady nebude takže nám zbývají jen dvě možnosti,'' Andrew povytáhl obočí, protože chtěl vědět více, ale když si uvědomil, že tu nikdo a nic nebude a Matt odchází, rozešel se za ním, ,,buď bude zavřená ve své kanceláři anebo bude sedět na molu, jedno z toho,''
,,Já na pláž a ty do práce, když nic nenajdeme zavoláme si.'' na to Matthew přikývl a rozešel se noční ulicí. Jejich práce byla pár bloků odsud, což se dalo i pěšky a pokud nechtěl čekat až mu někdo zastaví, rychlejší bude chůze. 
Andrew skočil do svého auta a vyjel z parkovacího místa co nejrychleji k pláži, která odsud byla půl hodiny jízdy, což bylo zase sakra dlouho. Nebyl tedy až takový provoz jako přes den, ale nerad by přišel o papíry takže pospíchal, ale ne tolik, aby si nezaplatil pokutu. 
Jedna jeho část se děsila toho zda ji vůbec najde anebo ne, nechtěl nad tím moc přemýšlet a tak rychle kličkoval mezi auty, aby se ocitl na pláži co nejrychleji mohl. 
Jakmile zaparkoval, rozeběhl se směrem k molu kde si mohl myslet, že je. 
A když spatřil před sebou jemnou siluetu, zpomalil, několikrát se nadechl a potom vydechl, ,,Loren?'' snažil se skrýt svůj strach za hradby a znít jakoby byl naprosto v pořádku. 
,,To mi vážně nedá ten tupohlavec pokoj ani dneska?'' musel se při tom usmát, měl celkem rád, když mu tak říkala, bylo to na jednu stránku vtipné. 
,,Matthew má o tebe starost, měla by ses mu ozvat,''
,,Nemusím,''
,,stačí napsat, že jsi v pořádku, to dvě slova,''
,,tři blbečku,'' nad tím zakoulel očima a vytáhl telefon, aby jejímu příteli napsal, že jí našel. 
,,Co tu vůbec děláš?''
,,Chceš mi snad narušit kousek klidu?'''
,,Jen se ptám,''
,,Víš, že mi občas přijdeš strašně hloupý?'' opatrně se vedle ní posadil, aby ji nevylekal a jemně se usmál do tmy, ,,nejsi první a ani poslední kdo mi to říká,''
,,tak to jsem ráda,''
,,moje bývalá mi tak říkala neustále, že nic nedokážu, že jsem strašně hloupej a bůh ví co ještě ji napadlo, aby mě shodila,''
,,holka měla sakra pravdu,''
,,jenže ty mě neshazuješ, jen si děláš obrané pole, což chápu Loren,'' 
,,nedělám, vážně si tupohlavec,''
,,tak mi řekni proč se s nikým jiným než s Matt nebavíš?''
,,lidi jsou zlý,''
,,Za ty roky jsi si musela projít nějakým okruhem přátel, neříkej že ne,''
,,jasně, po tom co mě  bývalý opustil kvůli nějaký jiný holce jsem všechny vyházela,''
,,až na Matthew,''
,,Matthew je něco jako můj brácha,''
,,a on tě bere jako ségru, má o tebe starost,''
,,Sakra! Nebuď najednou tak milej!'' 
,,a neříkej, že se ti to nelíbí,'' v ten moment dostal ránu do ramene. Ne tak silnou, aby se složil, ale ránu na holku měla. To musel uznat. 
,,Teď mi řekni co tu chceš Andrew,''
,,měli jsme o tebe starost, toť vše,''
,,nelži mi,'' 
,,ach bože, ženská jedna tvrdohlavá, proč vše musí být podle vás? Proč někdy nedržíte hubu a neposloucháte?''
,,to bychom nebyly pak my,''
,,taky fakt.'' povzdechl si Andrew poraženě a na nějakou chvíli si užíval to ticho. Lidi jakoby neexistovali a žil pouze pro rámus vln. A musel uznat, že to bylo sakra uklidňující. Užíval si ten klid než mu pípla esemeska od jejího přítele s otázkou zda je v pořádku. 
,,Budu hádat, Matt se ptá zda jsem v pohodě,''
,,jo, napíšeš mu?''
,,nemám u sebe telefon,''
,,fajn, napíšu mu, že jsi v pořádku, jsi v pořádku ne?'' Loren se musela zasmát a Andrew si oddechl. Jak bylo vidět, zlo bylo zahnáno. 
,,Jo, napiš mu, že jsem oka a zítra se mu hned ozvu,''
,,doprovodím tě domů. Stejně tu jsem autem a celkem mi chybí parťák na projížďky,''
,,zveš mě na noční projížďku ve tvém autě, opět?'' byl si naprosto jistý, že teď zvedla obočí do půlky čela a těmi modrými očima se mu vysmívá. 
,,no a možná ještě na něco lepšího,''
,,což znamená?''
,,už jsi někdy byla po zavíračce v Jump aréně?''