Ztracená novinářka/ FF BVB

19. Jóga, bar, dvanácté výročí

,,Takže jste se oba natáhli?'' ptal se Matthew, když druhého rána společně seděli na pohodlných pohovkách v Loreninu bytu a spokojeně popíjeli ranní kávu. Tedy až na majitelku bytu, která se stále proklínala, že se k takovému plánu vůbec rozhodla, protože si kolena odřela přímo do krve a sakra trpěla. 
,,No já kdybych vás viděl tak se potrhám smíchy. Vy jste vážně komedianti.'' smál se její dlouholetý přítel, zatím co Loren kroutila oči a měla co dělat, aby mu neskočila do toho škodolibého úsměvu. Vážně měla co dělat a držela se zuby nehty. A především si stále v hlavě opakovala, že šla určitě za mříže kdyby ho zabila, protože její schopnosti v schovávání těla byli sakra mizerné. 
,,A co bylo dál. Povídej, přeháněj.'' jenže Loren neměla vůbec chuť mu vyprávět co se dělo či nedělo dál. Byla stále mrzutá a celkově přešlá. Chtěla dnes jenom odpočívat, ale šlo tomu, když nedokázala odmítnout toho rezavého gaye pozornost?
,,Nic. Když jsem se rozesmála na celé kolo a přilákala jsem pozornost snad všech lidí v okruhu deseti metrů tak mi pomohl vstát a nakonec jsme to vzdali. Dala jsem mu jasně najevo, že nemám o další pokus zájem.''
,,Takže tě odvezl domů a tím to všechno skončilo?'' musela si povzdechnout. Vážně, byl někdo otravnější on? Jo, vlastně ten tupohlavec. 
,,Když jsme vraceli brusle tak mě tam zároveň ošetřili, dali náplasti s motýlky a poté mě vzal ještě na zmrzlinu jako bolestné, což mi-''
,,Nestačilo a tak sis vymyslela dalších x věcí. Je mi to naprosto jasný.''
,,A co jsem měla sakra dělat. Neměla jsem ten den téměř nic zjištěného a sám si mi řekl, že se mám k němu dostat.'' rozhodila sprostě pažemi jakmile odložila bílý hrníček na stůl, protože kdyby tenhle pokus udělala i s tím hrnkem. Nedopadlo by to vůbec dobře a bílý koberec by mohla vyhodit. 
,,To je moje holka. Takže co bylo dál?''
,,Když jsme se prošli na konec promenády tak jsem si vyškemrala jahodovej shake se šlehačkou a dovedla jsem ho k jednomu molu kde jsme se posadili a nakonec i pokecali.''
,,A bylo to fajn co.'' zvesela zamrkal a Loren měla co dělat, aby po něm něco nehodila. Moc dobře si uvědomovala co ten výraz znamená. 
Jenže se musela zarazit, protože Matt měl celkem i pravdu. Když jí přestalo tepat v nohou a ona si přeci jenom trochu uklidnila mysl, dokázali se znovu bavit jakoby by byli staří dobří kamarádi co si zašli na zmrzlinu. A bylo to celkem i příjemné. 
,,Kdyby nebyl takovej hlupák a egoista, tak by to bylo i celkem fajn.'' musela zalhat, protože si to vlastně nechtěla ani přiznat. Nechtěla přiznat, že se v jeho blízkosti cítila tak fajn a zapomněla na veškeré dění kolem nich. A užívala si vlastně celé odpolední tím, že si jenom povídali. A bylo to sakra divné, když po několika dlouhých hodinách, kdy se bavili znovu o škole, fanoušcích, oblíbeném jídle, cestováním, zpěvácích a hercích, se objevila v kožených sedačkách jeho auta a on ji vezl domů. Cítila se naprosto utahaně ale zároveň uvolněně, což neznala. 
,,Ach jo. Ty jsi vážně hrozná moje milá. Přitom by každá jiná ženská za takového chlapa vraždila. A ty si ještě stěžuješ.''
,,Matt? Tady jde ale o úplně něco jiného.'' na to zrzavý muž povytáhl obočí, ,,Tobě se líbí a přitahuje tě. Já jsem z něj naprosto vyčerpaná.''
,,A víš co by to chtělo?'' Loren doufala, že řekne nějakou uspokojivou větu. Třeba, že si pustí film, objednají si jídlo a budou dnešní den trávit v jejím úkrytu, ale mýlila se. Jakmile totiž její přítel vyslovil jóga, musela zaúpět a schovat si obličej do polštáře. 
Jógu nesnášela a nesnášela především ty lidi kolem. Neustále měli úsměv na tváři jakoby je nic na světě nemohlo trápit ani rozhodit. A především nesnášela ty upnuté legíny, jenž zářily na několik kilometrů jak nějaký semafor. Vážně, existuje něco horšího než Matthew a jóga?

(...)

Loren se musela chytit za hlavu, když spatřila svého přítele, jak má na sobě upnuté červené legíny s bílým tílkem a na hlavě čelenku. No vážně, vypadal tak šíleně komicky. 
,,Máš s tím nějaký problém má drahá?''
,,V žádném případě. Vypadáš skvěle.''
,,Alespoň mi nelži.''
,,Vážně Matte, vypadáš naprosto k popukání.'' zasmála se a měla vážně co dělat, aby nezačala smíchy ječet. Nemohla si pomoct, ale její nejlepší přítel vypadal tak komicky, když v tom byl oblečený. Nevěděla proč, ale vždy si vybavila nějakého toho trenéra z devadesátých let jak cvičí s ostatními ženami. 
,,Ty taky nevypadáš jak nějaká super hvězda, tak se mi nesměj.'' 
,,No, já nevypadám alespoň jako bych se zastavila v devadesátkách.'' Matt se zastavil v pohybu, jakoby zkameněl. ,,To nemyslíš vážně, že ne?''
Jenže to ani Loren nevydržela a musela se rozesmát mezitím co kráčeli na střechu jedné z budov, kde se dnešní trénink měl konat. 
Musela se opravdu držet, aby se nesmála ještě více, jenže její úsměv ze rtů hodně rychle zmizel, když otevřela kovové dveře ke střeše a uviděla v dáli toho tupohlavce s jeho otravnou bandou. 
Zmrzla přímo v pohybu, nevěděla co má dělat ani jak zareagovat. Opravdu ne. 
,,Kluci! Tak jste přeci jenom dorazili!'' zakřičel zrzek a už si to kráčel ke svým novým přátelům. 
Všichni se na něj s úsměvem na rtech otočili a zvesela ho přivítali, jenže Loren se stále nemohla ani pohnout. Jakoby vážně zamrzla na svém místě a nemohla se z něj dostat. To se vážně rozhodl je sem pozvat? Dokonce i sem? 
,,Loren, pojď se k nám přidat!'' zakřičel Matt a ona měla co dělat, aby nezaskřípala zuby a nevydupala díry do střechy budovy. Vážně byla naštvaná, protože si uvědomila, že její přítel tohle naplánoval. A byla to čistá zrada, opět. 
,,Sluší ti to kočko,'' prohodil Andrew a Loren měla co dělat, aby ho v první vteřině nezabila pohledem. Jako vážně, co tu dělají?
Jenže když si uvědomila, v čem jsou oblečeni oni a v čem ona. Byla to past. Všichni ostatní tu byli naprosto perfektně oblečeni, zcela pohodlně a ona? Měla na sobě legíny s kytičkami, bílé tričko o dvě velikosti větší a pod tím tílko. Vážně, mohla se cítit trapněji? 
Když se ale podívala na svého přítele, jak laškuje s jedním z těch neandrtálců tak musela protočit oči v sloup. Nebyla na tom tak hrozně, Matt vypadal jak naprostý šašek. Alespoň se nemusela stydět ještě k tomu za sebe, ale pouze za svého přítele. 
,,Nevěděl jsem, že chodíte ještě na jógu.''
,,Matthew na ni chodí rád, já ji naprosto nesnáším,''
,,Tak proto jsi imrvére nastartovaná,''
,,To není pravda!'' a už se natahovala, že mu jednu plácne, když se zarazila v pohybu. Jasně že to Loren došlo o trochu později. Jasná provokace. Tak jako vždy. Snažil se ji vytočit, nic jiného v tom nebylo.
,,Spíš mi řekni proč tu jste i vy.''
,,Tvůj přítel řekl, že pokud dorazíme a trochu si zacvičíme tak pak to můžeme zakempit v nějakém baru.''
,,Za mé společnosti,''
,,Celkem ti to pálí,''
,,alespoň někomu z nás.'' vpálila mu do obličeje vítězoslavně a otočila se k němu zády, aby si mohla protáhnout ruce a poté následně nohy. Nemohl ji nadále vytáčet, prostě nemohl.
,,Skupinko, pojďte prosím sem blíže ať můžeme přivítat nové hosty!'' ozval se někde z přední řady hlas mladé ženy a Loren musela protočit oči v sloup. No vážně, neměla tu ženskou ráda. Chovala se tak divně a především naivně. ,,Ráda bych dnešní lekci udělala i pro naprosté začátečníky, takže začneme s naprosto jednoduchými cviky, abyste vůbec poznali jak je jóga skvělá. Prosím, postavte se každý ke své podložce a začneme s pozicí hora!''
Když hodina skončila, myslela si, že ji prasknou všechny cévky a bude muset skončit v nemocnici na nějaké operaci či co. I když jógu nesnášela a nesnášela svého přítele, že ji do toho vždy uvrtal, momentálně si myslela, že snad skočí každému do toho jeho pitomému úsměvu jen co vysloví to slovo, jóga. 
Nejenom že to byla nejhorší hodina ze všech, protože ti blbci ze skupiny se neuměli chovat, ale neuměli ani držet jazyk za zuby! Dobře fajn, chvilku to vtipné bylo, ale když to šlo celou dlouhou hodinu, sakra! Jak otravné to bylo. Jak myslela, že je shodí ze střechy. Ale zas, za mřížemi nechtěla skončit. To opravdu ne. Na to měla svůj život ještě ráda.
Ukládala si věci do tašky, když ucítila za zády něčí přítomnost. A moc dobře si uvědomila čí je.
,,To že tě bude mít za prdelí ničemu nepomůže tak mi řekni co po mně opět chceš dlouháne?''
,,Jdeme na drink, přidáš se?'' Loren se musela otočit a přesvědčit se, že za ní nestojí všichni ti blbci, ale k její smůle. ,,Jako s vámi všemi?'' šest mužů přikývlo a ona propukla ve smích, ,,Ne, nikam s vámi nejdu. Užijte si to,''
,,Ale proč?'' otázal se Jake a všichni se přimáčkli k sobě, dokonce se k nim přidal i Matt.
,,Vypadám snad, že chci s vámi sdílet každou volnou minutu ve svém životě?''
,,A neříkej, že se ti to snad nelíbí,''  nádech, výdech. Opakovala si Loren v duchu, jenže když spatřila ten jeho pitomý úšklebek!
,,Nech si zdát drahoušku, mám nějakou práci.'' a s těmito slovy se Loren rozloučila. Nechtěla s nimi strávit další pitomí den, nechtěla s nimi strávit večer, nechtěla je mít momentálně ve svém životě. Chtěla jenom klid a mír. Chtěla si odpočinout, zapracovat na článku.