Ztracená novinářka/ FF BVB

9. Tupohlavec a jeho ego

Když po několika dlouhých minutách černovlasá žena opustila svou koupelnu a usadila se opět ve svém měkkém křesle, popadla svůj notebook a pustila se do psaní článků o zoologické zahradě. Neměla stejnak nic na práci a tenhle článek chtěla mít z krku už z jednoho jediného důvodu. Ona psala bulvár a ne recenzi na nějakou zahradu, což se jí příčilo, protože nevěděla jak to bude dobré. Tyle recenze psala naposledy před čtyřmi lety. S nimi také začínala a už od začátku věděla, že to nebude to pravé, protože ač novinaření milovala tak tohle nebyl její styl a všichni to moc dobře věděli. I ona samotná a proto se rozhodla psát bulvár, kterým se tak dokonale prosadila. Tedy, nikdy neuvedla své jméno ani nic jiného, aby jí lidi nemohli najít. Své soukromí si chtěla ponechat. Ono v tom bylo i něco jiného. Když prozradíte nějaké tajemství či něco, co mělo být prostě uchované tak lidi chtějí pomstu. A ona svůj život milovala, milovala ho a nechtěla ho opustit jen kvůli nějaké pomstě.
Zrovna si prohlížela několik fotografií, když se u jedné zarazila. Byl na ní Andrew a krmil jednoho velblouda. Sice se ho bál, ale přes jeho široký úsměv to nešlo poznat. A ona si tuhle fotku nějaký způsobem oblíbila . Fotografii si prohlížela několik dlouhých minut než se na něčem pozastavila. Všimla si, že je tenhle muzikant potetovaný po celém těle, ale čeho si nevšimla, že má i hruď. Fotografii díky lupou přiblížila a poté se zaměřila na vážku, která byla ve velkém srdci. Celé tetování bylo na pravé straně, kde je i srdce. Musela se nad tím pozastavit. Tohle ještě neviděla, kdo by si proboha dal vážku do srdce a ještě k tomu opravdu přímo nad srdce? Věděla, že se bude muset ptát i na to, co to všechno znamená a jaký mají pro něj význam. Třeba z toho dokáže něco vyčíst a bude to pro článek ještě lepší umístění.
Byla pravda, že tetování měl hodně, ale co třeba nepochopila tak byl znak Batmana a pak Jokera, nebo to pírko co měl na krku. Pro ní to byly zcela zbytečné tetování bez špetky vysvětlení. Pochopila by, kdyby tam měl třeba rodiče anebo něco, co symbolizuje přímo jeho, jeho tvorbu, jeho styl a především jeho život. Ale sakra proč Batman?
Opřela se zády o křeslo a hlavu zaklonila tak, aby její prameny spadaly podél zad křesla dolů. Byla unavená a už otrávená z toho všeho. Její oči už dávno nefungovaly tak jak by měly. Pokud zrovna nepsala nějaký článek anebo netrávila hodiny před monitorem tak brýle nepoužívala, i když by správně měla. Ale jí prostě neslušely a byla rozhodnuta je nosit pouze v domácnosti.
Především jí dělal starost Matthew, stále se jí neozval a ona už toho měla dost. Měla s ním probrat několik věcí a on zase na ní kašle. Jak úžasné, opravdu milovala svého nejlepšího přítele.

(...)

Když se druhý den ráno probudila v křesle musela sebe samotnou proklínat. Proklínala se za to, že byla natolik líná a především unavená a nedošla si do své postele, kde by se krásně vyspala.
Naprosto ale naprosto otráveně se podívala na telefon, aby se ujistila o čase a když si všimla textovky od svého přítele tak se pro sebe musela ušklíbnout.

Matt: Měl jsem u sebe návštěvu, promiň. Čekám tě v deset v naší kavárně.

Podívala se na hodiny a zlekla se. Bylo devět, jak tohle měla sakra stihnout? Rychle se postavila na své nohy a utíkala do ložnice, aby se nějak připravila.
Přebírala se skříní  a přemýšlela co si vlastně vezme na sebe. Milovala módu a milovala se cítit díky oblečení a make-up dobře. Nějakým zvláštním způsobem ji to nadnášelo a dodávalo kousek odvahy. A když věděla, že vypadá dobře a lidi si ji prohlíží se zájmem, přišla si jakoby ji patřil svět. Proto si dávala záležet jak vypadá.
Po dlouhém přehrabování, sprostých slov a urážejících vět na Matt  našla přesně ten kousek co chtěla. Dlouhé, prodyšné šaty v indiánském vzoru s rozparkem na levém boku. Přehodila si je přes rameno, popadla černý klobouk a rozeběhla se do koupelny, aby se mohla alespoň trochu zkrášlit. Dnes žádné kouzla na svém obličeji Los Angeles nemohlo očekávat.