Ztracená novinářka/ FF BVB

23. Usmíření

Jestli včerejší den měl být pohroma, co tedy měl být ten dnešní? 
Už od rána se cítila Loren naprosto vyčerpaně a znechuceně. Neměla na nic náladu a ani na nikoho náladu. Po včerejším výstupu Matt měla co dělat, aby mu jednu nepraštila. Moc dobře věděla, že se nejlepší kamarádi nebijí, ale ona ho už měla vážně plné zuby. Nejenom že sem vtrhl, když se chtěla uklidnit a on ji vyrušil. Ale pak jí začal osočovat a křičet po celým bytu, že se naprosto zbláznila. Takže jakmile se vycukal a ona dopila téměř poslední doušek alkoholu, začala mu vyprávět co se vůbec dělo. 
Začala nejdříve útulkem, těmi úžasnými zvířaty. Což jejího přítele ani  moc nezajímalo, zvířata neměl nijak v lásce. Tedy, ne že by je nesnášel, ale nemusel je. Vadili mu chlupy a mokrej čumák na obličeji. Takže poté co řekl několik nevhodných a naprosto zbytečných poznámek, začala Loren pokračovat s tím, jak se mu při venčení jednoho psa otevřel. A pak při další a dalším venčení si povídali víc a víc. Ona mluvila něco málo o sobě, o své střední škole a zážitcích a poté poslouchala jeho nový život v Los Angeles, když se sem přistěhoval. A když měli hotovo a ani jednomu se nechtělo domů, rozhodli se pro neškodnou limonádu. Ukázala mu svou oblíbenou kavárnu u pláže. Jenže se to zvrhlo. A když vidělo Matt obličej, vyděšený, nevěděla zda má vůbec pokračoval dál. 
Jenže když tleskl dlaněmi o stůl a poté se rychle zvedl a začal přecházet sem a tam, Loren došlo, že nad něčím horlivě přemýšlí a neřekne o tom nic než na to přijde. Takže se rozhodla otevřít pivo, jak pro sebe tak pro nejlepšího přítele. Což bylo účinné, Matt si znovu sedl a silně upil z láhve. Nejdříve tedy tomu všemu nechtěl věřit. Že by tisk osočil Loren z toho, že je jeho nová přítelkyně, jenže když ani jí to nepřišlo vtipné, pochopil. A tak se bavili téměř do jedné hodiny ranní o všech těch pocitech, které prožívala v ten moment a které prožívá momentálně. 
A nic se vlastně nezměnilo, protože druhý den se cítila naprosto stejně. Pod psa, unaveně, otráveně a znepokojivě. Moc dobře si uvědomovala, že to byl prostě jen omyl, tisk si rád vymýšlel a překrucoval pravdu. Jenže, co si mohli myslet, když je museli vidět neustále spolu? A co sakra na to řekne Jack až to uvidí? Až to zjistí? Bude z ní mít snad radost, že si ho tak dokonale omotala, což samozřejmě nebyla pravda. Anebo bude pukat vztekem, protože si tohle nemohou dovolit? 
Složila si hlavu do dlaní a přemýšlela co se všechno může pokazit. Měla jediné štěstí, že své články a tweety neuvádí pod svým pravým, ale tím vymyšleným takže vlastně nikdo neví kdo je, ani sám Andrew. Bylo to nebezpečné pro její minulost, ale teď měla větší problém. 
Vyzvánějící telefon od svého šéfa. Několikrát se zhluboka nadechla, aby si dodala odvahu a poté telefon přijala, ,,Ahoj Jacku, co se děje že voláš?'' 
,,Ty se mě ještě ptáš co se děje?!'' musela zaskřípat zuby, neměla ráda když se rozčiloval a křičel. A byla sakra doba kdy na ni křičel naposledy. 
,,Moje milovaná Lor, ty bys měla naklusat do kanceláře a vysvětlit co se děje mezi tebou a ní!''
,,Ní?''
,,Victorie Famous!'' Loren práskla sebou o zem, to opravdu bude každý řešit jenom tohle? Zhluboka se nadechla, aby neřekla něco špatného, přeci jenom, rozčílit ho nechtěla, ,,Je to jenom obyčejná zášť, nic hrozného,''
,,vždy jste spolu vycházely, byly jste si nápomocné a teď? Co se mezi vámi děje,''
,,měl se přeci napsat ten článek o Elizabeth,''
,,no a?''
,,můj byl lepší, Victorii jsem rozmetala na padrť a teď se mi chce pomstít,''
,,ale vždyť je to už jaká doba od napsaní,''
,,no od napsání ano, ale vydání tak měsíc a půl,'' 
,,hmmm,'' zabrblal si Jack nejspíše jen tak pro sebe a Loren doufala, že tohle bude jejich poslední téma k rozhovoru. Nepotřebovala, aby si s ní povídal i o něm. ,,a co ty fotky? Nějaké vysvětlení mi určitě podáš,''
,,byli jsme fotit společně tak je jasné, že budeme mít stejné fotky, nic zajímavého,''
,,fajn, byla si tedy v přestrojení?''
,,jako vždy,''
,,takže to mohu zamést pod stůl?''¨
,,pokud bys byl tak hodný tak ano, zameť to,''
,,až mi řekneš co ještě co znamená ten včerejší skandál?'' zaúpěla a možná dost nahlas, protože slyšela z druhé strany posměšek, ale na druhou stranu. Pokud se nechtěla zabývat Victorii a jejími nesmysly, musela dát Jackovi to co on chtěl, ,,byl to omyl, nic zvláštního,''
,,jen že tě všude nazývají jeho novou přítelkyní a že jsi byla celkem dlouho utajována a máš tu docela dost fotek, z baru, z bruslení, z venčení psů a dokonce i několik z kavárny a poté ty poslední, jak tě schovává před těmi novináři, ''
,,Jacku není to tak jak vypadá,''
,,je mi jedno jak to vypadá, odvádíš skvělou práci,'' 
,,c-cože?''
,,je mi jedno co o tom bude psát tisk, je mi jedno zda to byl omyl anebo sis ho tak perfektně namotala,''
,,takže se nezlobíš?''
,,Já a zlobit? Na tebe? Ach Loren, ty můj poklade! Podporuji tě jak nejvíc mohu, pokud mi přineseš článek, který se slupne jak malina tak ti přísahám, že půjdeš ještě výš!'' zaskočená tím co řekl neměla Loren pomalu ani co odpovědět. Byla naprosto, ale naprosto vykolejená, ,,půjdu výš?''
,,Přesně tak, tak se dej do práce, půlku času už máš za sebou tak to chci mít přesně danej termín na stole,''
,,rozumím Jacku,'' 
,,fajn tak se měj, kdyby náhodou něco, zavolám ti,'' na to pouze přikývla, protože věděla, že její šéf není na žádné vítání anebo loučení a tak se ani nedivila, když v další vteřině byl telefon naprosto hluchý. 
A pak si vlastně uvědomila co se to stalo. Jack, její šéf, její hlava, neměl nic proti k tomu co se včera stalo, ba naopak ji pochválil. A slíbil, že pokud bude článek naprostá třešnička na dortu, postoupí ještě výše. Což by znamenalo, mohla by se z ní stát předsedkyně! 
Neváhala ani vteřinu, zavolala svému příteli a vše mu povyprávěla s tím, že řekla, že je dnes pohotovost a potřebuje toho tupohlavce ještě více obmotat kolem prstu. Měla dost přesný plán a doufala, že jí to vše vyjde. Takže jakmile domluvila místo, čas i všechny zúčastněné, rozhodla se ze sebou něco udělat, tak jako vždy.