Dej mi víc - Dramione

Byl to průšvih

Hnědovláska vstoupila do pracovny a zavřela dveře. Dnešek byl posledním dnem jejich služby, než ji převezmou Hannah s Padmou. Do hodiny by tu měly prefektky být a jim McGonagallová nezadala žádné povinnosti. Vlastně tu ani nemuseli být, ale kde jinde se v hradě schovat před zvědavými pohledy spolužáků?

,,Ahoj," pípla na pozdrav Nebelvírka a vysloužila si úsměv a pohled modrošedých očí. ,,Ahoj, Grangerová." pozdravil ji, nažeč si ji stáhl k sobě na pohovku. ,,Potter s Weasleym tě nepostrádají?" zeptal se a propaloval ji pohledem. ,,Vlastně ne. Harry je s Ginny bůhví kde a Ron s Levandulí se předvádějí společně někde v hradě." Pokrčila ledabyle hnědovláska rameny. ,,Tak to vypadá, že tě mám celou hodinu pro sebe." usmál se a věnoval jí něžnou pusu na tvář. ,,Asi to tak bude." zamyslela se naoko Nebelvírka. ,,Tak... Co budeme dělat?" Zeptal se zvědavě Zmijozel, aniž by měl dopředu vymyšlené, jak se dnes zabavit. ,,Mám tu knihu." pokrčila rameny hnědovláska a nervózně se usmála. Nemyslela si, že kniha by Zmijozela bavila. Ale vážně si ji chtěla někdy přečíst. ,,Knihu, Grangerová? Nejsou knihy jen pro šprty?" zeptal se laškovně Zmijozel, ale když viděl Hermionin vážný výraz, zakoulel očima. ,,Dělám si jen legraci, knihy mi nevadí." načež vytrh Hnědovlásce knihu z ruky a přečetl si potichu název. ,,Co to je? O ní jsem ještě neslyšel." ,,Ta není z kouzelnického světa, je to mudlovská kniha od mudlovské autorky." pípla. ,,Nebude to nuda?" zvedl obočí Zmijozel, který poprvé držel v ruce předmět čistě z mudlosvkého světa. ,,Vždyť v ní nejsou žádné pohyblivé obrázky... Vlastně tu nejsou žádné obrázky." zavrtěl kriticky hlavou a podal jí Hermioně zpět. ,,Ano, je to taková klasika. Víš, od Jane Austenové. Je to starší knížka a nečekám, že by tě bavila." ,,Pro Merlina, dej to sem." zakoulel očima Zmijozel  a otevřel ji na první stránce. ,,No fajn, budu číst." konstatoval Zmijozel a nechal Hnědovlásku, aby si na něj lehla a zaposlouchala se do jeho čtení...

Když se ozvalo hučení za dveřmi, hnědovláska otevřela oči a rychle se narovnala, načež si upravila sukni. Zmijozel rychle hodil knihu na stolek a sám vstal, aby byl v dostatečné vzdálenosti od Nebelvírky.

Do místnosti vstoupily dvě prefektky. ,,Ahoj." pozdravily sborově. Hnědovláska jim oplatila pozdrav a zmijozel na ně vrhl jen intenzivní pohled. Zkazily mu jeho chvíli s Grangerovou, a to mu vadilo. Ačkoliv mohlo jít o naprosto nepotřebnou činnost, jako číst knihu, když ji mohl předčítat jí a mít ji ve svém náručí, strpěl by to. A vlastně rád.

,,Co tu děláte? Měli jste přeci volno." zamračila se Hannah, které se očividně nezamlouvalo, že tu spolu byli. Zmijozel ji věnoval zamračený pohled. ,,Přišli jsem sem chvíli před vámi, má sem přeci dojít i McGonagallová, vzpomínáte?" nadhodila tónem, který naznačoval, že by něco takového už měly dávno vědět, a že jinak by tu nebyla.

Jestli někdo řekne, že existuje i nudnější proslov, než ten McGonagallové ke čtyřem prefektům, Zmijozel ho inhned na místě prokleje. Musel poslouchat o zásadách mladších studentů, které mají napravovat. Ve zkratce kázeň studentů. Hotovo. On to zvládl vysvětlit během několika sekund, tak proč to McGonagallové trvalo celých čtyřicet sedm minut jejich volného času?

Když dvojce Nebelvírky se Zmijozelem odcházeli, profesorka mluvila s Hannaha Padmou. Jelikož měly službu ony, sdělovala jim nové povinnosti. Zmijozel se sám pro sebe ušklíbl, když viděl výrazy pefektek. Ty si toho ještě užijí. A určitě jinak, než on s Nebelvírkou.

,,Takže, pokud máš ještě čas, Grangerová, dal bych ti radu. Nech si ho pro mě, budeme se bavit." ušklíbl se a věnoval ji vyzývavý pohled. Na to Nebelvírce zčervenaly tváře, moc dobře věděla, co tím myslel. ,,To já nevím. Jak mě přesvědčíte, pane Malfoyi?" zahrála naoko nerozhodně. Samozdřejmě, že by si to nenechala ujít.