Hermiona
Když se hnědovláska vracela za Nebelvíry, uvítalo jí nepříjemné zjištění. Hned, co vešla do Společenské místnosti, narazila na Harryho. Ginny na ni prý čekala v pokoji, a když po dvaceti minutách vyšla, vypadala naštvaně a vlastně se chovala divně. Nejdřív se zavřela v pokoji sama, vyhodila spolubydlící a pak odkráčela pryč.
Tohle Hermiona nechtěla sylšet - jistě je na ni naštvaná, že se neukázala. Pro Merlina - byla hrozná kamarádka. Zapomněla na ni a místo toho odešla za jistým Zmijozelem.
Vydala se do pokoje a připomněla si, že až rudovláska příjde, bude se jí muset pořádně omluvit.
Do večeře ji neviděla a tak zamířila do Velké síně jen s Ronem Harrym. Když si sedla ke stolu a rudovlasá kamarádka pořád nikde, zamračila se. O dvě minuty později Ginny dorazila - a co bylo podivné, tři hadi jí byli v patách. Beze slova došla ke stolu a nikomu nevěnovala ani pohled - zírala do země. ,,Ahoj, Ginny." pozdravila ji opatrně hnědovláska. ,,No ahoj." zamumlala potichu Ginny a posadila se. Nezněla tolik naštvaně, jak ji černovlasý kamarád popisoval. ,,Harry mi říkal, že jsi vypadala naštvaně, když tě viděl. Prý jsi na mě čekala." pípla. ,,Ano čekala a ano, byla jsem naštvaná." pronesla ledabyle. ,,Ale šla jsem se projít, objasnit pár věcí a jsem vpohodě." odpověděla jí a upjatě se usmála.
Na tom bylo něco divného - přece jen.. Když je Ginny naštvaná, nevyšumí to jen tak. Byla ale příliš ráda, že se kamarádka nezlobí a tak to nechala být.
Draco
Když Zmijozel seděl u večeře, neviděl nikoho z kamarádů. Blaise, Pansy i Nott se ještě neobtěžovali přijít a vedle něj seděl jen Goyle, který se cpal párky. Pro Merlina, kolikátý už do sebe cpe? Znuděně čakal na kamarády, kteří se došourali pomalými kroky těsně za zrzkou z Nebelvíru, která beze slova propalovala podlahu. Bylo nanejvýš divné, že se jeho kamarádi sdržovali v přítomnosti zrzavé Nebelvírky, ale ponechal to být. Co mu ale přišlo divné bylo, s jakou okázalostí ho přehlíželi celou večeři a vlastně i celý večer. Na jeho poznámky odpovídali jen jedním slovem, pokud vůbec. Pro Merlina, co jim přeletělo přes nos?
***
V dalších dnech se Bradavicemi ozíval až nepříjemný hluk. Nebelvírští měli Fanfrpál a atmosféra školy byla jednoduše napjatá. Jistě, nebylo tajemstvím, že díky Potterovi a Weasleyové celé držstvo vynikalo... A právě to popuzovalo ostatní koleje - zejména Havraspáry, se kterými se dnes měli utkat na hřišti. Zcela pochopitelně mezi nimi nebyla taková rivalita jako mezi lvi a hady, ale i tak byl zápas velkou událostí. Každá kolej chtěla vyhrát letošní pohár.
***
Tribuny se pomalu naplňovaly a z dálky výřily barvy čtyř kolejí. Nebelvírští byli pomalovaní červenou a žlutou, někteří si přinesli roztomilé, malé vlaječky s jejich znakem a jiní dokonce maskoty lvů. Fred a Gorge jako každý zápas uzavíraly sázky na vítěze, kterými podle většiny byli Nebelvírští.
Pod tribunou se pyšně tyčili v zástupu Lvi a odhodlaně mlčeli, dokud je Lee Jordan, hlasatel Famfrpálu, neuvede na hřiště.
,,Dobrý den, dámy a pánové, profesoři." ozvalo se a tribunami se ozvalo tleskání. ,,Dnešní zápas se, jak už jistě víte, odehrává mezi Nebelvírem a Havraspárem." zmiňované koleje propukly v jásot.
Zápas byl, pokud se to tak dalo nazvat, poměrně nudný. Hned po patnácti minutách bylo jasné, že Šelmy vyhrají. Snad tomu napomáhal fakt, že už nyní vyhrávali o dobrých padesát bodů.
,,A Weasleyová se opět zmocnila míče, uhýbá před Rogerem Daviesem a - Nebelvír získává dalších deset bodů, díky Ginny Weasleyové, která opět zvyšuje skóre!" zuřivý jásot Nebelvírských. ,,No opravdu, Havraspárští - do toho, jinak si dnes vítězství neodnesete!"
Hnedovlasá Nebelvírka s pýchou pozorovala své kamarády, kteří to Havraspárům nandávali. Dmula se pýchou. Očima tělaka po celém hřišti, až pohledem zavadila na Zmiojzela, sedícím znudeně na protější tribuně. Očividně ho netěšilo, že se Lvům tak daří. Jakoby vycítil její pohled, podíval se jejím směrem a střetl se s oříškovo hnědým pohledem. Nepatrně se ušklíbl a věnoval se dál podívané ve vzduchu. Hnědovláska nepatrně zčervenala, snad počasím venku a nenápadně si ho dál prohlížela. Zrovna něco povídal Zabinimu, který mu jen pokývl a dál mlčeli.
Když se nad tím zamyslela, choval se tak už pár dní. Vlastně všichni Zmijozelští. Kdykoliv se podívala jejich směrem - ne, že by to bylo moc často - panovala mezi hady poněkud napjatá atmosféra. Stejně tak jako mezi rudovláskou a Hermionou. Od té doby, co si při večeři vyměnila s Ginny těch pár slov, nebyla zrovna výřečná. Na druhou stranu, to ani před tím. Připisovala to tomu, že je na ni pravděpodobně pořád trochu naštvaná.
Havraspárští zrovna prohodili míč obručí a vysloužili si tak deset bodů, které jim ovšem byly k ničemu. Stále prohrávali. Zdálo se, že to bylo z vélké části právě kvůli Ginny, která jako by všechnu svoji agresivitu vložila do hry. Snad nikomu se nepovedlo vzít ji camrál. Ronovi se dnes také dařilo - vychytal skoro všechny hody. Harry se o pár stop nad nimi stále snažil chytit zlatonku, která byla dnes pořádně rychlá.
,,Angelina Johnosová získala camrál a nahrává Deanovi - nyní se ho zmocnil Roger! Náhrává - A! Do hřiště se v rychlosti přiřítila Wealeyová, hbitě ho chytá, nahrává Deanovi - a prosím! Deset bodů pro Nebelír!" Tribunou lvů se ozval jásot. ,,Míče se zhostila Changová, hbitě se dostává do vedení - s deset bodů pro Havraspár! Pěkná rána, jen co je pravda!" Tribunou - tentokrát Havraspárskou - se ozval jásot.
Černovlasý Nebelvír se hnal těsně za zlatonkou. Dneska mu dala zabrat. Proto se v momentě, kdy ji chytil, ozval jak lvím týmem, tak tribunou ohlušující vřískot a úlevná oddechnutí. Zápas byl poněkud dlouhý a všichni netrpělivě očekávali, kdy se někdo zlatonky zmocní.
Samozdřejmě, že Nebelvír vyhrál. Měl přece Harryho, Rona a taky Ginny. Dneska podali skvělý výkon, všichni. V tvářích Nebelvírů byla vidět upřímná radost.
Ginny poskočila k Deanovi, obejmula ho radostí a pak přiskotačila s radostí k Harrymu, kterého objala a - co se to právě stalo? Ginny mu vzala obličej do dlaní a políbila. Byl to pravděpodobně jen polibek plný vášně z výhry. Ikdyž byl krátký, vidělo ho celé hřiště, které rázem zmlklo. Ginny se odtáhla a jakmile jí došlo, co právě udělala, ztuhla.
Musela cítit takový adrenalin z výhry, že si neuvědomila, co dělá. Když na ní Harry šokovaně koukal, úplně zrudla. Bylo to vidět až k Hermioně. Sakra. A pak se stalo něco poměrně nečekaného - Harry k ní v okamžiku přistoupil a popadl ji tak rychle, že to nikdo ani nepostřehl a políbil ji nazpět. Hermioně poskočilo srdce radostí.
Celé hřistě propuklo v radostný jásot. Dvojice si uvědomila, jaké množství studentů a profesorů muselo vidět jejich první polibek a zrudli oba. To nic neměnilo na bouřlivému jásotu, který si vysloužili. Dokonce i nekteří profesoři se pousmáli, ikdyž se snažili zachovat kamenný obličej.
ČTEŠ
Dej mi víc - Dramione
FanficV Bradavickém hradu snad není jednoho čaroděje, který by nevěděl o rivalitě mezi Nebelvírským Triem a Zmijozelskými hady. Není divu, že se Hermiona Grangerová, po dlouhá léta, nazývaná mudlovskou šmejdkou, do morku kostí nenávidí s milovaným, ač bez...