Dej mi víc - Dramione

Vydařený večírek - pt.1

Draco

Zmijozel čekal dole ve Společenské místnosti na ostatní hady. Všichni se chystali na tajný večírek v opuštěné učebně. Zatím tu seděl jako jediný a v ruce svíral lahev ohnivé whiskey na večírek. Měl by donést lahvi něčeho dobrého, protože žádný slabý punč pít určitě nehodlá. Povzdechl si a upravil už tak upravený oblek. Samozdřejmě, že se musí ukázat jako správný Zmijozel, tudíž elegantně. Ne jako Potterova banda v džínech a mikině. Je přece had - a ti mají vkus. Občas by řekl, že jako jediní v celémm hradě.

Další se uráčil přijít Blaise, který za sebou svižně táhl Theodora. Oba v ruce nesli tutéž lahev a něčemu se smáli. ,,Konečně, co vám tak trvalo?" zavrčel na ně Draco a zakoulel očima. Už jim chyběli jen dva jedlíci a Pansy, která byla ještě zavřená ve své ložnici. Copak nikdo neví, jak nerad čeká?

Než to stihl nadnést, uslyšel cvaknutí z dívčího pokoje a konečně vyšla poslední členka skupinky. A že jí to slušelo, to musel uznat. Měla černé, krátké šaty, které se tesně obepínaly kolem její postavy. Musela dobře vědět, proč si je brala. Blaise totiž nepřirozeně vykulil oči a někdo by mohl říct, že mu spadla brada k zemi. Samozdřejmě, že jí to slušelo a Blaise si toho nemohl nevšimnout. Theodore si jí všiml také, ale reakci Zabiniho to nemohlo přebýt. ,,Pansy, dneska ti to sluší." odkašlal si Blaise a nespouštěl ze Zmijozelky oči. Ne nadarmo byla Zmijozelskou princeznou. ,,Děkuju." usmála se a pokračovala v chůzi vedle Theodora. Blaise, který šel za nimi vedle Draca, hypnotizoval Zmijozelčinu postavu a oči nenechal jinde než na jejích bocích. ,,Ať ti neukápne slina, Zabini." poznamenal Draco a ušklíbl se na kamaráda, který mu věnoval posměšný pohled a nadále pozoroval Pansy. Nebylo žádným tajemnstvím, že Blaise zaujalo spoustu dívek a spoustu nocí trávil v jiných pokojích. A že by se takhle měl zaměřit na členku jejich party, se mu vůbec nelíbilo.

Hermiona

Hnědovláska si naposledy upravila šaty a odstoupila od zrcadla. Ačkoliv to neměla v plánu, Ginny ji donutila převléct se z mikiny do červených, ramínkových šatů nad kolena. S povzdechem zavřela dveře dívčí ložnice a vydala se za kamarády.

Když čtvěřice Nebelvírů vstoupila do ne tak opuštěné učebny, byli naprosto v šoku, kolik studentů se tu už pohybovalo. Už u vchodu si všimla Deana a Seamuse, Lenky, kolem které se nemotorně motal Neville, a Padmy. Kluci zůstali hned u vchodu a povídali si s Deanem  a Seamusem, zatímco Ginny ji s úsměvem vzala za ruku a táhla ji dál do středu místnosti, kde byl stolek s pitím. Rudovláska si nalila sklenku ohnivé whisky a nabídal jednu i jí. Prefektka se na ni skepticky podívala a zakroutila hlavou. ,,Není tu spíš něco bez alkoholu?" zeptala se zoufale, když si vzpomněla, jak dopadla naposled, kdy pila alkohol. ,,Jako co třeba? Dýňový džus?" zeptala se jí posměšně rudovláska a když viděla Hermionin nadějný obličej, povzdychla si. ,,Ne, to opravdu není. Tady, pij." podala ji již nabízenou sklenku a Nebelvírka ji už protentokrát přijala.

Dnes už ji totiž nenechají samotnou s jistou dávkou alkoholu v krvi. Dnes už si to nemůže dovolit, když je prefektkou a má být dozorem. Nemůže se někde po hradu poflakovat s pofidérní společností, když může být kýmkoliv viděna. Napila se a podívala se po místnosti. ,,Hledáš snad někoho?" zeptala se jí Ginny. ,,Ne, jen se žasnu, kolik tu je studentů. Snad dobrou polovinu ani osobně neznám." odpověděla kamarádce. ,,To máš pravdu." přitakala a napila se Ginny. ,,Není tu jen pár Nebelvírských a Mrzimosřtí, jak jsem čekala. Vypadá to, že je tu snad několik zástupců ze všech čtyř kolejí vašeho ročníku, a někteří spolužáci z mého. Zbytek ani neznám." povzdechla si s údivem. Hermiona přikývla a významně upila ze sklenky, když uslyšela, jak se otevřely dveře a do nich vešla známá parta Zmijozelských. Jakmile si Hermiona všimla blonďatých vlasů a bouřkových očí, strnula. Co tu, pro Merlina, dělá Malfoy? I Ginny se podívala směrem ke dveřím a drcla do Nebelvírky postávající vedle ní. ,,No potěš. Tak se napijeme na žal, že jsou taky pozvaní." a s podivným výrazem do sebe kopla skleničku s ohnivou tekutinou. Hermiona ji napodobila a při tolika hořké tekutiny v krku se trochu zakašlala.

O dobrých čtyřicet minut později bychom mohli říct, že se Ginny Weasleyové povedlo její kamarádku trochu opít. Byla na tom sice skoro stejně jako Hermiona, ale mohla si to zapsat jako velkou zásluhu. Ne každému se totiž povede opít Hermionu Grangerovou. Ta vesele postávala s hloučkem Nebelvírských, kde se chytala za Seamusovu paži a vykládala historku. Vysloužila si hned několik převapených pohledů... Ať už to byl Harryho překvapený, plný smíchu, nebo Ronův napjtý. A taky si vysloužila jeden speciální, Zmijozelův, který ji už dobrých deset minut pozoroval s lehkým úšklebkem na tváři. Nelíbilo se mu, jak se opírala o paži Finnigana.

Hermiona se sama nemotorně protahovala mezi studenty a přitom se každých deset minut zastavovala, aby si popovídala, nebo se dokonce seznámila. Stihla už poznat řadu nových kamarádů, ale popravdě většinu už zapomněla ihned potom, co od nich odešla. Zrovna se vzdalovala od Susan, studentky Mrzimoru, se kterou se nenuceně bavila, když spatřila Theodora Notta, jednoho z partičky Zmijozelů. ,,Promiň." zamumlala, když do něj omylem vrazila. ,,Vpohodě." zasmál se rozpustile Zmijozel, který držel v ruce sklenku ohnivé whiskey a pohotovostně se napil. ,,Ty jsi had, Theodor, že?" zeptala se hnědovláska, stále stojící naproti němu. Pravděpodobně zapomněla, ke komu měla dál namířeno. ,,Jo, Theodor. " přikývl na souhlas. ,,Já jsem Hermiona Grangerová." usmála se. ,,Já vím, Grangerová, tebe aby tu někdo neznal." zasmál se nad tím, že se mu ještě představila. Hermiona se na něj zatvářila, jako by jeho poznámku nepochopila. ,,Jakto, že jsi tu sám? Kde máš zbytek partičky hadů?" zeptala se. ,,A kde máš ty partičku lvů?" zeptal se jí pobaveně Zmijozel. ,,Tak to nevím." škytla Hermiona pobaveně. ,,Pojď, jdeme se napít?" zeptal se Zmijozel a ukázal ke stolu s pitím. Nebelvírka poslušně pokývla a šla v davu za ním.

Přibližně dobrou půlhodinku hnědovláska postávala u stolu se Zmijozelem a nezávazně konverzovala, když k ní přišla její rudovlasá kamarádka, kterou původně hledala. ,,Hermiono, tady jsi. Otravuje tě ten had?" zeptala se podezíravě, když si ho všimla. ,,Ne, ne. To je Theodor, seznámila jsem se s ním před chvílí." obeznámila ji. ,,Dobře." změřila si ho podezíravým pohledem. "Já jsem Ginny." dodala nakonec a podala mu ruku, kterou se smíchem Zmijozel přijal. ,,Já jsem Theodor Nott, jak jsi jistě už slyšela." odpověděl a zahleděl se rudovlasé Nebelvírce do očí déle, než bylo potřeba.

Když Hermiona se sklenkou v ruce odcházela od dvojice Zmijozela a Nebelvírky, která ani nepostřehla, že je pryč, rozhlížela se zvědavě kolem sebe. S překvapením hledala jistého blondýna. Místo něj zahlédla jiného Zmijozela, Blaise Zabiniho, který se nevzrušeně líbal s Hannah, autorkou večírku, jako by se kolem nich nic nedělo. Oklepala se a dál pokračovala místností rozhlížejíc se, dokud nenarazila do něčí hrudi.