Hermiona
Když se hnědovláska protáhla obrazem do Společenské místnosti, oddechla si. Byla prázdná. S klidnějším svědomím vyrazila k pokoji, ale když ho otevřela, klid byl ten tam. Na posteli totiž seděla zvědavá rudovlasá kamarádka, která na ní koukala s překvapeným úšklebkem. Aby taky ne, když došla v pokrčených šatech, na nich cizí sako a vlasy jí trčely z nepovedeného culíku snad každým směrem.
,,Ale, ale. Kdopak se nám to dostavil na pokoj, kde určitě nestrávil celou noc?" pokračovala rudovláska. ,,Ty?" odpověděla tiše Hermiona, jako by doufala, že bude souhlasit a výslech tím ukončí. Ale věděla, že ten právě začal. ,,Ne. Já ne. Ale s překvapením je to moje kamarádka, která má na sobě pokrčené šaty z minulého večera, boty drží v ruce a má cizí - chlapecké - sako." Kývla na ni hlavou a dál pokračovala. ,,Zajímalo by mě, čí je? S kým naše sladká Hermiona trávila noc?" nepřestávala dál rudovláska a Hermioniny tváře se s každou další otázkou zbarvovaly do odstínu zrzčiných vlasů. ,,Ginny. Nemám ponětí." zalhala Nebelvírka. ,,Nelži, Hermiono." odpověděla jí monotóně kamarádka. ,,Opravdu. Probudila jsem se takhle v pracovně. Asi jsem někomu sdělila heslo a on mě tam vzal. Z toho může být průšvih." zamumlala, aby vypadala věrohodně. Ale nevypadala. Alespon její kamarádka jí to nebaštila. ,,Jak myslíš, Hermiono. Ale já to z tebe dostanu, to mi věř." odpověděla jí kamarádka s jistou dávkou výhružky v hlase a odešla z místnosti, aby nechala hnědovlásku se upravit.
Když tiše kráčely chodbou k Velké síni, předběhlo je nespočet mladších studentů, kteří byli čilí jako rybky. To se nedalo říct o nich. Její kamarádka byla poměrně bledá a měla tmavé kruhy pod očima, jako by se dnes taky moc nevyspala. Merlin ví, kdy se dostala na pokoj ona. Připomněla si, že se jí bude muset později zeptat. Ihned, co vešla do Velké síně, se zasekla. Když se totiž rozhlédla po síni, bylo naprosto zřetelně vidět, kdo na večírku byl a kdo ne. Harry, Ron a Sheamus doslova a do písmene spali na stole, Dean si podpíral hlavu, aby neusnul a Neville usnul dříve, než si stačil hlavu podepřít a ta mu spadla s hlasitou ránou na stůl, a tak probudil všechny, kteří spali. Parvati se tiše nimrala v jídle. Když se rozhlédla po jiných kolejích, nebyly na tom jinak. Lenka, které se neustále zavíraly oči, četla Jinotaj vzůru nohama a Hannah to vzdala úplně a spala. Když se podívala ke stolu Zmijozelských, nadzvedla obočí. Zabini si ťukal lžičkou o hlavu, jako by ho to mělo zázračně zbavit jasné kocoviny, Pansy si podpírala jednou rukou hlavu a druhou břicho, aby nevyhodila obsah žaludku přímo na stůl, blonďatý Zmijozel nepřítomně koukal do prázdného talíře a Nott si ji podezíravě prohlížel. Pro Merlina, to musí vypadat neskutečně okatě. Byl by to zázrak, aby si jich nikdo nevšiml.
Když se posadila ke stolu, kopla do kamarádů usínajících naproti ní. Ti s trhnutím nadskočili a zakleki, jestli je nemohla vzbudit trochu jemněji. Na to se rudovláska zasmála a nabrala si dýňový koláč. A ikdyž Hermiona neměla ani pomyšlení na jídlo, napodobila ji a pomalu se zakousla do toastu s marmeládou. ,,Sakra, Hermiono, to si nemůžeš vzít jídlo, které nezní tak hlasitě, když ho koušeš?" zavrčel Ron a promnul si spánky, jako by to snad mělo pomoci. Ginny zvedla obočí, ale poznámku ignorovala. ,,No promiň, Rone, ale já nemůžu za to, že jsi se tak opil." zavrčela na něj Nebelvírka a ukousla si znovu. Jako by to byla její chyba. Ona si taky nestěžuje všem okolo a to měla mnohem nepříjemnější ráno. Ikdyž, jak by si mohla stěžovat? Konec konců, ikdyž si to nahlas nepřiznala, dnešní probuzení jí až tak nevadilo. Koutkem oka spatřila Ginny, která se podezdřele otočila směrem k Zmijozelským. Co ta by tam mohla hledat? Nebo koho? Ukousla si a otočila se stejným směrem, avšak na koho se dívala, nepoznala. Zato blonďáka, který ji propaloval pohledem, si všimla hned. Když si všiml, že ho sleduje, nepatrně, na sekundu, se pousmál, načež sklopil hlavu zpátky k jídlu. Usmál? Ikdyž, po tom, co si vybavila z minulé noci, se taky usmívala. Ale to bylo nepodstatné. Děkovala Merlinovi za to, že Hannah byla natolik chytrá a nepořádala večírek ve všední den. Kdyby totiž měla mít za pár minut vyučování, nejpíš by ho celé prospala a vysloužila si tak trest.
Draco
Když Zmijozel došel do sklepení a v tichosti se protáhl Společenskou místností, uslyšel hlasy táhnoucí se z jeho pokoje. Nakrčil nos a rozešel se směrem k pokoji. Určitě ho zasypou otázkami, jen co se ukáže. Otevřel dveře a vešel dovnitř. Tam už na něj čekali čtyři spolubydlící a vševědoucně se usmívali. ,,Ale, ale. Podívejme, kdo přišel až ráno." zašklebil se na něj Blaise. Theodor si ho zvědavě prohlížel a Goyle se něčím cpal. ,,Tak kde jsi strávil noc? V čí ložnici?" dožadoval se dál jeho kamarád. Zmijozel jen pokrčil rameny a došel k posteli, sundal si košili, jako by se nic nedělo a dál mlčel. ,,Vážně, Draco?" zakňučel Blaise. ,,Nejdřív přišel Theodor a nic neřekl, a teď ty? Já to chci vědět." dožadoval se stále jeho kamarád. Draco zvedl obočí. ,,Theodor?" vyslovil myšlenku nahlas. ,,Jo, přišel chvíli před tebou. Měl bys vidět, jak se plížil, jako by si myslel, že si nevšimnu, že tu dva spolubydlící chybí." zavrčel a zakoulel očima. Zdřejmě ho nedostatek informací dráždil. Draco se překvapeně podíval na Notta, který mu pohled opětoval.
Zmijozel byl celou cestu do Velké síně nucen poslouchat Zabiniho kňučení o tom, aby mu prozradil, s kým byl přes noc. ,,Chceš říct, že jsem byl jediný, kdo spal u sebe? Cítím, že jsem vypadl z formy." zavrčel si spíš pro sebe Blaise. ,,Vyšel z formy?" zeptal se udiveně Zmijozelský princ. ,,Vždyť jsi se přede všemi muchloval s Abbottovou a slintal nad Pansy." opáčil. ,,A vůbec - myslel jsem, že se budeš celý večer motat právě kolem ní." Na to si vysloužil překvapený pohled svého kamaráda. ,,Ne. Když jsem odcházel, našel jsem ji na codbě v objetí Cornera. No chápeš to? Zrovna jeho? Pche. Jo, a taky byla pěkně protivná." zamračil se. ,,Jo, toho jsem si stihl taky všimnout." odpověděl potichu Draco. ,,Budu jí to muset nějak vynahradit." ušklíbl se Blaise a ignoroval Dracův nechápavý pohled. Neříkal ještě před chvílí, že se kolem Pansy motat nechce? Svého kamaráda občas nechápal. S tou myšlenkou vešel do síně, kde viděl výrazy všech, kteří byli na vačírku. Pro Merlina, jestli si toho někdo z profesorského zboru ještě nevšiml, museli být všichni víc natvrdlí, než si myslel.
ČTEŠ
Dej mi víc - Dramione
FanfictionV Bradavickém hradu snad není jednoho čaroděje, který by nevěděl o rivalitě mezi Nebelvírským Triem a Zmijozelskými hady. Není divu, že se Hermiona Grangerová, po dlouhá léta, nazývaná mudlovskou šmejdkou, do morku kostí nenávidí s milovaným, ač bez...