Dej mi víc - Dramione

Pozvání

Draco

Zmijozelský prefekt pomalu vykračoval chodbami Bradavic. Dnes měl poslední hlídku, než je vymění Abbottová s Patilovou. Uběhl skoro týden a po tom incidentu, co se málem začali prát s Grangerovou na chodbě při společné hlídce, se rozhodli, že každý bude na opačné straně hradu. Že se tak neuvidí a to bude nejlepší. Vůbec s tím neměl problém. Protože každé jejich hádce předcházela Dracova snaha nemyslet na společnou noc. Nevěděl, co si o jejich opilém dostaveníčku myslela Nebelvírka a ani to nechtěl zjistit. Proto na ni štěkal při každé příležitosti, která se mu dostala - byla to taková obrana.  A neměl ani ponětí, že stejné podměty měla i ona.

Když procházel znuděně do čtvrtého patra, narazil na jeho skupinku Zmijozelských. V čele šel Blaise a vedle něj Pansy. Za nimi pomalu Theodor Nott a Goyle. ,,Obcházíš? Kde je ta tvoje Nebelvírka?" podotkl Blaise, když se u něj zastavil. ,,Doufám, že co nejdál." odfrkl si had. Na to se jeho kamarád zasmál a zavrtěl hlavou. ,,Draco, Abbottová s Cornerem budou dělat natajno v šestém patře, v nějaké opuštěné učebně večírek. A všichni - včetně nás-" ukázal prstem na partičku kolem něj a na blonďatého Zmijozela -,, jdeme." zakřenil se. Draco šokovaně zvedl obočí. ,,Abbottová?! Copak jí hráblo? Vždyť je prefektka, byl by z toho pro ni fakt průšvih, kdyby se to někdo dozvěděl." Pansy se na něj nevěřícně podívala. ,,Draco, slyšela jsem správně? Vždyť to ty jsi byl vždy pro večírky. Už mluvíš jako ta Grangerová." kriticky si ho změřila. ,,No, tak to teda nemluvím." ohradil se, načež zvedl pohrdavě bradu. ,,Snažíš se mě urazit, srovnávat mě s ní? Ovšemže půjdeme a ukážeme těm amatérům, jak se skutečně Zmijozelští umí bavit." odpověděl pyšně, načež se Blaise s Pansy zakřenili.

Když dokončil obhlídku, vydal se směrem k pracovně, kde už seděly Abbottová, Patilová i Garngerová. Zrovna sepisovaly hlášení, zda je vše v  ohledu kázně v pořádku. Přišel ke stolu, kde seděli prefektky a beze slova vzal Abbottovou za kolet a odtáhl si ji stranou. Ignoroval přitom překvapené pohledy všech třech. ,,Je pravda, že se chystáš udělat večírek?" přešel rovnou k věci. ,,Ano, Draco.  A jsi samozdřejmě zvaný." usmála se na něj sladce. Zamyšleně se podíval na usmívající se Mrzimorku. ,,A ty se nebojíš, jo?" vznesl k ní vyzývajícím hlasem. Třeba by s ní mohl na večírku trávit čas určitým způsobem. Při té myšlence se ušklíbl. ,,Ne, jsem prefektka...To já mám mít hlídku na chodbě, takže na nás nikdo přijít nemůže." odpověděla vyzývavě. Ovšemže, vymyslela to chytře. Když se otočil směrem ke stolu, nemohl si nevšimnout, jak na ně nenápadně celou dobu pokukuje jistá kudrnatá Nebelvírka a sám pro sebe se usmál. Jak jinak. Došel ke stolu a jako by se nic nedělo, vrhl pohled na pergamen, kde už byly sepsané služby pro Mrzimorku s Havraspárkou. Alespoň, že tohle měl už za sebou.

Hermiona

Jakmile s hnědovláska vrátila po hlídce do Společenské místnosti, spatřila skupinu kamarádů. Došla k nim a s úsměvěm se posadila vedle Harryho. ,,Kde jsi tak dlouho byla? Čekali jsme na tebe snad věčnost." podotkl rudovlasý kamarád. ,,Měla povinnosti, Ronalde." povzdechla si. ,,To přece vím." zavrčel lehce Ron. ,,Sepisovala jsem hlídky na další týden. Abbottová s Padmou očividně nevěděly, co a jak. Musela jsem tam s nimi sedět a vysvětlovat jim to. A Malfoy se neuráčil ani přijít, dokud to nebylo hotové." zavrčela podrážděně poslední větu. ,,Jako bys mohla čekat něco jiného." odfkla si pobaveně Ginny. ,,Ale zpátky k něčemu veselejšímu, Hermiono." pousmála se na ni rudovláska a Hermiona zbystřila. ,,Právě zmiňovaná Abbottová s Cornerem budou dělat večírek. Zatím pozvali jen pár studentů, ani nevím jaké. Ale Padma, která s ní dělá prefektku, pozvaná je a měla pozvat další. A tak to samozdřejmě řekla Parvati, která je s námi v Nebelvíru." řekla vševědoucně Ginny, jako by Hermiona snad nevěděla, s kým sdílí svou kolej. ,,No a Parvati pozvala i nás. Takže se půjde na večírek." zakončila nadšeně Ginny a Harry potěšeně přikývl. ,,No já nevím, bude tam alkohol?" zeptala se opatrně Hermiona. ,,U Merlina, Hermiono. Jistěže tam bude alkohol." podotkl Ron, jako by to snad nebylo dostatečně jasné. Jenže Hermiona neměla s alkoholem právě hezké zkušenosti. Vždyť kvůli tomu se probudila v náručí Zmijozelského prince. Jen Merlin ví, co by se mohlo stát teď.  A určitě to nechtěla pokoušet. ,,Nechci Vás zklamat, ale asi ne. Nechtěla bych z toho mít problém." odpověděla jednosuše. Všichni tři její kamarádi na ni vykulili oči. ,,Ale notak Hermiono, nebuď tak upjatá. Žádný problém z toho nebude." Prohlásila rudovlasá kamarádku s rukou na srdci. Hermiona po ní střelila ostrým pohledem. Kdyby jí to řekl Harry nebo Ron, s jistotou by je proklela. Jediná Ginny ji mohla nazvat upjatou a nedostat za to kouzlem do zad. Ikdyž ani ta se neubránila propalujícímu pohledu. ,,No fajn, ale pít nebudu." řekla rozhodně hnědovláska, načež ignorovala Ginnyin výraz, který říkal 'to se ještě uvidí'.

Na druhý den měl Nebelvír poslední hodinu Jasnovidectví společně se Zmijozelem. Hermiona Jasnovidectví nesnášela. Ano, Hermiona Grangerová snad opravdu našla předmět, který by nešnášela. A jasnovidectví jím bylo už od třetího ročníku, když se tehdy dostala do menšího rozporu se Sibylou Trelawneyovou. Nebylo tajemnstvím, že Sibyla často popíjela Cherry a její předpovědi střílela od boku a sem tam se trefila. Tak například předpovídala každý rok smrt jednoho studenta, ale doposud žádný z nich nezemřel.

Nebelvírka seděla s Harrym a Ronem znuděně u stolku a hlavu si podpírala dlaněmi, aby neusla. Jejím dvoum kamarádům se to už očividně povedlo. Víceméně jako polovině třídy. Profesorka nosila obrovské brýle a sotva s němi viděla metr před sebe. Proto ani nepostřehla, že většina všech studentů u ní vždy spí. I Zmijozelští tiše vydechovali, až na jistou partičku, která si nevzrušeně, jako by nebylo vyučování, šeptala. U onoho stolu seděl Malfoy, Zabini a Nott. Všichni se chechtali a koukali směrem k jejímu stolku. Celé jejich divadélko však ignorovala a otočila se zpět směrem k profesorce, která mumlala něco o pohlede do nitra duše, odkud se dají předhlédnout všechny zlé předtuchy, které se nakonec vyplní. Zakroutila očima a lehla si na stůl.

Po večeři se Hermiona zastavila u Ginny v pokoji. Ta seděla u stolu a pročesávala si vlasy. Měly jít na ten večírek. Jakmile spatřila svou kamarádku, usmála se. Ginny před ní seděla v jednoduchých, modrých šatech a vypadala nádherně. Zato když se na ni podívala zmiňovaná rudovláska, zamračila se. ,,Vážně, Hermiono? Džíny s mikinou?" zatvářila se na ni. Hermiona podotkla, že na tom není nic špatného a ihned poté byla vyhnána svou njelepší kamarádkou, aby se vrátila až v adekvátním oblečení. Ve všední dny přece musela nosit sukni jako součást uniformy, tak snad teď ve volnu si mohla vzít, co chtěla. I přes nesouhlas ale Ginny uposlechla a podívala se do skříně, odkud lenivě vytáhla první šaty, které ji padly do ruky. Naprosto nezúčastněně si oblékla jednoduché, krátké červené šaty s výstřihem do V a znovu opustila svou ložnici.

,,No, to je mnohem lepší, Hermiono." usmála se na ni rudovláska. ,,Můžeme?" zeptala se a s kývnutím kamarádky se vydala do Společenské místnosti, kde už čekali dva kamarádi. ,,Sluší vám to, holky." Podotkl Harry, jenž měl oči upřené na Ginny. Ta se začervenala a poděkovala.

Draco

Zmijozelský princ si zrovna utahoval kravatu, když do pokoje vrazil Goyle a v zápětí Blaise. Ten se ušklíbl a podíval se na blonďáka. ,,Jsi přímo okouzlující, ale čekáme dole, takže by sis mohl pospíšit." ,,Mám na sobě to, co každý den, Blaisi." zavrčel Draco, ikdyž poznal, že si z něj kamarád jen střílí. Přehodil si přes ramena černé sako a s povzdychnutím odešel z pokoje, kde zanechal pouze Gregoryho Goyle, který si cpal kapse jakýsimi cukrátky. To asi na cestu.

Dole, ve Společenské místnosti už čekala Pansy, která měla na sobě krátké, černé šaty, které zvýrazňovaly snad každou její křivku. ,,Moc ti to sluší, naše milá Pans." podotk Blaise, který si na ní snad mohl nechat oči. Zmijozelský princ se souhlasně usmál a vševědoucně si ji prohlédl. Zato Blaise měl neustále, celou cestu ze sklepení, upřené oči na její boky, houpající se při chůzi, až do něj musel Draco strčit loktem a přitom naoko vážně prohlásil, aby mu nespadla slina. Na to Blaise nakrčil nos a vyštěkl na kamaráda, že žádnou slinu u pusy určitě nemá. Blonďák se krátce zasmál a dál pokračoval v chůzi za Zmiojzelkou.