Dej mi víc - Dramione

Jsi v pořádku?

Draco měl pravdu. Nenáviděla ho za to, co jí udělal. Nenáviděla, jak se k ní zachoval. Naposledy popotáhla a s rukou v ruce odešla od té hnusné podívané. Nechtěla už brečet, ale jinak to nešlo.

,,Jsi vpořádku, Hermiono?" ,,Ano." zalhala a skutálela jí další slza. Zmijozel si stoupnul před ní a zavstavil ji. Vzal jí jemně bradu a donutil ji, aby se na něj podívala. ,,Všechno bude dobré, to ti slibuju." Odpověděl láskyplně. Hnědovláska neodpověděla a jen mu zabořila hlavu do prsou. Zmijozel si povzdechl a vtáhl ji do ještě pevnějšího objetí. Nikdy nevěděl, jak má někoho utěšit. Ho taky otec nikdy neutěšil a matce to nedovoloval.

Ačkoliv jí slíbil, že to bude vpořádku, zaručit to nemohl. Popravdě vůbec nevěděl, jak to dopadne. Ten stupidní Weasley to teď věděl a mohl to roztroubit celému hradu. Byli by hlavním tématem drbů otravných studentů, ktěří zrovna nemají nic na práci. ,,Neplánuješ snad jít k sobě na kolej?" zaptal se zničeho nic. ,,Ovšemže, co jiného mi zbývá?" ,,No, můžeš spát v pracovně. A já s tebou, nenechal bych tě tam přes noc samotnou." zavelel Zmijozel a čeka na její reakci. ,,Ale vždyť nemá nikdo službu, pracovna není určená pro nikoho. To znamená, že tam může přijít kdokoli. Abbotová s Padmou si můžou myslet, že bude prázná a půjdou tam." oponovala. ,,To možná jo, ale stějně o nás Weasley teď ví a Merlin ví, komu to teď může vyžvanit."

Hnědovláska lhostejně pokrčila rameny a následovala Zmijozela. V hlavě jí běžel znovu a znovu dialog, co vedla se Zrzkem. Vždyť se na sebe podívej! Nikdy kluka mít nebudeš. Chováš se tak povrchně, že o tebe nikdo nejeví zájem. To nemohl myslet přece vážne, ne? Vničem jí nevynikáš. Byla ublížená a chtěla na to přestat myslet, musela na to přestat mylest... jinak by se zbláznila. Pevněji sevřela jeho ruku a pochodovala směrem k pracovně.

Když vešli, zamčela za sebou dveře a sedla si na pohovku vedle Zmijozela. Položila mu hlavu na rameno a nechala volně stékat slzy.

Ozvalo se zaklepání. Nebelvírka sebou trhla obavou, že je to McGonagallová nebo druhá skupinka prefektů. Ty by ale rovnou vešly. Zmijozel beze slova vstal a vydal se ke dveřím.

Když ani po několika dlouhých sekundách nevešla do dveří McGonagallová a ani prefektky, usoudila, že to není nic důležitého a ani se neobtěžovala tam dojít. Jestli to byl nějaký student, kterému to Ronald už stihl říct, a ten sem přišel nadávat, neměla sílu se s ním ani hádat. Vlastně už jí bylo jedno, kdo to ví. Věděl to Ron a jak se zachoval? Nikdo ho v tom už nepředčí, tím si byla jistá.

,,Kdo to byl?" zeptala se Nebelvírka, když se Zmijozel po deseti nekonečných minutách odtrhnul ode dveří a šel zpět za ní. ,,Chtěli tě zkontrolovat." ,,Oni? Harry s Ginny?" zeptala se. ,,Ne. Potter šel okamžitě uklidnit Weasleyho a přesvědčit ho, aby vychladl, než něco bude vykládat po hradě... Ale Zrzka se sem stavila. Společně se Zmijozely." Hnědovláska nadzvedla obočí. Že by se o ni zajímali? ,,No netvař se takpředvapeně. Jsi moje, a vážím si tě. Takže si tě váží i Hadi. Takhle to u nás funguje." rozhodil rukama. ,,Zrzce jsem řekl, že dnes na koleji nespíš a ona jen souhlasila. Ten zkurvenej Weasley se k tobě už nepřiblíží, a zvlášť ne dnes večer. Merlin ví, co by ten idiot zase vykřikoval." zavrčel Zmijozel a znechuceně nad ním odfrkl. Vždycky věděl, že je podřadný idiot, ale že klesl až tak, to nečekal. Nesnášel ho víc a víc. I Potter vedle něj najednou vypadal jako svatoušek.

,,Notak, nebreč kvůli tomu kreténovi. Ten ti za ty slzy ani nestojí." konejšil ji. ,,Zvláštní, tohle mi kdysi říkal o tobě." usmála se chabě. Jaká ironie. ,,Nojo, každý se někdy chová jako imbecil... Smutné ale je, že on se tak chová odjakživa. A nemyslím, že někdy vůbec přestane." zakoulel očima a rozesmál Nebelvírku. ,,Děkuju, Draco... Za to, že tu se mnou jsi." zašeptala. ,,Ovšemže, Grangerová. Pro tebe vždycky." věnoval jí pusu na čelo. A pak něžný polibek.