Dej mi víc - Dramione

Vydařený večírek - pt.2

Draco

Zmijozelský princ stál v obklopení  mrzimorských děvčat, která se ho neustále na něco vyptávala.  Chvíli si tu pozornost užíval, ale potom ho omrzela a odešel si pro  další sklenku ohnivé whiskey. Neměl jí zdaleka tolik, kolik si  představoval. Zato Blaise si jistě večírek užíval. Zrovna svíral v  náručí Abbottovou, která se vůbec nebránila jeho polibkům. Ještě před  chvílí by si myslel, že jeho cílem je Pansy, soudě podle toho, jak z ní  skoro slintal. Ale asi se mýlil. Kdyby měl srovnat nějakou Hannah Abbottovou, blondýnku s křivým úsměvem a jeho půvabnou kamarádku, ani na chvíli by nezaváhal. Sice mezi ním a Zmijozelkou nikdy nebylo nic citového, ale fakt, že je hezká popřít nemohl. Tak proč jeho natvrdlý kamarád obskakuje nějakou Mrzimorku,na kterou zítra zapomene?

Zavrtěl hlavou a napil se. Naopak jeho nynějším cílem bylo najít  jistou Nebelvírskou čarodějku v červených šatech. Jak dlouho ji  asi pozoroval, když ji večer uviděl poprvé? Musel podotknout, že jí červená  slušela. A co víc, slušely jí odhalené nohy, které dnes ukazovala. Ačkoliv si to v kombinaci s alkoholem úplně neuvědomoval, tiše proklínal každého, kdo ji pozoroval. A že to nebyl zrovna jeden čaroděj.  Zrovna, když ji viděl ve společnosti jeho kamaráda, Theodora, a chtěl  se k nim vydat, vrazila mezi ně zrzka. Alespoň, že tak. K jeho podivu se  od nich Grangerová po chvíli vzdalovala se sklenkou v ruce a rozhlížela se po  místnosti, jako by někoho hledala. Jistě Pottera a Weasleyho, pche.  Rozhodl se jí zabránit v tom, najít ty dva potřeštěnce a rozešel se proto směrem k ní.

Ovšem cestou do něj vrazila Pansy, která se s nepříjemným mumláním omluvila a  s výrazem, který nemohl rozluštit, se vydala pryč, ke dveřím. Zmijozel se  zastavil a s nechápavým výrazem na ni otočil hlavu. Co to mělo být? Snad  jí něco přeletělo přes nos?

Než stihl myšlenku dokončit, někdo do něj  vrazil a on zavrčel. Když otočil hlavu, spatřil Grangerovou, která mu  koukala do očí a zamumlala něco jako promiň. To tady snad nikdo neumí mluvit zřetelně? No, ikdyž - jakmile se podíval na ni, pochopil, že zrovna  ona není ve stavu, aby mluvila zřetelně. Beze slova před ním do sebe vyklopila  celý obsah sklenky a něco si pro sebe opět zamumlala. Pak se kolem něj  protáhla a pokračovala ke dveřím z učebny. Zmijozel překvapeně  zamrkal a otočil se za ní.

Když Grangerová vycházela z místnosti, zakopla o práh a lehce se zapotácela. Pro Merlina, Grangerová.  Dávej bacha. Zachytil ji jakýsi student z Havraspáru, kterého znal jen od  vidění. Grangerová se na něj zmateně podívala - vypadalo to, že ho ani ona sama neznala. Havraspár se na ni dlouze podíval a trochu se zapotácel. musel být taky pod vlivem whiskey. Lehce si obmotal ruce kolem jejího pasu a rozhlédl se, jestli ho  někdo nevidí. Jakmile se ale střetl s očima Zmijozela, který ho intenzivně  propaloval tak chladným pohledem, že by mohl na místě zmrznout, pustil ji a pokračoval dál, načež se velkým  obloukem vyhl Zmijozelovi a vešel zpátky do místnosti. Opravdu na ni sahal, když byla opilá? Později si ho podá a bude litovat. ,,Sakra,  Grangerová, dej si pozor." zavrčel a ona se se škubnutím otočila. ,,Malfoyi,  co tu děláš?" vysoukala ze sebe překvapeně. ,,Co asi, Gran - Pro  Merlina, dávej pozor." zaštěkl, když se zamotala, a v mžiku k ní  přiskočil. Ona se ale otočila a jako by si ho nevšimla, zamávala na  nějakého studenta, který procházel kolem ní. Dracem projela vlna tepla,  jak se najednou naštval, aniž by měl důvod. ,,Asi mi bude blbě."  oznámila mu zničeho nic Hermiona, stojící vedle něj. ,,No, to se  opovaž." zavrčel Malfoy a pro jistotu ustoupil o krok dál. Nebelvírka se  zasmála, aniž by na té situaci bylo něco vtipného a zapotácela se. Na to  udělala krok dozadu a nebýt Draca, který ji v momentě chytil, byla  by na zemi. ,,Pro Merlina, Grangerová. Ty opravdu neumíš pít." prohlásil  a snažil se ji postavit, když si kolem jeho krku obmotala ruky. Povzdech si a vzal  jí do náruče, když uznal, že by další krok neudělala.

V ten moment mu celým tělěm projela vlna tepla, tentokrát však jiná, než když se kolem ní motal ten idiot. Byla to vlna vzrušení, když se na něj natiskla svým tělem a on  ji držel pod hýžděmi. Něco potichu zamumlala a opřela si pohodlně hlavu o jeho rameno. Co to s ním pro Merlina udělala? Nebo, že by za  to mohla přece jen ohnivá whiskey?  Zakroutil hlavou a zeptal se jí,  kudy se dostane do Nebelvírksé místnosti. Ale ihned mu došlo, že  mu asi neřekne jen tak heslo ke Společenské místnosti všech Nebelvírských a  tak si povzdechl a vydal se směrem k pracovně prefektů.

Jakmile se dostal dovnitř, hrubě ji odstrčil na pohovku, protože kdyby se ještě chvíli k němu měla tisknout a on by drtil její obnaženou kůži, asi by se pominul. ,,Tak to teda dík." zavrčela na něj ospale, avšak s ironií v hlase Grangerová a promnula si rameno, do kterého se uhodila. ,,Měla bys být vděčnější - mohl jsem tě tam taky nechat." pohrozil jí. ,,Ale já jsem tě nežádala, abys mě nosil pryč." odfrkla si Nebelvírka a jím projela opět ta vlna hněvu, když si vybavil, co by se mohlo stát, kdyby za ní nešel. ,,To možná ne, ale zítra bys určitě litovala, kdybych tě nevzal pryč. To mi věř." odpověděl podrážděně Zmijozel. Na to Hermiona nechápavě svraštila obočí. ,,Co tím myslíš?" ,,Nic." zavrčel na ni. ,,To snad žárlíš, že bych byla někde jinde a s jiným?" zeptala se posměšně hnědovláska. ,,Ne. Ovšemže ne." zdůraznil Zmijozel. Ikdyž měl v sobě poněkud velké množství alkoholu, nebylo ho tolik, aby jen tak prozradil, že by ho myšlenka na Grangerovou v náručí nějakého podřadného studenta, rozpalovala do běla. Na to si Nebelvírka odfrkla a vypadala, jako by ji to snad zamrzelo.

,,Ale co opravdu nechápu, je, jakto, že ses vrhala do náruče snad každému, koho jsi na potkání viděla." podotkl hořce Zmijozel a čekal na její odpověď. Té se ale nedočkal, neboť Nebelvírka zavrtěla hlavou a odfrkla si. ,,Velmi dospělé." odsekl jí. ,,Tak to teda promiň." ohradila se Nebelvírka. ,,To jsi snad čekal, že vlezu do náruče tobě?" zeptala se a v očích jí hrály plamínky. Draco převapeně zvedl obočí při zmíňce, že ji vůbec něco takového napadlo, ale ihned na to se mu vrátil kamenný obličej, když Nebelvírka nasadila výtězný výraz.

Na to se zvedla a hbitě, avšak nemotorně došla ke Zmijozelovi, který seděl opodál. Nevzrušeně, jako by se nic nedělo, se k němu zohla a přilepila rty k jeho uchu, čímž dosáhla, že se celé jeho tělo naplo. ,,Takže se ti tohle nelíbí?" zašeptala a pomalu, důležitě, jako by na tom záležel celý svět, sjela rty ke krku, kde ho začala pomalu líbat. Zmijozelovi uniklo tiché vzdychnutí, které ihned zaniklo, když na protest zavrtěl hlavou. Mluvit se neodvažoval, protože jeho pusa nebyla ani v nejmenším napojena na mozek a nevěděl, co by z něj vypadlo. Když se od něj Nebelvírka překvapeně odtáhla, skepticky si skousla spodní ret. ,,Škoda, mně totiž ano." odpověděla klidně. Tohle by nikdy střízlivá neřekla. V tu chvíli se na Dracově tváři objevilo překvapení, které ihned zahnal a hbitě, jedním pohybem k sobě strhl hnědovlásku, která se mu bkročmo posadila na klín. Pro Merlina, co s ním zase dělá? Na sucho polkl, když zabořil prsty do jejích stehen, odkud jemně odhrnoval lem šatů až po zadek, který stiskl. Na to hnědovláska zlehka zalapala po dechu a nervózně zčervenala. To Zmijozela nevyvedlo z míry a přisunul si jí ještě blíž, ikdyž Merlin ví, jestli to vůbec bylo ještě možné. Hnědovláska natáhla hlavu a jedním rychlým pohybem přitiskla rty ke Zmijozelovým. Jeho tělem se rozjela vlna jiskření. ,,Toho budeš zítra litovat." zašeptal jí do rtů a ona se jemně zasmála. Nějaký zítřek jí byl naprosto ukradený.