Odkud vítr vane

Omluva bez omluvy

V černém masivním BMW vládlo ticho hned co jsme nastoupili.
Za mnou seděl Haru, vedle něj Natsuo.
Já teda seděl vpředu vedle toho cápka.
Koukal jsem se z okna a snažil se ignorovat tu příšernou atmosféru.
Taky to bylo kvůli jejich feromonům , že jo.
Tohle auto bylo majtelem ubytka velice cítit, do toho byla Harua nasraná aura rozprostřená snad všude.
Těžko se mi tu dýchalo.

Sakra, fakt by nebylo lepší jet taxíkem? Tohle mě zabíjí.

Mezitím co se mi na čele ztvárňovala napjatá žíla...
Uvažoval jsem, zda mám něco říct a komu to říct. Nejradši bych je všechny seřval, ale v autě týhle dom alfy na to postrádám odvahu. Radši bych si zalezl pod peřihu a hrál na konzoli.

Zakousl jsem se do spodního rtu a koukal se na odraz alfy v okně.
Měl kamenný výraz, takovej ten neutrál, kdy nepoznáte, jestli se máte bát nebo ne.

,,Ty zaměstnáváš omegy?"řekl jsem, zcela klidně. Snažil jsem se, aby se mi ten můj zkurvený hlas přestal chvět.
Byl jsem nervózní, když mi došlo, na koho mluvím a že mu zas tykám. Ale co, je to debil, nebudu mu říkat Vy Debile.

Alfa pokývl hlavou nastranu aby se probral z tranzu a krátce se na mě podíval.
Já se opíral o dveře a koukal ven z okna, nějak jsem na to nereagoval.. Pozoroval jsem klidnou večerní ulici, kde už jen svítily nápisy restaurací, supermarketů a klubů.

,,Ano."hlesl na odpověď, pohledem se vrátil zpět na silnici.
Nepoznal jsem, zda mu má otázka vadila nebo ne, ten blbec to prostě nějak dokázal zakrýt. Ten tón hlasu byl klidný, ale bez jakýchkoliv emocí. Jakoby nechtěl abych je poznal.

To ovšem byla skvělá příležitost pro mě sebrat odvahu, alespoň ty drobky, co po ní zbyly a začít se ho dotěrně vyptávat.
I když ryziko, že by nás pak z auta vykopl je velké, takovou příležitost jsem prostě nemohl jen tak nechat utéct.

,,To je zaměstnáváš jako kurvy?"
Zeptal jsem se.. narovinu.
Popravdě, neznám nikoho, kdo by omegy zaměstnával jinak.
Přece pro tohle byly omegy stvořené. Aby uspokojovali alfu, jednu či více, klečely u jejich nohou a držely hubu.

,,Pff, ne. Mají normální práci."odfrkl si .
,,Normální práci?"zopakoval jsem a pozvedl obočí.
Zajímalo by mě, zda si ze mě dělá prdel, nebo to myslí vážně.
,,Tak jestli ti přijde čišník, kuchař, dodavač, uklízeč a zásobovač jako normální práce.." dodal dřív než jsem čekal. Docela mě jeho slova zaskočila.
Ta práce byla lehká a jednoduchá, omega by ji zvládla, ovšem..proč by to dělal? Proč by je takto zaměstnával?

,,Aha.." řekl jsem jen, když jsem tesně předtím zalapal po dechu. Haru se naparoval, Natsuo se ho snažil uklidnit pouhým pohledem.
Před chvílí to byl Haru - velký brácha, teď je to chlápek co si mě přivlastňuje. No není to na alfách nejhorší? Vždyť já patřím sám sobě. A jsem kurevsky rád, že mám rodiče, co mi ještě drží práva, než se bubu muset postavit na vlastní nohy. A to bude za dlouho.

Co si budem, jen jsem se zamyslel, už dál jsem s alfou nemluvil, ale Haru na sebe dával neustále vědět.
Poslední kapka padla, když mi omylem strčil do sedadla, jak se s Natsuem handrkovali.

,,Hele ty blbe, jestli mi budeš kopat do sesadla, tak se opravdu nedomluvíme! Totéž i s tvýma ksichtama! Mám tě osobně narvat do kufru nebo přivázat k podvozku?!"otočil jsem se a vyjel po něm jak nasranej křeček.

Netrvalo dlouho, Haru zmlk a ani nemrkl. Ticho ale nevládlo věčně.
Natsuo vybouchl smíchy, dokonce se i alfa uchechtl.
Bylo to to - heh - jak se uchechtl přes zuby, ale pusu si zakryl rukou, takže jsem neviděl, jestli se usmál. A byl jsem rád, jinak by mě to mohlo stát víc jak jeden nádech -
Um.. nic jsem neřek.
Radši si ten satanský a kurva děsivý úsměv ani představovat nebudu.