Zelenooký ležel v posteli, i když zcela nedobrovolně. Liam ho dotáhl domů, že se potřebuje prospat, aby se jeho tělo s myslí uklidnilo, že teď by spíše jednal impulzivně, že by takhle Louisovi nijak nepomohl. Sám Liam byl na pohovce v obývacím pokoji, kdyby náhle Harryho napadlo, že by chtěl pryč. Ovšem vyšší brunet nedokázal zamhouřit oči, nedokázal usnout, když se mu myslí honilo, co se asi tak teď děje jeho zajíčkovi, co mu tam jen dělají.
Ze zad se otočil na bok, načež natáhl poraněnou paži k nočnímu stolku, kde spočíval jeho mobil. Podíval se na to, kolik je hodin, kde mu čísla říkala, že je za tři minuty půl šesté večer. Tohle ho donutilo, aby se vyhrabal z postele a nechal chladnějšímu vzduchu, aby zaútočilo na jeho tělo, které bylo kryté pouze boxerkami. O jizvy, které mu hyzdily tělo se již dlouhodobě nestaral a bylo mu úplně jedno, zda mu nějaké přibydou.
Přešel ke skříni, ze které si vytáhl černé skinny jeany, černé, bez potisku triko, přičemž byl ve spěchu, takže na nějaké ponožky se vykašlal. Potichu otevřel dveře od ložnice, což protočil očima, že Liama nenapadlo, aby ho v té místnosti zamknul, i když i s tím by si poradil. Aktuálně by ho nikdo a nic nezastavil. Už jen tím, že ležel nehnutě v posteli ztrácel drahocenný čas. Měl chuť Liamovi vlepit za to, že ho dotáhl domů, že jen kvůli němu plýtval časem, ale na druhou stranu chápal, že to pro něj myslel dobře.
Zaposlouchal se do ticha domu, načež mu došlo, že hnědooký brunet očividně usnul na pohovce. S potěšeným úsměvem, že mu to aktuálně hraje do karet, se tiše vydal do chodby, kde si bez váhání obul boty, co nejtišeji vzal klíče od domu, od auta a odešel z domu. Když za sebou zavřel, tak i zamknul, protože mu bylo jasné, že až se Liam probudí, tak okamžitě pojede za ním, aby mu mohl vrazit a seřvat ho jak malé děcko za to, že zase dělá něco bez jakéhokoli uvažování. Jenže jemu v hlavě neustále tikaly hodiny, že každá sekunda je potřebná.
Rozběhl se ven, aby se co nejrychleji dostal do auta. Když už seděl na sedadle řidiče, tak neváhal, když vytočil číslo jeho dobrého kamaráda, který měl informace k tomu, aby svého brunetka našel. Musel odhodit všechnu svou pýchu, protože teď nešlo o něj, ale osobu, kterou z celého srdce miluje, která pro něj znamená celý svět. V hlavě si díky tomu říkal, že pokud bych ochoten se pro Louise zastřelit, tehdy v tom skladu, kdy si ani lásku nevyznali, tak mu nedělalo problém, aby se omluvil, jelikož věděl, že to dělá pro něj.
„Malik," ozvalo se po pár vyzvánění. Jeho hlas byl udýchaný, přičemž slyšel i další dech, jak byl udýchaný, což Harrymu docházelo, že volá chvíli po tom, co si se svým snoubencem užil. Protočil nad tím očima, ale nechal to být. Na dně srdce byl rád, že Niall má někoho, kdo ho aspoň na chvíli zbaví myšlenek na to, co se s Louisem děje.
„Tady Harry, Zee. Kde právě jsi? Potřebuji s tebou něco probrat," vychrlil na něj rychle. Cítil, jak se mu ruce třesou, jak je jeho dech zrychlený, panika pomalu, ale jistě, pohlcovala celé jeho tělo. Dával Liamovi za pravdu, že teď nedokázal úplně čistě přemýšlet, protože v jeho hlavě se neustále ozýval Louis, jak volá o pomoc, jak pláče, jak křičí. Tohle ho nutilo, aby nespal, aby nejedl, aby všechny své potřeby odsunul někam do pozadí, protože pro něj bylo nejdůležitější, aby Louise našel.
„Mně je jasné, co chceš probírat. Niall mi totiž vše řekl. Kdyby Tomlinson nebyl pro Nialla tak důležitý, tak ti ta hesla neřeknu, protože si mě pekelně nasral, Harolde. Myslím, že tobě zase Liam vše řekl," zavrčel Zayn. Harry si povzdechl, čelem se opřel o volant. Jeho srdce v hrudním koši šílelo, přičemž prahlo po tom, aby modrooký byl u něj, objímal ho a chichotal se mu do krku. Připadal si tou láskou tak pohlcen, že si chvílemi říkal, aby to všechno ukončil, ale zase mu docházelo, že by ho to pouze zničilo.
ČTEŠ
You're my bunny [Larry] ✔
FanfictionMenší, modrooký, devatenáctiletý brunet jménem Louis pracuje v klubu Rabbit Hole jako jeden ze zajíčků. Ocitl se tam tehdy, když byl donucen utéct z jeho domova, kde to nebylo příliš dobré. Svou matku nikdy nepoznal a nikdy se nedozvěděl, co se s ní...