You're my bunny [Larry] ✔

No. 11: I was informed...

Blížil se čas oběda. Zelenooký muž se ještě domů nevrátil a Louis ani nepočítal s tím, že by se měl do večera vrátit. Nijak mu to nevadilo, jelikož se nemusel jen tak obávat toho, kdy si ho muž zavolá, že si s ním teď bude dělat, co jen uzná za vhodné. Docela se obával toho, jaký jen muž v tomhle ohledu je. Sice už měl tu čest poznat, jaký v posteli je, a že se neměl za co stydět, ale byl to pouze slabý odvar. 

Modrooký s povzdechem zavřel oči a potopil se. Vydechl všechen vzduch z plic, aby se dostal na samotné dno bazénu, kde i jistou chvíli zůstal. Nejraději by otevřel oči, ale věděl, že ho kvůli chlóru pálí a rudnou oči, tudíž je nechával zavřené.

Držel se na tom dně tak dlouho, jak to jen bylo možné. Cítil, jak se mu hrudník stahuje z nedostatku kyslíku, ale nějak tomu nevěnoval pozornost. Nechal vodu, aby mu obklopovala tělo, aby chladila jeho teplejší pokožku. 

Když už tělo až žalostně potřebovalo vzduch, vyplul na hladinu a zhluboka se nadechl. Zhluboka a pomalu dýchal. Cítil, jak mu kapičky stékají po pokožce nad hladinou, jak mu kapají z vlasů. Oči měl stále zavřené, vnímal to ticho okolo sebe.

„Vydržel si pod tou hladinou docela dlouho," uznal hlas před ním. Vylekaně vypískl a otevřel oči, ale zapomněl na to, že si nesetřel vodu z obličeje, tudíž se mu chlór dostal do očí, což z následného pálení sykl. Došel k okraji bazénu, aniž by muži nad ním nějak odpověděl.

„Jak dlouho jste tady, pane?" otázal se modrooký, když si utíral obličej do osušky. Pálení v očích pomalu přestávalo, ale bělmo nabíralo na rudé, jako kdyby si něco dal. Rychleji několikrát za sebou zamrkal, aby dokázal zaostřit.

„Od doby, co ses ponořil," odvětil mu muž. Do Louisova zorného pole se dostaly smokingové lakýrky, které se k němu blížily, když k němu šel muž blíže. Louis zůstával nadále ve vodě a doufal, že v bazéně bude moct zůstat ještě nějakou chvíli, ale muž k němu natáhl ruku, aby mu pomohl ven, i když kousek od menšího byly schůdky.

„Děkuji, pane," poděkoval. Vzal ze země osušku, do které se zabalil. Kapky stékaly po jeho pokožce na kachličky nebo se vsakovaly do materiálu osušky. Louis pouze stál na místě, hlava svěšená mezi rameny a pozoroval své prsty na nohou, jelikož věděl, že se muži nemohl podívat do očí.

Naskočila mu husí kůže, když se mužova větší dlaň ocitla na jeho holém boku. Následně se jeho tělo otřáslo z horkého dechu, jenž ho pohladil po pokožce v oblasti ucha, když mu do něj šeptal, že s ním má navečer plány. Louis se pokusil potlačit otřesení těla, když dlaň zmáčkla jeho bok a poté zmizela.

„Běž se osprchovat. Pak přijď do kuchyně," nařídil mu muž, načež odešel od bazénu. Jen, co se zaklaply dveře, Louis vydechl všechen zadržovaný vzduch v plicích. Hrdlo se mu nepříjemně stahovalo a žaludek chtěl vrátit vše, co bylo pozřeno, i když toho moc nebylo, jelikož Louis ještě nejedl.

Menší brunet se odebral do menší místnosti, která nebyla nijak zvlášť vybavena. Nacházelo se tam pouze umyvadlo, nad kterým se nacházelo zrcadlo. Taky tam byl sprchový kout a záchod, přičemž vedle sprchy se nacházely věšáky s ručníky.

Na kraji umyvadla se nacházely Louisovy věci, které mu vybral zelenooký ráno. Louis si dal rychlejší sprchu, aby nemusel muž opět dlouho čekat. Těšil se na chvíli, kdy bude mít čas, on si lehne do vany a nechá trysky, aby mu uvolnily svalstvo.

Jak nejrychleji dokázal, tak si na sebe oblékl věci, přičemž ještě zkontroloval, že je vše, jak mý být a odebral se do kuchyně. Když se tam dostal, našel muže sedět na židli, s cigaretou mezi prsty, s kávou před sebou a v druhé ruce spočíval jeho mobil. Nevypadal na to, že zaregistroval Louisovu přítomnost.