Over Again

Epilog

Epilog

Pohled Zoe:

,,To je takový vůl! Já ho nesnáším, uškrtím ho a zakopu!" vběhla do domu celá rozdivočelá Aimee ve fotbalovém dresu, se sportovní taškou přes rameno a míčem v ruce, brblající jednu nadávku za druhou. Nevěnovala nám ani pozdrav, rovnou se řítila do pokoje. S Marcem jsme seděli na gauči a užívali si chvilku klidu, jelikož šestiletá Emily vyžaduje až moc pozornosti. Je to hyperaktivní dítě, dvojčata na rozdíl od ní byli zlatíčka. I přesto všechno ji však střežíme jako oko v hlavě. Dlouhou dobu jsme se s Marcem snažili o další miminko, ale nepovedlo se. Až za nějaký čas, kdy se Tobi s Aimee už pomalu dostávali do puberty. No, bylo jim v tu dobu deset. Teď je jim šestnáct a já nechápu, jak to, že ten čas tak letí. Nyní jsou velcí, paličatí a začínají žít vlastní životy.

Aimee našla zalíbení ve fotbale, přesně tak, jak kdysi chtěla. Běhá s klukama po hřišti a já, i když jsem nervózní a mám o ni strach, ji plně podporuji. Jde jí to. Tobi sportu tolik neholduje, má skupinu kamarádů, se kterou tráví hodně času, jsou si blízcí a z vlastní zkušenosti vím, že tam jsou samí slušní, dobře vychovaní, lidé.

,,Co jí zase přeletělo přes nos?" uchechtne se vedle mě Marco, čímž mi připomene problém v podobě rozzuřené Aimee. Zaúpím.

,,Jdu za ní," usměji se. Aimee je živel. Domů nám chodí poznámky od ředitele o tom, jak napadla spolužáka, nebo bránila kamarádku. Nenechá se, umí si prosadit svůj názor a nemá problém dát někomu pěstí. To aspoň částečně zklidňuje mé obavy. Tobiho se to Marco snažil několikrát naučit, ale nikdy nepochodil. Nu, je to mírumilovný člověk a můžu si být jistá, že by nikomu nikdy neublížil.

Aimee najdu zahrabanou v posteli, ani se neobtěžovala s převlékáním. Snažím se si s ní promluvit, ale vždy mi odpoví, že se jí o tom nechce mluvit. Usoudím, že to sama potřebuje vstřebat a dám jí čas. Ona pak přijde, tak jako vždy.

***

Sprásknu ruce nad hlavou když uvidím Emily, jak má celou večeři rozmazanou po obličeji a Marco ji v tom ještě podporuje. Drknu do něj, načež se jen zazubí. Někdy mi připadá, že mám doma dva puberťáky a dvě malé děti místo jednoho dospěláka.

Konečně se ukáže i Aimee, která už vypadá líp a zaregistruji i Tobiho, který je oblečený v džínách a přes sebe má přehozenou koženou bundu.

,,Někam se chystáš zlatou?" houknu na něj.

,,Jen za kamarádkou," odvětí polohlasně. Neujde mi však jeho přiblblý úsměv. Oh, tak i on už randí..

,,Má rande," pobaveně mi sděluje Marco.

,,Jojo, s tou Bethany od naproti," přitaká mu Aimee.

,,No, tak to je moc hodná holka. Ty mi radši řekni, co s tebou dneska bylo," rýpnu si.

,,Nic, jen mě Bred naštval. Myslí si, že když je kapitán týmu, všichni se mu budou podřizovat, magor," odfrkne si.

,,Slovník mladá dámo," upozorním ji. ,,A myslíš toho Breda, co právě stojí před brankou s kytkou?" poodhrnu záclonu a s úšklebkem sleduji reakci Aimee. Ta to nejspíš zpracovává, zatímco Marco se hrne k oknu a jde omrknout onoho klučinu.

,,Vypadá zvláštně," konstatuje.

,,Vypadá mile. A když sem přišel, možná bude i normální," usměji se.

,,Tak co, jdeš za ním, nebo tady budeš ještě dlouho sedět a jeho necháš mrznout?" s rukou v bok se tážu Aimee na její plány.

,,Hh, já ho ale nechci vidět!" zaúpí a jde ke vchodovým dveřím. Od srdce se zasměji. Za pár minut co si z něj dělala boxovací pytel a strkala do něj, se už mačká u něj na hrudi a nechává se pusinkovat do vlasů.

,,Tak rychle dospěli," pronese Marco vedle mě.

,,To ano... A ještě nás to všechno čeká jednou," pohled mi spadne na Emily.

,,Je to neuvěřitelné," konstatuje.

,,Hm, oni dospívají a my stárneme," uchechtnu se.

,,Ty budeš mladá vždycky," políbí mě.

Tak a je to. Potkali jsme se tak, jak se stalo. Nebylo to hezké, ale vše jsme spolu překonali a nyní jsme nejšťastnější lidé pod sluncem. Co víc? Máme tajemství, které nehodláme říkat světu. Ani dětem. Příběh o tom, jak přišli na svět je jen mezi několika jedinci a navždy tak zůstane. I když jsme si mysleli, že jim ho povíme...

Konec

Ještě dnes vyjde jedna další, informační kapitola.