13. pokuseni v klubu

3K 40 0
                                    


Když vchazim do klubu ve svém tmavě modrém obleku rozhlížím se všude kolem.
Je tady hodně plno a lidé vypadají že se baví. Já jsem spokojen.
Všude kolem mě se lesknou stříbrné kroužky na obojcích, které zdobí co druhý krk. Hezky pohled.
Když si stoupám k baru u kterého spousta lidí čeká na pití, okamžitě dostávám sklenku whisky.
Při pozorování ostatních mě vyruší žena...no dobře spíše dívka.
"Dobrý večer."pozdravi mě nežny hlasek.
Když se můj pohled vyda jejím směrem spatřim  dosti atraktivní mladou subinku.
Nic neřeknu. Jen se na ni podívám a nápiji se ze sklenice.
Po chvíli pozorování se svým  loktem opru o bar a prekřižim  nohy.
Na to že svítí růžovým O (volná sub) chová se dost drze. Subinka by neměla být první co oslalovuje. Nebo alespoň ne takto okatě s drzím výrazem ve tváři.
Zvedne svou dlaň a ukáže na svítící razítko.
"Všechni tady světélkují. Jen vy ne." Podotkne s úsměvem na rtech.
Jen se pousmějí a znovu se napijí své whysky.
"Já svítit nemusím." Odvětim možná až s moc domyslivym výrazem.
"190 na výšku, v padnoucím obleku s účesem dražším než moje šaty a ...velmi jasným pohledem ve tváři. Máte pravdu. Z vás ta dominance vyloženě čiší, vy svítit opravdu nemusíte."
Rozesměje mě...tak ty si chceš hrad? Pomyslím si.
"Ale natože ty svítíš růžovým kolečkem jsi velmi opovážlivá."
"Možná jsem jen masochystka. A nebo možná vím co mají muži rádi."
Začínám si ji prohlížet víc a víc. Má opravdu dlouhé hnědé rovné vlasy až k zadku.
Na sobě má zelenkavé šaty  s lehkým výstřihem. Ale na ni...s její postavou a prsa ....pas boky to vypadá velmi erotický.
Nepočitaje ty  vysoké růžové boty. Na krásných rtech růžovou rtěnku a na očích linky. Je připravena tady někoho ulovit.
"Ale já nikoho nehledám."objasním ji.
"Tak proč je pak tak přitažlivý muž jako vy tady?" Zeptá se bez vší slušnosti.
Znovu se zasměju.
"Snažíš se může zbalit na ukrutnou touhu dát ti na zadek jo?" Zeptám se, když pozoruji obsah sklenice
Zářivě se pousměje.
"Jen jsem zvědavá."
Opět se podívám  na sklenku a pokývu hlavou.
V tom slyším známý hlas.
"Tobajasi, už pěknou chvíli tě tu hledám." Řekne nadšeně Deniel a položí mi ruku na rameno.
"Ale jak vidím tak už máš společnost." Řekne se zájmem.
"To ty jsi tady ten co by si měl hledat společnost. Mě ne ruce nic  nesvítí."
"Chyba! Velká chyba!" Zasměje se.
Je na něm vidět že se baví.
"No nic já si musíš ještě něco zařídit. Dělej tady slečně na chvíli společnost ty Deniely." Řeknu a kopnu do sebe panáka s vědomím že todle je přesně Denieluv typ.
Jen co pokládám prázdnou sklenku na bar dostávám plnou a i s ní v ruce odcházím.
"Pak si ještě popovídáme." Řeknu mu a odcházím hledat zbytek osazenstva.
Procházím mezi tanečnicemi v úboru služebných. Některé na sobě mají obojky a jiné zase byčiky v ruce. Nemůžu říct že by to byl špatný pohled. Všude kolem je spoustu párů. Pánové mají své holčičky na vodítku a ty opustene duše závistivě na ty vodítka koukají.
"Aaa tady si."
"Myslel jsem že dneska nedorazíš."
"Taky jsem tu jen na otočku, spíš na skok než na celou noc, chtěl jsem se kouknout jak to bude prvně probíhat a myslím že dobrý, všichni vypadají spokojeně. Já jsem taky spokojen." Zamýšlím se. Jaké by to bylo mít tady svoji holčičku.
"Věděl jsem že si tu. Už asi 3 holky mi řekly, nebo se spíš ptaly kdo je ten muž co nevypadá na personál a nesvítí mu ruka."
"No jo naky nový káčátka ."
Říkám a opřu se o stůl.
"Jo takový ty si vždycky přece vyhledával...vypadali dost zaujatě. Řekněme."
Nic mu na to nebudu říkat.
"Zítra nepřijdu budu se stěhovat. Tak doufám že to ohlídáš."
"Jasně šéfe jako vždy."
Procházejí kolem mě spousty a spousty pěkných žen....ale i mužů a všichni na mě koukají. I když musím přiznat že ty velký kozatý výstřihy vypadají zrovna teďka jako lepší varianta.
Prochází ke mě barmanka s dalším panákem. Hodná holka.
"Další sklenku Pane?" 
"Ano." Řeknu a chytám ji za kroužek na obojku.
Je asi tak o hlavu menči jak já...i na těch podpatcích.
Nevím jak sem si nemohl pomoct když byla tak blízko ...s tím obojkem.
Sklonil se k jejímu uchu.
"Hodná holka." Pochválit ji a pouštim obojek.
"No nic, tady všechno klape píchat tu nikoho nechci, jedu domů." Řeknu a kopnu do sebe posledního panáka.
"Ale nahoře se píchá o sto šest." Podotkne.

"Tak to mě těší"

Ne že bych se vždycky udržel a s žádnou se nikdy nevyspal....neříkám. Bylo pár holek který vědělo kde máj svoje místo. Ale větčinou se to zvrtlo. Pravidlo zní, čím hezčí holka tím větči průser. 
Nikdy sem neměl problém jakoukoli holku zbalit. Na druhou stranu následně ceremony mě taky nikdy nebavili.
Subinka jsou nejlepší. Oddané neporotestuji a na nic se neptají. Je s nima sice více prace ale stojí za to.
Ta ma současná právě leží v mé posteli, v mém trycku.
Připoutal sem jí nohu na řetěz u postele než jsem odešel a ani si toho nevšimla. Nevím proč ale připadalo mi to v ten moment jako rozumné řešení.
Spíš moje hloupá paranoja. Ale co, už sem jí tam tak nechal.
Když prochazim davem lidí, ale i polonahých žen, tak na ni nemůžu přestat myslet. Jak by se tu vyjímala ona s obojkem na krku. Budu jí muset pořídit naky nový obleček.
Udělám si ještě jednu zastávku u přecpaného baru, dostávám dvojitou sklenku. Když v tom mě něco napadá .

"Deniely, tady si." Prohlásil když ho najdu o podal na sedačce se spoustou krásných holek...jak jinak. Svítí růžovým X.
"Dámy omluvíte nás na minutku?" Ty krásné minisukinky se velmi neochotně zvedají
"Málem sem ti zapomel říct. Zvu tě na kolaudaci. Pozítří, vem sebou i ten svůj objev. Uděláme si hezky večer jen s obojkama a doutníkem.
"Hmm to nezní vůbec špatně, tak domluveno."
Chvíli fascinovane koukám na striptérku která tančí u tyče. Sem velmi rád že se to tady takhle rozjelo.
"No já du." Prohlásim a vstávám.
"Vždyť je teprve po jedne Tobajasi a ty už zdrhaš z vlastní akce."
"Uděláme si soukromou akci. Co se bojíš."
Vycení na mě zuby.
"S tou tvojí panenkovou pannou jo?" Zasměje se. 
Co mu na to mám říct? Na to není co říct..
"Nezáviď jo?" Mrknu na něho.
"Uzi si to."Řeknu s dlani na jeho rameni.

...................
Když nastupuju na zadní sedadlo auta koukám se na telefon.
Možná bych ji měl taky dát telefon. Abych měl přehled o tom co dělá, zda spí a jak se má. Jo není to špatný nápad. Zase na druhou stranu...
Cesta utíká celkem rychle. Ne že by to bylo od klubu nak kousek ale v 1 ráno už moc aut po silnici nejezdí. Venku začíná pršet a už cestou do auta se pěkně ochladilo. Když řidič zastavuje u domu lije snad nejvíc ta celou dobu.
Otevírám dveře a rychle přebíhání dvorek až ke dveřím, ale i proto jsem pěkně zmokl...bezva.
Boty si vyzouvam hned u dveří a jdu rovnou do ložnice. Cestou si svlékání sako a pokládám ho na gauč. Na schodech si začínám rozepínat i košily která je také pěkně promocena.

Když vcházím pootevřenými dveřmi,  spatřím ji jak se tam opírá o své ruce.
"Pane? Kde jste byl.? " Nahá rozepala v mé posteli a poněkud vyplašená....
Sedám si k ní na postel a ona mě okamžitě obejme.
"Vzbudila jsem se a vy...vy jste tu nebyl, bála jsem se. Na noze jsem měla řetěz .., já se bála." Opakuje se slzama v očích.
"Ale pšššt, jsem u tebe není se čeho bat."
Tiším ji a hladím její krásné vlasy.
Pár minut mi pofňukuje do me už tak mokré košile. Když se mi zdá že už pomalu usíná opatrně se jí chystám položit.
"Musím se svléknout a osprchovat, jsem celý mokrý..". Pošeptam jí do ucha, přes které prejedu svými rty.
"Ne prosím, nenachavej mě tu samotnou."
Prudce se nadechnu, už mám najaziku pokarani, ale ne...pouze ji pohladim. Je tak...rozkošná.
Nakonec si jen sundávám košily a následně i kalhoty s boxerkama.
"Ššš neboj nikam nejdu. Šoupni se." 
Když si leham vedle ni ona mě celého obejme. Na to jak je malinká mám pocit že mě obima stokylovy chlap, musela se opravdu bat..... Začínáš být slabý Tobajasi.
"Kde jste byl?"
Už zase vykame jo? No dneska to přejdu...
"Byl jsem v klubu. Musel sem se tam podívat. Ty už jsi dávno spinkala. "
Řeknu a políbím jí do vlasů 
"Když jsem se probudila byla venku bouřka."

Venku začíná ..nebo se vráci opravdu velká bouřka
"Nemusíš se ničeho bát." Opakuji znova a prehazuji přes ni peřinu. Tiskne se ke mě jako malá. Ale musím uznat že v současné chvíli mi to vůbec nevadí

JEHO..Kde žijí příběhy. Začni objevovat