JEHO..

18. navštěva

18
"Pamatuješ si na Deniela?"
"Ano Pane." Řekne velmi
nejistě.
"Pojedeme k němu, asi tak za
hodinu. Takže běž náhoru ,osprchuji se, oblékni si todle prádlo a nahoru kabát."
"Ale Pane..." Zvedne na mě svůj zmatený pohled.
"Na nic jsem se tě neptal. Jdi."
Řeknu asi až moc přísně.
"Ano Pane."
"Tak honem utíkej."

Ona:
Když vylezu ze sprchy
postavím se nahá před zrcadlo....vidím svůj odraz..nejsem
spokojená. Mohla bych vypadat lépe. Buch ví za jak dlouho se Pánovy me tělo omrzí. A pak
mě prodá, nebo lépe budu
dělat služebnou jemu a jeho
nové ... děvče.
Začnu se soukat do spodního prádla ale s mokrou pokožkou tojde opravdu těžce.
Nakonec dojdu do šatny a
vytáhnu z ni černý kabát.
Stojím před velkým zrcadlem
ve svém pokoji a hipnotizuji
mejkap,který leží na
kosmetickém stolečku.
Možná...si zkusím udělat linky a dát si trochu řasenky.
Po dvou nešikovných pokusech které jsem si musela smit se
mi povedly jakstaks linky ..asi
to budu muset natrénovat.
Beru si své černé lodičky a
vyrážím za svým Panem dolů.
"Hotová?" Zeptá se mě ve svém dokonale upraveném saku.
"Jistě Pane." Odvětvím aniž bych se na něj podívala.
"Něco ti chybí."
Z kapsy vytáhne černý kožený obojek a nasadí mi ho.
"Dokonale. "Podotkne a
osměje se.

"Tak, já vím že umíš být moc
hodná holka. Znáš pravidla,
budeš slušná, ne drzá, mluvit
budeš jen v případě kdy tě
někdo vyzve a žádné
domlouvání."
"Jistě Pane "zasloužim si jeho
zářivý úsměv a polibek na čelo. Miluji když mě líbá...kamkoli.
Vychází ke dveřím a já se
vydávám za ním.
Před domem stojí auto. Již
nastartované auto.
"Nejedeme vaším autem?"
"Myslíš že mám jen jedno?" Odvětí z úsměvem.
Ach... samozřejmě. Usměju se
na něj a nastoupím do auta.
Oba sedíme na zadní sedačce, celou dobu nic neříkám. Nevím co bych měla říct.
"Když budeš dneska hodná tak půjdeme zítra nakupovat."
Povytáhnu jeden koutek rtů a
věnují mu krátký pohled, ale pak se opět vrátím k
výhledu z okna.
, ,.,..,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,..,,..,.,.,.,.
Projíždíme městem až nakonecauto zastaví u vysokého
moderního domu a oba
vystoupíme z auta přičemž
trošku zaklopitnu na
podpatcích, on mě však zavcas chytá.
"Nešiko." Usměje se na mě.
Je to velmi potupne, sice na
sobě mám kabát a nejde vidět
že bych měla jen spodní
prádlo, zato obojek na mém
krku je zřetelný až moc.
Procházíme dlouho chodbou ...dost luxusní chodbou až k
výtahu. Naštěstí nikde nikdo není a tak si alespoň trochu
oddechnu.
Dveře výtahu se otevřou a v
nich samozřejmě stojí straší dáma, která mě sjede od hlavy až k patě. Chci domů...
Pan Pan mi však dá svou ruku kolem ramen a na straší dámu se milé usměje.
"Dobrý den." Pozdravi.
Ona však nic neřekne.
Oba nastupujemea on mě
pohladí po rameni
"To nic." Řekne s úsměvem.
Jak jinak, já vypadám jako
jeho děvka ..já sem tady ta co se musí stydět.
Jako celý můj život.

ON:
Dveře výtahu cinknout a my
můžeme vystoupit v 14 patře.
Byl jsem tady už mnohokrát.
Deniela tady bydlí velmi
dlouho a tydlety menči akce nejsou pro nás nic nezvyklého.
V celém patře jsou pouze dva
byty takže cesta ke dveřím
opravdu není nak dlouhá.
Ještě než se k nim dostaneme
se nám však otevírají a za nimi stojí mladá dívka.
Velmi krásná dívka.
"Dobrý večer Pane." Pozdraví.
Společně se subinkou
vcházíme dovnitř a já
vyhlížím svého dobrého
přítele.
"Svléknout a pak prijd." Řeknu přísně a odcházím napřed.
"AAA ahoj." Pozdraví Deniel s doutníkem v ruce.
Podáme si ruce a hned na to mi nabízí doutník. On má vždy ty nejlepší doutníky.
"Tak kde ji máš? Snad si
nepřišel sám."
Myslel jsem že se pohybuje
už někde zamnou ,ale
očividně se zasekli společně
v předsíni.
"Neboj."

Ona:
zůstanu v osamění vedle
očividne subinky, která
je mi dost podobná. Stejně vysoká, hnědé oči, ale velmi dlouhé vlasy až po zadek.
Je ovšem o dost hubenější
než já.... vlastně jsem to s tou podobou možná i přehnala.
Chvíli na ni koukám, ale když se sama k ničemu
nemám pomůže mi z kabátu
který následně pověsí na věšáka beze slova odchází.
Po menči nervozitě nakonec
udělám krok v před a jdu
směrem za hlasy, které slyším nedaleko.
Vcházím do dost luxusní
místnosti. Černý kožený gauč a křesla, skleněný konferenční
stolek, čistě bílé zdí . Dost
minimalistické, ale velmi
moderní. V mém prohlížení
po prostoru mě vyrušit fakt...žejsou tu 3 muži místo očekávaných dvou. Můj Pán, Doktor a pak vychází z poza rohu třetí muž, kterého jsem ještě nikdy
neviděla.
Všichni tři jsou jak jinak než upravení. Třetí neznámý muž
je o něco menči než můj Pán, ale přesto velmi vysoký.
Postavu má asi jako Deniel, ale má černé vlasy ostříhané na
krátko, velmi ostré lícní kosti
které ve spojení z temnýma
očima a černým oblekem.....no řekněme že nevypadá zrovna
laskavě.
Můj Pan se na mě ohledne velmi přísným pohedem a já pochopím že se mám popojot k
němu. Dojdu za něj a zůstanu
stát. Svůj pohled sklopil k zemi a v tom si uvědomím že jediné co mám na sobě je průsvitné
prádlo a zástěrka.
Strašně moc se zastydím.
Nejraději bych se hanbou
propadla do země.
Pán si bere od doktora telefon a oba odcháze jike koženému
gauči. Třetí muž zůstává stát a pozoruje mě, pozoruje dokud ti dva nedojdou a
neposadi se, následně se i
on rozejde tím stejným směrem a cestou se napije ze sklenice s hnědým obsahem.
"Whisky nebo rum?" Zeptá se
doktor mého Pána.
"Whisky a trochu vody."
Odpoví.
Subinka vedle mě hned
odbiha kdesi za roch a já tam
zůstávám stát úplně sama.
Zmateně se podívám na svého Pána, ale on se jen pousměje a opře se do křesla.
Všechny pohledy se zaměří na mě a já si v ten moment
připadám zcela...nahá.
Subinka která mimochodem donahoty nemá moc daleko přibihá s pitím a postaví ho před něj.
Ale on tomu nevjenuje
pozornost. Stále kouká na mou maličkost.
"Pojď ke mě" řekne nakonec
a já velmi ráda vyrážím jeho
směrem.
Kleknu si vedle jeho nohou a
jako odměnu dostanu
pohlazení po vlasech.
"Tak jsi hodná holka." Pochválí mě a já cítím jak se mě tělo
zatřese. Jak ráda jsem jeho hodná holka.
"Jak dlouho ji máš?" Zeptá se
černovlasý muž.
"Jen chvíli, ještě se musí všechno naučit." Odpoví.

Chvíli si všichni povídají...o
práci a práci a práci. Druhá
subinka taktéž celou dobu klečívedle svého Pána který ji za odměnu hladí po zádech a ona vypadá opravdu spokojeně.
"Jdi pro pití." Řekne a ona beze slova vstává a odchází.
Můžu mezitím dále pokračují
ve své konverzaci až do momentu kdy se subinka vrací se 3 sklenicemi na tacu při čemž zakopne a spadne k zemi. Jedná ze skleniček se
rozbiji na 3 kusy a rozleta se všude kolem.
Její Pan se z hluboká nadechne a vstava. Ona zůstává ležet na
zemi se sklopenými pohledem. Dojde až úplně k ní a ona k němu vzhlédne. Pohladí ji po její
tváři palcem a přejede po jejím spodnim rtů. Je jasně slyšitelný její sten, její prosebný a touživy sten.
"Vstan." Přikáže a z kapsy
svých kalhot vytáhne obojek.
"Můžeš si za to sama.
A úklid to."
Je mi ji tak moc líto. Nebyl to sice žádný vážný pád, až na rozlite pití, pár středu a rozbité koleno se nic nestalo, ale i tak se stopy nemnoho krve zůstávají na podlaze kdyz se nakou chvíli trápí na čtyrech sevšemi těmi střepy. Nakonec se jí však povedlo vše
zámečtí tak jak měla.
"Tak a teď ty." Uslyším od Pana.
"Hezký se předvedved" z jejích pohledu upřených mim směrem usoudim, že mají na myslí mě.
Zhluboka se nadechnu a pokusím se vstát, ale v podpatcích je to o dost větší problém než by se mohlo zdát.
Nakonec si je zouvam dřív než vstanu.
V tom se na mě však velice nečekaně zamrači, ale boty už jsou dole a já bych se v nich nikdy nedostavila.
S pohledem uprenym na mě zakyva nesouhlasne hlavou že strany na stranu.
"Svlékat šup."
Uvelebi do svého křesla a hlavu si opře do opěradla.

Jeho spokojenost, je velice znatelna, když vidí jak si rozvazuji zástěrku. Svou hlavu natáčí na stranu a s velkým zaujetím mě pozoruje.