On: Už takřka spím, když se
dveře od mého pokoje otevřou.
"Pane?" Uslyším vystrašená
hlas.
"Ano, copak se děje?" Rosvítíim malé světlo vedle mé postele.
"Smím za vámi?" Zakuňká.
"Jistě drahoušku pojď."
Nadzvednu peřinu aby si
mohla lehnout. Vklouzne ke
mě tak rychle jako snad ještě
nikdy.
"Copak se děje?" Ona však jen
zakyvá hlavou a přituli se
na mou hruť.
"Copak se děje?" Jsem zmatený...todle nebude jen tak.
"Stalo se něco? Ublížil ti někdo nebo
ti něco řekl Nikolas?"
Odpovědi se však nedočkáme, pouze zhlobokeho nadechu.
"Ne..."
"Očividně se něco stalo."
"Ne, jen...jsem se tam sama
bála a měla jsem žízeň."
"Počkej, mám tady vodu."
Polibim její voňavé vlásky a
natáhnu se pro sklenici.
"Napi se." Než to doreknu, není ani kapka..to
byla opravdu žízeň.
"Děkuji." Uvelebuje se opět
na mých prsou.
"Není zač." Pohladím její záda.
"Smím...dnes spát s vámi?"
"Jistě že smiš, ale nechceš mi
nejdříve říct co se stalo?"
Pošeptam do jejího ouška,
které následně opětovně polibim.
"Jen sem se probudila sama
v tom pokoji a bála se."
"Noční můra?"
"Možná.. " Ach tak...
"Neboj já tě ochránim."
Pousměji se a věnují jejím
vlasům ještě jeden polibek.
,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,..,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.
"Jak jsme se vyspinkali?"
Zeptám se jakmile tu malou
bytustku vidím sedět
rozespalou, rozcuchanou a
zívajici uprostřed postele
zrovna když vycházím ze
sprchy.
"Hezky."
"Měla by si si pohnout, musíme jít na snídani."
"Já že se dneska u vás drží
pust..."
"Jo, drží ale vánočka s
medem a čaj se do toho
nepočítají." Nechapavě se
na mě zadivá...
"Ani nevím co si obléct."
"Myslím že ty černé uple
šaty budou fajn. Chci tě
tady dneska trošku provést"
"A boty?"
"Neboj, zbalil jsem ti i tenisky."
"Včera štangle a dneska
tenisky?"
" Co už..." pokynu rameny.
"Dobrá, tak já jdu.."
Ona:
Stojím před zrcadlem a
přemýšlím co udělat s vlasy,
mejkap jsem vyřešila obočím a
řasenku, ale vlasy?
Už jsou moc dlouhé na to
abych je měla rozpuštěné, ale neumím si nic pěkného učesat. V tom si vzpomenu na ten
včerejšek...doufám že mě
tam nikdo neviděl...že si mě
on nevšimnul, ale kdyby jo
tak by nejspíše nak reagoval
ne?
Nebo ne?
Bože...
"Jsem tady." Volá odedveři.
"Nachystaná?"
ČTEŠ
JEHO..
Любовные романыDívka, která má být prodána jako otrokyně, ale...nestane se tak. "Všechni tady světélkují. Jen vy ne." Podotkne s úsměvem na rtech. Jen se pousmějí a znovu se napijí své whysky. "Já svítit nemusím." Odvětim možná až s moc domyslivym výrazem. "190 na...
