JEHO..

48. kdo jsi?

Strašně mě bolí hlava.

Proč....proč mě bolí hlava?

A kde to jsem? Při pokusu otevřít své oči nespatřím nic co by mi v mých otázkách mohlo pomoci.

"Jaknámje?"

Jen s těží rozeznat hlas který na mě Promluví z druhé strany místnosti.

"Asi jsme to trochu přehnali. To mě mrzí." Promluvi svym hlubokým hlasem.

Co? Kdo? Kdo je to? To není on....

Světlo kolem mě přestává být tak jasné a já konečně vydim alepsom část místnosti ve které jsem...... ležím na zemi,vedle postele.

Na vuce studené zemi.

"Máš žízeň?"

"Kdo ste.?" On se však na mou otázku pouze pousmeje.

"Jsi rozkošná víš o tom?"

Zeptá se s významným podtonem v hlase.

"Dobře..." povzdechne si. "Jak tedy chces..... pošlu ti sem někoho s trochou vody, aby jsi nám zase ..neomdlela."

Pokusím se natáhnout své zmohle nohy, když v tom slyším jak se kovové řetězy upevnění na mých nartech otírají o dřevěnou studenou zem.

Co se stalo? Kde to jsem? Já jsem myslela že horší už to být nemůže. Poslední věc kterou si pamatuji je mokrý polštář od mích slz a ten proklady pokoj, ve kterme jsem nechtěla být. ..co bych za něj zeď dala.

Je to snad naky trest od něj? Za tonze jsem byla neposlušná mě poslal...vavrel nebo dal sem.

Cítím jak po mě tváři stéká první slza, ovšem ne ta poslední.

Je mi to jasné, proč bych jinak byla tady..

Dveře pokoje se otevírají a ten neznámý muž se objevuje v nich. I přes slzy v konečně vidím jeho tvář.

"Dej si vodu, nerad bych tě opět křísil."

Jen těžko zvedám svůj pohled k němu, nechvi..nechvi se s nikým bavit natož s ním.

"Děj si..." Opakuje.

"Nechvi" zašeptám

"Jak myslíš..." Prohlásí a sklenici z vodou obrací nad mou hlavou. Voda která dopadá na me vlasy je naprosto studená.

"Brzy pochopíš že já nejsem člověk kterému by se odporovalo."

Vězně si židli která stojí u postele a staví si ji přímo naproti mě. Doufala jsem že odejde..že mě tady alepson nechá samotnou.

Ale ne....rozpíná si své rukávy které sj následně i vyhrne nahoru.

"Doufal jsem že budeš rozumná holka, že chápeš jak se chovat...že odporovat nemá cenu. Ale Pan Tobajas si tě nejspíše rozmazloval. To já ti rozhodně tolerovat nebudu. Vlastně si tě hezky vycvičíme užijeme si s tvejma kozickama i kundickou....hm vlastně i zádečkem a pak uvidíme...." zamračí se sám nad sebou...." pošleme tě dál, jen ještě nevím na kterou stranu. Nebo, bych si tě taky mohl nechat ve svém harému jako mou trofej...to taky nezní špatně.

"Proč...pročjá?"

"Proč ty? Chudinka ty netušíš kdo jsem...nevadí, to není podstatné, jsem rád že už jsi tady...a mužem si začít hrát."

Při jeho posledních slovech mě zamrazi. Hrát?

Konečně se opovážím se na něj víc podívat, abych alespoň zjistila zda mi není povědomí, ale jeho šedivé vlasy a fousy mi nic neříkají.

I přestože mu bude přes 50 vypadá dost mladé a...možná že mi precibjen je povědomí. Ale od kud?

"a ted si l tomu všemu vlastní vinou pěkně mokrá, že bychom začali už teď?" S touto položenou otázkou si pokládá svou dlaň na svůj pásek...

Vstává a velice spokojeným výrazem popojde blíže ke mě. Umím si představit co by chtěl ale to se nestane. Ne, ne!

Svou hrubou dlaň zvedá mým směrem a dvemq svýma prstama přejíždí od ucha až k mym ústům při čemž mi do nich strká i svůj palec.

"Cucej beruško" Zasměje se.

To teda ne...hned jakmile je jeho palec dostatečně hluboko zakousnu se jak jen to jde.

"Auuuu! Ty děvko jedna!" S jeho slovy na mé tváří přistává i jeho dlaň která se následně přesouvá na můj krk.

"Jak chceš čubko, bujdes za ostatníma děvkama." Jakkoli má snaha strhnout jeho ruku je naprosto zbytečná, je příliš silný a já omdlevam dříve než stihnu pořádně zareagovat.

Když začnu o pár sekund později vnímat jsem v náručí může který mě nese neznámo kam. Je to snad on? Můj Pán? Byl to vsechnonjem Zlý sen?

Jakmile se ale otevřou dveře do další místnosti kde jsem pohozená na postel ....ne není to jen špatný sen.

Tahle místnost není o moc jiná než ta předchozí, jen je tady více postelí a hlavně....více dívek. Dívky jako já.

Žádná z nich ke mě nejde, vlastně se na mě ani nepodívají, spíše naprosto ignorují mou přítomnost.

Minulý upínají velice pomalu...tak strašně pomalu kdy ani nepoznám jak dlouho tady jsem.

Nemám odvahu promluvit natož se na cokoli zeptat. V tom zaznamenam kamery umístěné na stropě...vlastně 3. Kdyby blázen by se pokoušel utíkat?  Ti muži na chodbe...mříže na oknech a řetězy u postele...

Byla jsem již rozhodnuta zeptat se těch dívek kde to jsem, kdo jsou oni...ale muž který vešel do místnosti byl rychlejší než já.

"Aaa tak koukám že máme nový přírůstek. Pěkná pěkná, neboj, taky na tebe dojde, a hezký si to spolu užijeme."

Pousmeje se a přechází k další dívce. "Taak dneska ty zlatíčko, chceš abych se ti do ty prcinky vystřikal tady vedle tvy kamarádky která tak ráda kouká nebo si tě mám vzít vedle hm?"

Ahojky  všechno moc zdravím  vím že byla delší pauza a dost z vás to možná vzdalo, ale nebojte mám v plánu  pokračovat🤩🥰🥰 ale opět by se mi prosim prosim hodila naka opravci, tak kdyby se tu někdo našel pisnete mi.💛🧡❣️