Je pozdě bude tam hromada chyb...zítra to ještě opravím jednou. Ale když jsem slíbila že to tu dám dnes 🥰🥰🥰
Ona:
"Tak do kterého obchodu zamiřime jako první? "
"To asi necháme na holkách."
Odvětví mi Wiliem.
"Ale My už jsme příčí velké
holky
zvládneme si vybrat oblečení
samý..." zaknoura Maja
smutně a udělá na
svého Pána ty
nejrostomilejsi psí
kukadla...Teda to se budu
muset naučit.
"No nevím holky..."
"Prosiiim Pane." Zakňourám i
já a
svými prsty přejedu po jeho
krásně bílé košily.
Už jsem zdůraznila že mu to
dneska zase sakra sluší?
Oboum....jeden má bílou kosily a druhou světle modrou.
Zato my dvě jsme se s Májou
teda
moc netrefily.
Ona má na sobě takové šaty...
Volné s kapucí, no prostě to
vypadá jako obří mikina,
za to já mám
takové volnější modré s
puntikama, přes
které jsem si dala v pase Pánův pasem.
Musím uznat že Maja vedle něj
vypadá opravdu roztomilé...
"Fajn tak mi počkáme tam...
nate.. "Řekne a podá mi kartu.
"Ale s tím já jako neumím..."
"To zvládnete ."
Zahihňám se jako malé dítě a
už cítím Majinu dlaň jak mě
táhne za tu mou směr první
obchod!"Tak????? Co vezmeme jako
první.. hm no támdle se spodní
prádlo tak pojď něco ti vybereme!!!"
.,.,.,.,.,.,.,.,.
"Mě se líbí todle." Zahlásím
když
vezmu do ruky sportovní
podprsenku a kalhotky.
"Samozřejmě, velikost?"
"Hmmm no já vlastně pořádně
nevím."
"No podprsenka je určitě větší než D.." zasměje se.
Po pár minutách prohrabování
mi strká do ruky dvě sportovní
podprsenky černé a pleťové
barvy i s kalhotkama.
"Fajn a ještě něco krajkového.
Máš doma něco červeného?"
"Spíš ne."........
.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,..,..,.,.,
Stojím v kabince před tím
obrovským zrcadlem ve
kterém se odrážím já ve
spodním prádla.
To sportovní bylo tedy
pohodlnější
ale musela jsem Maju poslat
pro větší velikost.
"Tak jsem tu i s tím
Krajkovým."
"Majo!"
"Ježíš, přece by ses nestydela..."
Zakoulí na mě očima a
krajkovou
podprsenku větsih rozměrů pověsí na zrcadlo.
"Větší přej nemají...a koukala
na
mě teda dost divně." Zazubí se.
"No jo, zjišťují že to není taková
legrace."
"Ale máš nádherný prsa!
Takové
jsem vždycky chtěla..." zasní se
při pohledu na můj hrudník...
"No tak díky." Zasměji se.
Sundavam si tedy první
krajkovou černou podprsenku a nahrazující jí druhou o číslo
větší.
"Hmm tak určitě by to mohlo
být i větší, ale pochybuji že
by jsi v tom chodila běhat nebo tak....a na odpuštěcní akcí to
není špatné." Řekne a placne mě po prdeli.
"Jo to asi jo." A své kalhotky
si popotáhnu o něco víš až do
pasu.
"K tomu podvazkovému pásu
by to chtělo ještě i podvazky,
ale to už vezmeme u pokladny. Aleeee! Teď jsem dostala
geniální nápad!" Nahodí tak
trochu zlověstny obličej.
"Zůstaň tady, něco donesu."
Začínám se fakt bát, ale musím
uznat že to její nadšení mě
opravdu ...hmm jak ti říct...je
to
prostě nakažlivé. Možná
nakupování budu mít taky
časem ráda."Todle přesně to co jsem
hledala!"
Zahlasi když vlítne do kabinky.
"Vis je strašně fajn když můžeš zlobit s někým a ne jen sama...oblékni si to a jdeme...."
ON:
"Už jsou tam snad hodinu."
"Nebuď nervózní talk si
udělaly
holčičí ..hodinku. Maja když
chodí nakupovat tak pár hodin není žádná míra."
"Tak to musí mít spoustu
oblečení.
" Zasmějí se..
ON však zvážení...."hromady! A TOS neviděla těch bot. Normálně přemýšlím že ji nechám
postavit
vlastní šatník." Říká trochu sakrastocky ale přeci jen dost
vážně.
"No super, to říkám že ta tvoje
tu moji zkazí."
"Zase na druhou stranu jí to
vždycky sluší...nebýt mě,
mohla by těch háder mít půlku..
ale těch bot ... těch ne!" Oba dva se zasmějeme...už jsem holdlouho s žádnou holkou nebyl no.
"A to počkej až si uděláte to miminko....bože bože to je představa."
Zatvářím se na něj.
"No to teda..."
"Hele...ty vole co když to bude
holka?!" Vyvalím na Wila oči a
plánu ho po rameni.
"No to ti říkám že nebude. My
budeme mít chlapečka."
"Jooo takkk..určitě to budou
3 holky z fleku a najednou věř mi."
"Ty hele přestaň mě srát jo."
V tom uvidím ty krásné dvě
stvoření nesoucí se k nám.
Málem bych je nepoznal....
Holčičky
se nám trochu předělaly.
"To byl určitě Majin nápad...."
konstatuje Wiliem.
Obě mají na sobě bílé
košilovite
šatičky které jsou natolik
pruhledne že skrz ně vidím i typastelově
růžové kalhotky a podprsenku.
Samo o sobě bych to asi
překousnul ale to lízátko a
culíčky co si udělaly
na hlavě....
"To snad nemyslí vážně!"
"Ahoj dadyyy!" Zapiští Maja
když se vrhne Wiliemovy na
klín.
"Okamžitě, ale okamžitě si obě dvě na hlavně udělejte naky
normální účes nebo se
neznám."
Řekne Wil výhrůžně a rozhlíží se kolem aby zjistil kdo všechno to slyšel...
"Ale daddy...vždyť to máš
takhle rád.
"Fajn a dost." Řekne naštvaně a
sám ji ty čuličky sundává.
"Já věděla že se ti to budě páčit daddy." Řekne Maja spokojeně když
se mu na klíně zavrtí.
Nemůžu nic jiného než se smát...sam na něj pozdvihnu
ramena, ale i
přesto Sáře taktéž culíčky
sundávám.
Maja vypadá nanejvýš
spokojeně a Wiliem že vyletí z kůže.
"Jsou tady lidi milá zlatá,
nejseme doma."
"Hmmm když my sme vám to
chtěli ukázat víš? Aa!!! Mám
ruuužove kalhotky. Chceš se
kouknout?" Zeptá se ho
nadšeně. A začne si vyhrnovat sukinku...
"Tobě to včera nestačilo viď?"
Zašeptá jí Wiliem už o něco
klidnější hlasem do ouška a je vidět jak Maja
najednou stuhne...
"Já už budu hodná." Zatváří se
provinile.
"Ne nebudeš...ja vím že
nebudeš."
Ona:
Mezitím i mě Pan vykouzlí na
hlavě drdol a já se k němu jen
přitisknu.
"Ještě jeden den a budeš stejně
zkažená jako ona...."
"A nebo naopak bude ona
stejně
hodná jako já..." namítnu.
"Jo ahaaa ty ses hodná?
Od kdy?"
"Ccccc já jsem hodná vždy a
stále."
"A mít na sobě tydle průsvitné
šatičky a růžové spodní prádlo
do toho tvého hodného
chování
zapadá jak?" Zeptá se
zamyšleně.
"Hmmm no...vypadám přeci
jako hodná holčička."
"Vypadáš tak jakoby tu tvoji
pipinku měl oprcat každý kdo projde kolem."
"Ale Nene! Tak to není.!"
"Ale jo je..." podpoří ho Wiliem.
"Jenže to můžete přeci jen vy
no ne...a já mám vás abyste mě chránil
takže se není čeho bát."
"a mě se nebojíš?"....no když se Zeptá timdle tónem tak jako ...
"Co takhle kdybychom si dali
něco k obědu tady? Já bych si
dal
třeba svíčkovou...nebo guláš."
Prohlásí Wiliem a začne
listovat v menu.
"já myslela že půjdeme..."
"Ne to by teď nebyl dobrý
nápad."
Ach...asi chápu.
"Co kdybych si dala
palačinky?"
Zeptá se Maja ještě trošku
provokativně.
"Ne dáš si maso."
,.,.,.,.,.,.,.,.,.,
Bylo to moc dobré, já jsem si
nakonec dala gnochi se špenátem a můj Pán taktéž...jen toho snědl
o poznání víc než já.
"Kde je to moje hladové
štěňátko?"
"Krmíte mě moc, víte jaký
budu mít
zadek?"
"Hmmmm přesně proto to
dělám, vykrmuju si tě."
"Hahaha."
"Půjdeme dneska do klubu?"
Změní Wiliem téma.
"Samozřejmě."
"Nás se nikdo nepta?" Ozvu se.
"Ne, vy jste povyna společnost.
Ale napřed se musíte Převlect.
Ale času máme ještě hromady.
Tak půjdeme na hotel a pak se
sejdeme v 10 u baru?"
" Jo dobře, my to tady ještě
prolezeme tak můžete jít
napřed."
Odvětví Wiliem.
"Tak jo."
,.,.,.,.,.,.,.,.,.,..,.,.,.,.
"Jsi celá promrzla." Řekne
starostlivě když dojdeme
na pokoj.
" Ani ne..."zatřesu zubama..
"Budeme tě muset zahrát.
Víš já se nejlépe zahřejeme?"
Zašeptá.
"Hmm asi ne."
"Napřed tě budeme muset
svléknout a kouknout se co sis
to koupila
za krásné spodní prádlo."
"Ale to mi bude strašná zima!""
Posmutnim.
On:
Nakonec ji rozepinam pár
knoflíčky a saty přetahuji přes hlavu
"...mazej pod peřinu, ukážeš
se mi v posteli."
Když postrehnu ten jeji krasny zadeček s kalhotkama
zarizlia tak vysoko jak to jen
jde zase se mi postaví, stačilo
to v té restauraci ne..
Když se zachulma do peřin tak že ji koukaj jen očička posadim se vedle ní a svou rukou
sklouznu
k ní pod peřinku.
"Hmmm co to tady máme?""
Pod mimy prsty ucitim její
krásně
ztuhlé bradavky, které by bylo
skvosne vidět..
"To je ale zimečka."" Pousměji
se
nad tou představou.
"A co kalhotky?"
""""Růžové...""""
" Ano?"
""""Ano daddy...""".
""Tak ukaž jak to vypadá
pod jimi."
S těmito slovy odhrnuji kousek
Růžové látky stranou a dostávám se do teplého a mokrého
místečka...
K jeji
pipince.
,.,.,.,.,.,.
ČTEŠ
JEHO..
RomanceDívka, která má být prodána jako otrokyně, ale...nestane se tak. "Všechni tady světélkují. Jen vy ne." Podotkne s úsměvem na rtech. Jen se pousmějí a znovu se napijí své whysky. "Já svítit nemusím." Odvětim možná až s moc domyslivym výrazem. "190 na...