.......
"Myslím , že napřed svlékneme tebe."
Neprotestují, rozepíná mé šaty a následně mi je přetahuje přes hlavu.
Svou podprsenku si již však svekam sama a následně na to i silonky.
I když je mi zima, zůstávám stát a čekal na něj.
On si rozepíná svou bílou kosily a já nemohu jinak než zvednout ruku a pohladit ho po té krásné hrudí.
"Záles si do té to postele nebo zmrzneš."
Posouvam se na druhou část postele, ale ne zas daleko. Sednu si, svá kolena přitáhnu k hrudi a přikriji se peřinou.
On si svléká i zbytek svého oblečení, při čemž ho pozorují.
Miluji ho. Miluji.
Sedne si do postele vedle mě a podívá se na mě, tak upřímně jako to snad ještě nikdy neudělal.
Klouby svých prstů mě pohladí po rameni, vypadá jako by se nad něčím zamýšlel, ale nakonec jen zatřese hlavou.
Odkryjí svou peřinu a kleknu si vedle něj.
Chvíli váhám ale nakonec ho políbím.
Své ruce obtočím kolem jeho krku a sednu si na něj.
Mě polibky mi oplácí a své ruce obtočit kolem mích zad.
Přitahuje si mě blíž a blíž k sobě až nakonec Mezi námi není ani centimetr místa.
Ruce přesouvá na mě stehna ...zadek... až nakonec zatáhne za me kalhotky které se roztrhnou jako papír.
Svou pravou ruku zamíří mezi mé nohy.
"Aaa" vydám tichý sten, když zaznamenám jeho studenou ruku mezi svými stehny.
Ucítím jeho úsměv v moment kdy mě uslyší, spokojený vydech.
Dává si ruce pod můj zadek a nadzdviha mě, tak aby si mou maličkost mohl nasměrovat..
Zavzdychám slastí, cítím že je ve mě a on chytá mé, vlasy za které zatáhne a já se celá prohnu. Políbí mě na krku a já na něj zcela dosednu. V tu chvíli i on vydechne hlasitým slastným stenem.
Znovu se nadzvednu tak moc jak jen to jde a dosednu zpět na něj.
On mě mezitím líbá všude kam jen dostane. Jeho rty cítím na svém krku, přesouvá se na prsou a následně mé klíční kostí....
Chytá můj zaeek a převalí mě na záda.
Znova mě pohladí po tváři a velmi něžně polili.
"Ty ..." I přesto že chce něco říct, nejspíš si to na poslední chvíli rozmyslí.
Své dlaně spojí s těmi mimi a znovu ho ucítím v sobě...je to nádherný pocit.
Dívá se mi do očí a pozoruje mou reakci na jeho pohyby, když prohnu svá záda a zástěnám mu do ucha, on se na mě velmi spokojeně zadívá.
"Jsi nádherná." Zašeptá a znova mě políbí..
Stále drží mé dlaně tak pevně jak jen to jde, a stejně jako on pozoruje mě, tak i já sledují jeho spokojený výraz blaženosti.
Přijde mi že mé tělo je v jednom ohni. A pokud nesplanu každou chvíli jen já sama tak splaneme oba dva.
"Tobajasii....já a.." své tempo začíná zrychlovat víc a víc.
"Prosím." Zástěnám z posledních sil které ještě mám.
Chiti mě ještě pevnější než předtím a já kolem něj dam své nohy. Jakoby to už nešlo vydržet. Ale dřív než stačím vykřičet tu rozkoš do světa, políbí mě a jediné co mohu je kousnout ho do rtů.
Tobajas se svalí na postel vedle mě a já se k němu otočím..zavírám oči a zaznamenám jeho dlaň která se dotkne té mé.
,.,.,.,.,.,.,.,..,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,..,.,.,.,.,.,.,.,..,.,..ON:
Ráno se probouzím s velmi zvláštním pocitem.
Je teprve 9 a já i přestože jsem unaven, a vím že vstávat nemusím, mám takový pocit ...příjemný pocit že bych měl.
Podívám se na druhou stranu A uvědomím si důvod svého brzkého vzbuzení.
Leží vedle mě, klidně ještě spí, zcela zahrabaná pod bílou peřinou.
V tom okamžiku si vzpomenu na včerejší noc.
Přivřu svá víčka a svima rukama si projedu vlasy.
Todle jsem neměl.
Nebo ano?
Nemyslím si, že by se u mě někdy naka dívka měla zlé, ale vždy každá věděla kde je její místo, že tento druh "vztahu" není ten vztah s velkým V.
Nechodili jsme spolu. Nedrželi jsme se za ruce, korunku tomu všemu dává včerejší...milování v me posteli.
I přesto že jsem od začátku věděl že k ní něco cítím, snažil jsem se tomu nedávat váhu. Je přeci jen mladá krásná...rozkošná s nádherným tělem a rostomilimi kukadly. Taková jakou jsem už dlouho neměl, zda někdy vůbec.
Ne ne, v žádném případě, nechci žádný vztah.
Je to jen hezká holka z aukce, tím to končí.
Nakonec tedy vstávám a vydám se směrem do sprchy kde na sebe pouštím velice studenou vodu.Ona: dříve než otevřu své oči, zapátrám svou rukou na druhé strašně postele, ale s ním zklamáním zjišťuji že tam nikdo neleží.
Uslyším však zvuk z koupelny a bez jakéhokoli otálení jdu za ním.
Vidím jak se sprchuje, stojí ke mě zády a sve ruce má opřené o stěnu. Kapky vody mu stékají po celém těle, i když spousty z toho zahaluje pára z horké vody.
Vstoupím do sprchy a obojků jeho krásné tělo zezadu a své ruce přiložím na jeho záda.
"Dobré ráno." Pozdravím ho a něžně pobibim jeho záda.
Svou velkou dlaň na chvíli položí na tu mou, ale sotva po pár sekundách dává me ruce pryč a beze slova odchází.
Otočím se za ním, ale on si bere svůj ručník který si dá kolem svých boků a prostě odejde.
Co jsem provedla? Vždyť jsem mu chtěla jen...udělat příjemné ráno. Dnes v noci ke mě byl tak něžný a já mu to chtěla oplatit..
Nadechnu se.. asi zůstanu raději ve sprše a umyjí se.
Uvidím jeho sprchový gel. Ten co po něm tak božský voní a nemohu odolat.
Namydlím se od hlavy až k patě, svima rukama přejíždím po svém těle a pro tom si vzpomenu na včerejší.. dnešní nadměrnou noc.
Jak se mě všude dotýkal....líbal a hladí.
Jsem tak moc vzrušená, chtěla bych aby to udělal znovu, aby mě udělal znovu.
Rychle ze sebe smivam všechny bublinky, obtočím kolem sebe ručník a běžím dolů po schodech.
Pod nimi se rozhlédnu po celé místnosti ale nikde nikoho nevím.
Jdu proto přímo do kuchyně s vidinou hrneku kávy a snídane.
Otevírám ledničku a musím říct že jsem opravdu fascinována množstvím jídla které tady je....na to že se moc nevaří.
Vytahují proto vejce, šunku, zeleninu a chleba abych udělala řádnou snídani..
Jako poslední dolévám do hrnku kávu, dvě lžičky kávy, lžička cukru a kapka mléka, tak jak to má pán rád.
Já o vlků a vlk...prochází kolem mě.
"Dobré ráno, udělala jsem vám snídani." Pozdravím možná až moc vesele.
"Dobré." Odvětí a vezme si svou kávu s níž zamíří ven.
Dobře....
.,.,.,.,..,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,,,.,.,.,.,,,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,..,.,.,.,.,
Dalších 30 minut sedím na gauči a přemýšlím co jsem asi udelala..má dedukce zní stále stejne.
Nic
Včerejší noc byla přece tak krásná, vlastně netuším jak se to vůbec stalo...z čeho.
Konečně jde dovnitř, nechápu co tam dělal tak dlouho, i když má svou mikinu je venku velká zima.
Když přijde dovnitř, zahlédli se mi do očí, je to pár sekund, ale mě to zcela ujistu o tom že není něco v pořádku.Popojde ke stolku u gauče ze kterého vytahuje černý kožený obojek.
"Teď budeš chodit jen s ním, nesundas ho."
"Jak si přejete " přikyvnu i když zcela nechápu.
"Dnes nám spoustu práce. Večer pojedu na dražbu."
"Já s vámi nepojedu?" Zeptám se zmateně...včera přeci jasně řekl že pojedu taky.
"Nemyslím že by to bylo na místě.
Dnes uvařiš, Nová služebná přijde až zítra. "
Svá slova přednáší s pohledem upřeným do telefonu.
Rozejdu se k němu a kousíček pred ním se zastavím.
"Včerejší noc byla velmi... krásná." Sve prsty přejezdu po jeho hrudi. Ale on mou ruku uchopí do své velké dlaně.
"Ano v klubu to bylo včera velice zajímavé."
"Co jsem provedla, já..já jsem myslela."
Tak nemyslí!" Zvýší na mě hlas až se vyleknu."Ja..ja..Mám hodně práce promluvíme si jindy." S jeho slovy odchází pryč.
Vím že umí být velice chladný a nečitelný, ale dnes je spíše zly. Nechápu ho.
On odešel buch ví kam.....,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,.,..,,..,.,.,.,.,.,.
Po dvou hodinách mám oběť uvařen.
Roštěná s rýží není tak jednoduchá jak se může zdát, ale snad jsem to zvládla.
Schován tedy vše do trouby a posadim se na stolici u baru.
On se však velmi dlouho neobevuje.
Kam mohl jít?
Rozhodnu se prozkoumat dům.
Jako první hledám v jeho ložnici, ale nikde nikdo.
Nechal mě tu samotnou.
Na svém pracovním stole má pouze rozházené papíry a zaply počítač. Tak kde je?
Přijdu ke stolu po kterém jsou rozházené papíry....účty .smlouvy? Sama nevím.
Posadim se do jeho pohodlného křesla a nohy přikrčim k sobě.Hmm. Poněkud nervózně se rozhlednu kolem sebe, palcem si prejedu po rtech a zkoušku si špičku svého ukazováčku.
S vědomím, že kolem mě opravdu nikdo není otvíram šuplík ve kterém spatřím zbraň.
Asi by mě to nemělo překvapit, ale nikdy jsem u něj zbraň neviděla...
,.,.,.,.,.,.,,.,.
ČTEŠ
JEHO..
RomanceDívka, která má být prodána jako otrokyně, ale...nestane se tak. "Všechni tady světélkují. Jen vy ne." Podotkne s úsměvem na rtech. Jen se pousmějí a znovu se napijí své whysky. "Já svítit nemusím." Odvětim možná až s moc domyslivym výrazem. "190 na...