What ...?

...30...

" gratuluji slečno jste těhotná" 

Dokonale mi tím vyrazila dech. To si k sakru nemohl vzít ochranu ? ... Ne nejsem naštvaná ale nemyslím si že jsem na dítě připravená. Tohle by ale mohl být problém i pro Justina. Co když ještě dítě nechce a taky by mu to mohlo zkazit kariéru. Akorát bych ho odpoutala od práce a přivázala doma u dítěte. To nechci.

" slečno?... Haló slečno jste v pořádku. Sestřičko měla tam někoho ? Tak ho prosím přiveďte" matně slyším něčí hlasy. Nejsem schopná je vnímat! 

" Bell ?" Jako by na mě někdo křičel ale slyším to jen jako ozvěnu.

" hmm?" otočila jsem se za Lilem který se na mě dívá se znatelným strachem v očích.

" Vy jste otec dítěte ?" zeptá se ho ta doktorka.

" Ne .. počkat jakýho dítěte ? Ona je těhotná ?" nedokážu rozpoznat co se mu honí hlavou.

" no jak vidím tak to pro vás není dobrá zpráva" otočí se ke mě

" no já ani nevím " řekla jsem neurčitě

" budete si přát potrat ?" zeptala se mě s ledovým klidem. Jako by mi právě neřekla že bych nechala zabít své dítě. Ale zase na druhou stranu by se o tom Justin ani nemusel dozvědět. A celkově by to bylo jednodušší. 

" Ne!!" vyštěkl místo mě Lil.

" prosím nechte odpovědět pacientku" se zamračenou tváří se otočila na Lila 

" nenechám tě zabít dítě mého nejlepšího kámoše" skoro zařval. Jak říkám nejsem rozhodnutá.

" sestřičko mohla byste ho zase odvést prosím ?" zeptala se doktorka a ta sestřička za nemalých obtíží dostala Lila ven.

" tak jak jste se rozhodla ?" 

" Nepůjdu na potrat. Nenechám zabít své dítě ale co to bude obnášet když si ho nechám ?" doktorka se na mě vřele usmála a koukla do složek. 

" Půjdete do druhého měsíce těhotenství. No ale jelikož vám není 18 musíme to oznámit zákonným zástupcům což jsou tví rodiče. Ale jinak by to neměl být žádný problém.  Ale je vám jasné že to musíte oznámit otci dítěte ?" zeptala se mě 

" víte ono to je poněkud složitější " mírně se na mě zamračila.

" nebojte nikomu to neřeknu jsem pod doktorskou přísahou " snažila se mě alespoň trochu rozesmát a na snak toho zvedla ruku.

" dobře. Otec toho dítěte je můj přítel Justin Bieber. A nejspíš kdybych mu o něm řekla tak by ho ani nechtěl. Sama nevím jak si počnu s tím drobečkem ale vzdát se ho nehodlám." pohladila jsem si bříško

" Myslíte toho zpěváka ?" 

" ano " přikývla jsem s rukou stále na svém bříšku

" no nemyslím si že by ho nechtěl. Ano neznám ho ale zkuste to s ním alespoň probrat ano ?" 

" promiňte " nechápavě se na mě usmála

" za co ?"

" za to že vás neuposlechnu" sklopila jsem pohled

" no to už je na vás. Tady máte těhotenskou kartičku a jelikož si myslím že v téhle zemi dlouho nebudete tak ji příště ukažte doktorovi ke kterému půjdete ano ?" vřele se na mě usmála a podala mi tu kartičku. Jak to myslela ?

" děkuji " usmála jsem se a už jsem pospíchala ke dveřím. Když jsem je otevřela doslova na mě vylítl Lil

" Doufám že si si to dítě nenechala vzít " rychle přilítl a objal mě

" no tak mluv " trochu zvýšil hlas

" ne. Lile přemýšlej, nenechám si vzít dítě ale jedno mi slib " malinko jsem se od něj odtáhla

" neřekneš to Justinovi !" viděla jsem na něm jak ho má otázka zaskočila

" ty mu to nechceš říct ?" 

" já ještě nevím" vyhýbavě jsem pokrčila rameny

" ale on o tom musí vědět !" mírně křičel

" Lile ... prosím" udělala jsem na něj pohled umučeného štěněte kterému vždy podlehl

" tak dobře ale jednou mu to řekneš !" pohrozil mi prstem

" možná ano" 

**** O 15 min. později - v hotelu ****

Kdyby jste se ptaly tak Justin brzo ráno odjel na zkoušku a já jelikož se tam neskutečně nudím jsem zůstala doma. Myslím že mám ještě tak hodinu do té doby než se vrátí. 

Sedím na posteli a přemýšlím co budu dělat. Netuším jak to Justin vezme. Hlavně netuším jestli mám vůbec sílu mu to říkat. Přeci jen nejsem moc optimistická. Rozhodla jsem se že si dám dlouhou vanu a uvolním se. 

Napustila jsem si tedy vanu a pomalu jsem si do ní lehla. Ani nevím jak mi to uběhlo ale za takovou hodinu byla voda už studená takže jsem byla donucená vylézt z teď už studené vody.

Zamotala jsem se do ručníku a vyfénovala si vlasy. Malinko jsem se nalíčila a šla si obléct volné tepláky a mikinu.

" Zlato si tu ?" do pokoje vešel Justin přesně v tu chvíli kdy jsem se dooblékla

" jo jo " usmála jsem se na něj a skočila mu do náruče. 

" jsem tu jen na skok protože tak za hodinu mi začíná další koncert " smutně se usmál" a Lil říkal že se mnou chceš nutně mluvit" naklonil hlavu na bok. Ten parchant jeden! Ne neřeknu mu to ještě ne

" No jen že dnes s tebou nepůjdu na koncert je mi nějak zle" snažila jsem se z toho vykroutit.

" dobře tak si zalez do postýlky zlato ať se mi z toho vyležíš " dal mi lehkou pusu kterou jsem ale já rozvedla do dlouhého polibku. Protože vím že tohle bude jeden z posledních. 

" no tak dobře já jdu a ty to tu zatím vylež ano ?" usmál se. Odběhl a zamával mi u dveří

" sbohem Justine" začaly mi téct slzy. Ne jasně že od něj nechci odejít ale musím. 

Sedla jsem si na postel a vzala do ruky telefon

" Dobrý den tady Letištní služba kam si budete přát odlétat ?" 

" Dobrý den, jednu letenku do Ria"