What ...?

...42...

Můj úkol byl snadný a to je .. promluvit si s tátou. Celkově o tom co chce udělat !Kdybych mohla tak bych se sebrala a jela za ním. Ale tak nezodpovědná matka nejsem. Neohrozím své miminko jen kvůli otci!

Uběhly zhruba 2 hodiny od rozhovoru s mamkou a od té doby svírám v ruce mobil a dodávám si odvahu k tomu abych mu zavolala!

Nedělá se mi to lehce ale nechci s ním mít nějaký problémy. A navíc nechápu proč to dělá ?

Možná aby mě zničil... dostal mě na dno... nebo snad pro to abych měla nervy a přišla o malé.

Nejhorší na tom bylo to že to klidně mohla být pravda. Já jen doufám že ne!

Vytočila jsem tedy jeho číslo. Asi 5 krát to zazvonilo ale on to pořád nebral. povzdychla jsem si a mobil znovu dala na noční stolek vedle postele. Vstala jsem z postele a rozhodla se jít na malou procházku kolem zahrady a trochu i ven. Přeci jen mě to nemůže zabít. Oblékla jsem si příjemné kraťasy a tílko které už mi zvýrazňovalo mé narůstající bříško. Už jsem ve 4 měsíci takže mé bříško je větší. Dala jsem si ještě svetřík kdyby se náhodou zvedl vítr. O čemž pochybuji ale stát se to klidně může.

Došla jsem dolů a vzala jsem si z lednice vychlazenou vodu. Šla jsem ještě do obýváku kde by měla být ještě pořád zalezlá Clariss.

Ani jsem se nedivila když jsem ji tam našla skoro ve stejné poloze jako před tím.

" Clariss" řekla jsem normálním hlasem a zamávala jsem jí před obličejem aby mě zaregistrovala.

" co" řekla jako by jí to obtěžovalo. Jen jsem pokroutila hlavou.

" jdu ven" ukázala jsem na dveře které vedli k naší zahradě.

" tak si jdi mě to nemusí zajímat" odsekla a znovu otočila svou hlavu k televizi. Umí ona taky dělat něco jiného ?

Rozešla jsem se tedy ke dveřím které jsem za sebou prudce zavřela. Bála jsem se aby se to sklo nerozletělo do všech stran. Naštěstí stále držely na místě takže jsem si oddechla. Rozhlédla jsem se po prostorné zahradě a hledala směr kam zamířím.

Nakonec jsem to nechala být a prostě jsem se rozešla náhodným směrem. Ale zaujal mě les který byl kousek od Justinova pozemku takže když jsem došla na kraj rozhodla jsem se zajít si na kousek procházky přírodou.

*****

Nakonec jsem byla skoro 5 hodin venku. Nevadilo by mi tam zůstat déle ale pomalu se začínalo stmívat takže by nebylo rozumné dál zůstávat v lese.

Uslyšela za mnou prasknout nějakou větvičku a dupot. Mé srdce se rozbušilo a já nevěděla co mám dělat.

Ano mohlo to být jen nějaké zvíře ale nechtěla jsem to nechat na náhodě. Klidně mě mohl někdo sledovat. Jo asi jsem paranoidní ale při mé situaci nesmím nic nechat náhodě.

Zalezla jsem proto do keříku který byl kousek ode mě a nebyl pichlavý. Počkala jsem zhruba 5 minut.

Když nic nešlo a já už si myslela že je vzduch čistý chtěla jsem vstát ale právě v tu chvíli tudy prošel spolek lidí. Bylo jich tam 5 a všichni měli fotoaparát. Skvělé ... právě mě pronásledovali paparazzi. Jak mě do háje našli ?

Zastavily se kousek od toho keře kde jsem se schovala a tak jsem docela dobře mohla slyšet jejich rozhovor.

" kam zmizela ?" " musíme jí najít" " potřebuji její fotky ke svému článku" každý si pro sebe mumlal věci tohohle smyslu. Než jeden zavelel že půjdou dál k Justinově domu a tam počkají.

Jen jsem neslyšně zaklela. Co teď budu dělat ?

Vzala jsem do ruky mobil a koukla kolik je hodin. Super už je skoro 7 hodin večer. Stmívá se ale ještě pořád jde vidět na cestu.

Opustila jsem tedy bezpečí keře a vydala se na cestu domů. Vím že novináři mají výdrž. Ale to já taky ...

Když jsem se blížila k domu samozřejmě tam už čekaly a vyhlížely mě. Ale já si to šikovně obešla a domu se dostala jiným vchodem.

Uchechtla jsem se nad jejich hloupostí a šla se kouknout jestli Clariss vydrželo se koukat na televizi nebo ne. K mému překvapení tu nikdo neseděl a ani tu nebyl nepořádek. Šla jsem si tedy udělat něco k jídlu protože už mi hodně kručelo v břiše.

Natřela jsem si pár toastů a dala je zapéct. Mezitím jsem si nalila pití a čekala než se mi to udělá.

Nehorázně jsem se lekla když mi zazvonil mobil. Koukla jsem kdo mi volá a já jen zaklela nad jménem které mi svítilo na displeji.

" TÁTA "

*******
Moc se omlouvám za tak krátký díl a ještě k tomu až po měsíci. Cením si toho že jste to ještě nevzdali a další díl vám přidám do 2 dní! :)
HOPE you like it <3