What ...?

...34..

Nádherná louka se rozprostírá kolem mě. Počasí je krásné a vítr mi pročesává vlasy. Když se ohlédnu zpět vidím hory. Kdybych natáhla dlaň tak bude stejně veliká jako hora přede mnou. Blíž ke mě jsou stromy a já si uvědomím že sedím na vrcholku louky která mi umožňuje koukat se na tenhle výhled.

Stoupnu si abych měla ještě o něco lepší výhled,když nedaleko mě zahlédnu starší dům. Rozběhnu se k němu. Když už jsem skoro u něj strčím do rozvrzelých dveří,které se za nechutného skřípání otevřou. 

Váhavým krokem vstoupím dovnitř. Stěny jsou otrhané a nábytek prožraný hmyzem. Chci se otočit a běžet pryč,ale jakoby mi někdo držel nohy. Nemůžu se ani pohnout. Najednou uslyším hlasitý pláč dítěte, ale nedokážu určit odkud se to ozývá. 

Koukám zběsile kolem sebe a chci najít dítě, které tak srdcervoucí pláč vydává. Ale když se ani po tak dlouhé chvíli nemohu pohnout tak se schoulím do klubíčka. 

Najednou se zhasne svíce, která do teď posloužila jako lustr. Nedokážu rozpoznat stůl který byl před tím přede mnou. 

Uslyším kroky. Pláč ustane a já skoro slyším své zběsile tlukoucí srdce. Kroky jsou stále blíže u mě, ale jakkoliv se snažím tak je neslyším. Nevidím ani trošku. Jsem jako slepá. Všude tma. 

" proč si to udělala" uslyším hlas, který je až děsivě blízko u mě

" proč" zařval mi skoro u ucha

" kdo jsi ?" řekla jsem zlomeným hlasem

Najednou se rozsvítila svíce a já uviděla přede mnou stát Justina. 

—————-

Prudce jsem si sedla do sedu a rozdýchávala jsem svůj sen. Srdce mi bilo opravdu rychle. Kapičky potu mi tekly po čele. 

Někdo zaklepal na dveře.

" ano ?" řekla jsem už trošku klidnějším hlasem. 

" zlatíčko si v pořádku ? Slyšela jsem křik" řekla ustrachaně Mandy. Tak se jmenuje má vedoucí jak se mi později představila.

" jsem v pořádku děkuju. Byl to jenom sen " usmála jsem se na ní. Sice hraně ale alespoň něco.

" chceš o tom mluvit ?" přišla k posteli a pohladila mě po mích splihlých vlasech.

" když já nevím co si o tom mám myslet." řekla jsem rozpačitě ale nakonec jsem se rozhodla ji to říct úplně od začátku.

" To je jednoduché má drahá. Cítíš vinu za to že si mu to neřekla a že si od něj utekla" usmála se na mě.

" a jde to nějak odstranit ?" zasmála se

" jde ale líbit se ti to nebude " pochopila jsem co mi tím chtěla říct. 

" Ale teď už jdi spát zítra tě čeká veliký den" znovu mě pohladila po líčku odešla.

Obávala jsem se toho že ten sen bude pokračovat ale nakonec mě přemohla únava a má hlava klesla na polštář kde jsem pak bezesně usnula. 

>>

Z pohledu Justina

Celý let jsem nemohl usnout za prvé kvůli Bell na kterou jsem musel neustále myslet a za druhé kvůli otravnému chrápání Lila.

Právě teď se ubytováváme v hotelu který není moc veliký ale mě to stačí stejně tu moc času nepobudu.

Hned jak jsem dostal klíčky jsem vyběhl do svého pokoje a hodil na postel tašky s oblečením. Netrvalo dlouho a už jsem byl zase před hotelem s Lilem za zády. 

" brácho už je docela pozdě měly bychom jít spát zítra je taky den " ozval se za mnou Lil. Popravdě jsem čas ani nekontroloval a bylo mi jedno že je tma a že venku skoro nikdo není. Potřeboval jsem se nějak zabavit. Protože jsem si stoprocentně jistý že bych neusnul.

" ale já ji potřebuju najít, jsem bez ní nic!" 

" slibuju ti že ji najdeš!" bratrsky mě objal.

" chybí mi" řekl jsem když se ode mě odtáhl. 

" Justine, mě taky ale musíš se prospat. Potřebuješ nabrat sílu a potom ji budeš hledat klidně celý den ano ? " 

" dobře" má hlava klesla a šli jsme zase do hotelu.

**************

Omlouvám se že jsem dlouho nepřidala část. Dost mě vykolejil Zayn a jeho odchod ze skupiny. Jsem velká Directionerka takže mě to dost zasáhlo ale už jsem zase zpět. Budu se snažit přidávat části častěji. Děkuji za úžasných 5,5 K přečtení a tolik vote ♥ jste dokonalí a tolik komentářů♥♥♥ !! Jsem velice ráda když se vyjadřujete k části. 

Hope you like it ♥

Lucy :)