What ...?

...41...

Za chvíli budu zase v jeho náručí...

Usedla jsem do pohodlného gauče v bezpečné vzdálenosti od Clariss která opět sledovala módní přehlídku. Usoudila jsem že bych se už nic nenaučila. Tudíž jsem knížky dala na stranu a sledovala tu přehlídku.

Kusy oblečení tam byly opravdu krásné ale radši bych ani nechtěla slyšet tu cenu. 

A ty podpatky které nosily ... Na tom bych se zabila. Sice ráda nosím podpatky. No nikdy nebudu mít takovéhle!

Po docela krátké době jsem se začala nudit, protože to prostě nechtělo končit. Takže jsem se zvedla a šla do mého pokoje. Sedla jsem si na bílo-černou sedačku která dokonale ladila s celým pokojem.

Jako kdyby mě někdo věděl že jsem si sedla jako na zavolání mi zazvonil mobil. Vyštrachala jsem ho někde v kapse. Na obrazovce svítilo jméno Adri. Nadšeně jsem mobil zvedla a čekala jsem až se někdo ozve.

" Bell ?" zapištěl někdo z druhé strany.

" Adri" zapištěla jsem stejně nadšeně jako ona.

" panebože, stýská se mi po tobě! Povídej jaké to tam je ?" začala vyzvídat.

" Taky se mi po tobě moc stýská. Nemáš teď někdy čas ? Mám tolik novinek že na to mobil nestačí. Musím tě vidět. "chvíli bylo ticho. Zřejmě nad něčím přemýšlela.

" no... víš jak na tom právě jsem s rodiči. A taky mám hodně novinek. Sice ne moc veselých. No potřebuji to někomu říct jinak se tu udusím. "

" s tvými rodiči to domluvím. Teta vždycky poslechla mou mámu takže tam bude trochu improvizace. A jak to že nejsou ty zprávy veselé?" máma nikdy neměla problém s tím přesvědčit tetu o opačném názoru. No jo starší sestra je starší sestra.

" to ti povím až se sejdeme. A kde teď si? Nemá náhodou Justin turné ?" zeptala se mě. Naposledy jsem ji viděla v Londýně.

"Právě teď jsem doma v Californii a máš pravdu. Justin je právě teď v Budapešti na turné. Dneska mi psal."

" to jako u něj doma ? V tom obrovským domě který je velký jako hotel s krásným bazénem...??" zapištěla. Musela jsem se zasmát nad tím jejím tónem.

" a jak to že nejsi s Justinem ?" dodala hned.

" Ano přesně v tom domě. To si si to vygooglila? A to proč s ním nejsem je překvapení" řekla jsem s pobaveným hlasem.

" no a ? Dělají to skoro všechny Belieberky. Už se těším" odpověděla se stejným tónem hlasu. Nikdy jsem si nemohla přát lepší sestřenku!

" ok tak já zavolám mamce a pak dám vědět pá" než jsem ji to típla slyšela jsem jak ještě řekla " pa"

Ihned jsem si v seznamu našla číslo mámy. Které jsem hned vytočila.

" Halo? Bell ? Si v pořádku ?" jako obvykle začala plašit. Nemám jí to za zlé. Nejspíš bych měla stejné unáhlené reakce.

" Mami! Klid! Nic se mi nestalo, relaxuji, jím, dostatečně piju! Nemá se mi co stát" uklidňovala jsem ji.

" dobře ale lekla jsem se " po sluchu jsem zjistila že se už uklidnila.

" příště ti napíšu sms než zavolám" pronesla jsem pobaveně.

" možná by si mi tím nezpůsobila infarkt takže..." přesně vím co chce říct.

" ok ale teď k tomu proč ti volám" dostala jsem se k pointě celého tohoto rozhovoru

"já věděla že mi nevoláš jen tak. No povídej." popostrčila mě k dalším slovám.

" potřebovala bych aby si trochu zatlačila na tetu. Aby pustila Adri na několik dní ke mě. Strašně se mi po ní stýská" kňoukla jsem do telefonu v naléhavosti.

" Ale to víš že ano broučku. Vím že jste se dlouho neviděly. Takže to domluvím se ségrou" pousmála jsem se nad tím že znovu uvidím Adri.

" Jsi ta nejlepší máma na světě. " poslala jsem ji kompliment.

"no tak děkuju. " zasmála se " no ale teď musíme něco důležitého probral Bell" řekla vážným hlasem.

" a co by to mělo být ?" zeptala jsem se s viditelně skleslou náladou. Vždy když tohle řekla bylo to něco jako by ti ty slova říkaly. 'něco se stalo' no a přesně to jsem teď nepotřebovala.

" Tvůj otec ... říká se mi to těžko ale on..." lezlo to z ní těžko

" mami tak se vymáčkni" vyštěkla jsem. Sice jsem nechtěla být nepříjemná protože to je pro ni nejspíš těžké říct.

" Chce mi tě ukrást" zavzlykala.

" cože to chce ?" otevřela jsem pusu dokořán.

" chce mi tě soudně odebrat z opatrovnictví" stoupla jsem si a rukou si zakryla pusu v tom šoku

" to nemůže " šeptla jsem šokovaně" vždyť jsem skoro plnoletá"řekla jsem rozčíleně

" nejde jen o to... chce aby si opustila Justina. A bydlela s ním a jeho novou ženou a tvou nevlastní sestrou. A ty znáš tátu. Vždy dostane to co chce. No a tentokrát mu vše přeje."

" jak to můžeš říct? Nikdy se mu nepovede mě dostat od Justina. A k němu s tou štětkou? Nikdy " řekla jsem nepříčetně. Nikdy se k nim neodstěhuji a za žádnou cenu neopustím Justina! On se snad zbláznil.

" prosím uklidni se. Udělám vše pro to aby se to neuskutečnilo." měla pravdu. Musím se uklidnit. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Pár krát jsem to zopakovala.

"dobrý"sedla jsem si na postel.

" no... nechceš to probrat později?"

" ne, pokračuj" vydechla jsme přebytečný vzduch a nechala to mámu dokončit

"no já ani nevím. Ale u soudu má poměrně na vrch. Sice tě Justin může zaopatřit. To jako ano ale... No začnu od začátku. Jako první mě může obvinit z toho že se o tebe špatně starám. Protože jsi nedokončila ani střední školu, si těhotná, nebydlíš doma už asi 6 měsíců protože si se odstěhovala za svým přítelem do jiné země. Mám pokračovat?" mnula jsem si spánky

" ale to nic neznamená nebo ano ?"

" To si nejsem moc jistá"

Dál jsem s mamkou skoro nic neprobírala. Jen jsme se snažily najít něco s čím by jsme uspěly u soudu. Skoro nic nás nenapadlo ale mamka je právnička... na něco přijde. Musí...

**********

Omlouvám se že kapitola byla přidána tak pozdě. Nemohla jsem ji napsat dřív a proto se opět omlouvám. :( Doufám že to pochopíte...

Děkuji že jste to ještě se mnou nevzdali:).

Hope you like it ♥