...15...

2.3K 83 3
                                    

Stála jsem tam a nevěděla co mám říct. V ústech jsem měla sucho jako na Sahaře. Justina mám opravdu ráda ale je tu to ale ... znám ho jen týden. Vím že to zní asi blbě. Je to sice jen týden ale vím že Justin je hodný a nezlomí mi srdce. Tedy doufám. Další chybný krok a mé srdce .. já se uzavřu do sebe. Nedokázala bych už nikdy nikomu věřit.

" ano, ale mám podmínku. " Justinovu se vytvořil obrovský úsměv na tváři

" jakou " pohladil mě po líčku

" Podvedeš mě a ztratíš mě. Navždy!" to jsem zdůraznila! nedokázala bych žít

" Nikdy bych tě nepodvedl. Jsi to nejkrásnější stvoření který jsem kdy viděl. Nedokázal bych to!" věřím mu ! Trochu jsem se zčervenala. Sklonila jsem hlavu .

Zase mi jí nadzvedl a přitiskl své rty na mé. Dokonale do sebe zapadly. Pohybovaly jsme se pomalu. Vychutnávala jsem si jeho chuť , jemnost. Odtáhla jsem se od něj. Chvíli jsme se na sebe koukaly ale pak jsem odtrhla znak a přemístila jsem ho na mou matku která se prozradila tím že nahlas vzlykla. Ona brečí?

Rychle jsem k ní přiběhla .

" Mamí co se stalo ?" zeptala jsem se vyděšeně

" Nic jen ... vy jste tak zlatí " zase vzlykla

" to brečíš jen kvůli tomu ?" nechápala jsem jí

" ano ! Kdybys se viděla taky budeš brečet. Bylo to jako z nějakého romantického filmu" řekla a zase vzlykla.

" ježíš neplakej!"utřela jsem jí slzy.

" všechno v pořádku ?" přišel Justin. Ani jsem si neuvědomila že jsme mluvily česky.

" Jo jo jen tady mamka nás tajně pozorovala" odpověděla jsem mu s uchechtnutím.

" jo tak " pochopeně přikývl." měli bychom vyrazil " pohladil mě po zádech.

" to je pravda. Mamko tak my půjdeme. Pá " zamávala jsem jí.

" pa pa " zamávala nám nazpět a sedla si na sedačku.

Vyšli jsme před dům k autu.Justin mi otevřel dveře , oběhl auto a nastartoval.

Diktovala jsem mu kam má jet. Až jsme zastavily před mou školou. Koukala jsem na ní jako puk a nedokázala jsem se pohnout. Samozřejmě že jak Justin zaparkoval tohle auto všichni sem upřely svůj zrak. Stiskl mi ruku. Koukla jsem se na něj. Na tváři měl mírný úsměv.

"spolu to zvládneme" Pohladil mě po líčku. Přikývla jsem hlavou.

Justin vystoupil, nestihla jsem se ani pohnout a už mi otevíral dveře.Když jsem vystoupila mě Justin chytl za pas. Přitiskl si mě k sobě. Měl jen sluneční brejle takže ho každý ihned poznal. Na to se jen spustilo štěbotání a poukazování na mě a Justina. Přesně tohle jsem nechtěla. Nemám ráda přebytečnou pozornost. Schovala jsem si hlavu do jeho ramene. Políbil mě na vlasy a šly jsme dál.

Až k velikým dveřím. Justin mi je otevřel. Vešla jsem a hned jsem vedle sebe měla Justina. Jak jsem předpokládala všichni se na mě otáčely.

" Jak to že jste dnes nepřišla do hodiny slečno Werner ?" začala ječet moje třídní.

" Já už sem nechodím" odpověděla jsem jí. Vcelku je to pravda jen přestupuji na dálkové studium.

" na co se tě ptala ?" přeložila jsem mu to a on chápavě přikývl. Usmál se na mě.

" Tak tady je ředitelna. Jdeš tam se mnou nebo ne ? Ale stejně by si ničemu nerozuměl " zasmála jsem se. Náš ředitel je zaprdlý starý muž který nerad dělá vyjímky. Takže si nemyslím že jen díky Justinovi bude mluvit anglicky.

Zaklepala jsem na kancelář ředitele. Otevřela mi jeho sekretářka. Justin vešel i se mnou ale sedl si na nějakou sedačku.

Vešla jsem k řediteli. Hned jak si mě všiml tak mi podal nějaké učebnice.

" Tohle se musíš naučit do konce školního roku.... " postupně mi popisoval jak to teď bude. Já se vždycky naučím určité věci a po roce si je sem přijedu napsat na test. To je velice dobrá nabídka. Myslím že mám i lehčí učivo. Jsem jedině ráda.

Vyšla jsem ven z kanceláře. Justin tam znuděně seděl. Ale když mě viděl celý ožil.

" Jdeme ?" přikývla jsem . Vzal mou ruku do své

" Jdeš se nechat vyslýchat od mé mamky." dala jsem mu pusu.

" jak jsem řekl. Pro tebe všechno"

What ...? Kde žijí příběhy. Začni objevovat