11

746 43 6
                                    

Felixův pohled:

*Crrrrr crrrr

Vzbudil mě otravný zvuk mého každodenního budíku. Chtěl jsem ten krám vypnout, ale nějak jsem se nemohl pohnout.

Pootevřel jsem slabě oči a naskytl se mi pohled na spícího..... Cha-chan?! Wait the minute. Určitě ještě sním. No.. , tak to jsem si myslel do té doby dokud nespokojeně zamručel na otravný zvukem budíku.

,, Chane?"

,, Hmm..~"

,, Nerad tě ruším z tvého královského spánku, ale už mi 5 minut zvoní budík  abych vstával do školy. A jelikož nejsem schopen se pohnout, abych vypnul ten budík, tak tady bude zvonit ještě dlouho."

,, A?"

,, No, jako bylo by fajn, aby si mě pustil, abych to vypnul."

,, Mě se nechce."

Otevřel rozespalý oči a pohleděl mi do očí.

Wow. Odsud by to byla skvělá fotky😂.

,, No je hezké, že se ti nechce, ale jeden z nás má dneska školu a nechce tam přijít pozdě."

,, Hmm..~"

Uvolnil se sevření a já chňapl mobil a konečně vypnul budík.

Koukl jsem se na hodiny a bylo....6:40. Normálně vstávám v 6:30, ale pán ,,Mě se nechce,, Mě trošku zdržel.

Posadil jsem se a hned na to i Chan.

,, Pojď, uděláme si snídani."

Řekl Chan, který už vstal a tahal mé za ruku do kuchyně..

Nic jsem neříkal, stále je celkem brzo na to, abych zcela kompletně vnímal.

,, Copak by sis dal dobrého?"

Optal se mě již už v kuchyni.

,, N-nevím?"

,, Fajn, tak udělám palačinky."

A hned se do toho pustil. Po chvilce už dával smažit těsto.

Já si mezitím sedl na barovou stoličku a sledoval ho.

,, Pokud by jsi se chtěl osprchovat, tak koupelna je v prvním patře vlevo. Ručníky tam jsou a oblečení taky. Bude mi to chvilku trvat, takže to mezitím stihneš."

,, OK."

Vyšel jsem, neboli vyběhl jsem schody a šel do koupelny. Jak Chan říkal, byli tam ručníky a připravené oblečení? To má takhle normál v koupelně oblečení?

Byly tam černé džíny a bílé tričko. Dokonce tam byly i boxerky. Uh....... ty byli růžové se srdíčkama? Okej nebudu se ptát.

Chanův pohled

Dělal jsem palačinky zatím  co se Felix šel vysprchovat. Pro všechny  případy jsem ještě včera nachystal univerzální oblečení, kdyby jsem přeci náhodou skončili u mě doma a Felix tu spal. A jako vtípek jsem mu tam nechal moje oblíbené boxerky.

A jak jsem předpokládal, tak jsem skončili u mě doma. Sice to, že jsem musel vstávat v den volna brzo nebyla úplně vysněná představa, ale pro Felixe jsem se obětoval.

Dodělával jsem poslední palačinky, když přišel již umytí Felix. Otočil jsem se a vzhlídl k němu. Měl na sobě oblečení, co bylo v koupelně a hezký mu to sedělo.

,, Už dodělávám poslední, můžeš si jít se už ke stolu."

Pokynul jsem hlavou ke stolu a Felix bez jakýchkoliv poznámek se usadil k onomu stolu.

NAŠE OSUDYKde žijí příběhy. Začni objevovat