NAŠE OSUDY

51

,, Dobré ráno ospalko, jakpak ses dneska vyspal?"

,, Ani mi nepovídej."

Jak dokáže být po ránu tak čilý? Kolik měl kafe?

,, To se tak moc nechtělo vstávat?"

Pobýval jsem hlavou a víc se zapřel o sedačku a zavřel oči.

,, Snídal jsi?"

,, Um... nevím, asi jsem zapomněl."

,, Já ti dám zapomněl, až zapomenu na řízení."

,, Aspoň bych nemusel do školy."

,, Oh bože, teď mi připomínáš strašně Minha, ten když ještě chodil do školy vypadal přesně jako ty, udělal cokoliv, aby tam nemusel jít."

,, Soucítím, každopádně dokud na to nezapomenem, bude potřeba si dohodnout nějaké věci v našem ,,vztahu". Jsem zvědav, co sis vymyslel."

,, Jelikož se zachvilku provalý, že chodíme spolu, tak trvám na odvozech do školy. Buď tě budu odvážet já, anebo mojí bodygurdi. Lidi dokážou být občas nebezpeční, zvlášť šibnutý fanoušci a tak.."

,, Dobře, ještě něco?"

,, Bude potřeba chodit se mnou občas na nějaké akce jako doprovod. "

,, OK, to nezní špatně. Ještě něco?"

,, Teď si nemůžu na nic vzpomenout, máš něco, co bys chtěl ty?"

,, Ani ne, možná později mě něco napadne."

,, Nevím jak ty, ale potom, co vyšel ten rozhovor, tak mě Minho doslova zabombaroval zprávami. Neměl jsem v té době čas na to odpovědět, protože jsem byl  e studiu, tak se rozhodl, že za mnou půjde osobně. Kdybys vyděl je ksicht, když doslova vyrazil dveře.."

Celkem jsem si to dokázal živě  představit. Oba jsme se tomu zasmáli.

,, Nejlepší na tom všem je, že jsem něco takového čekal od něho. "

,, Já  jsem byl zase bombardový od Jisunga. Ti dva si můžou plácnout."

To jsme se rozesmáli na celé kolo.

Aniž bych to nějak postřehl, tak jsme stáli před školou. Myslím, že lidi, který by se na nás teď koukali by řekl jací debilové se tam tak smějou..

Znáte ten pocit, když rozýcháváte záchvat  smíchu, ale zpustíto další vlnu smíchu? Jo přesně takhle jsme se smáli asi dalších 5 minut, dokud někdo nezaklepal na okýnko a  my se nelekli.

,, Jak dlouho se budete v tom autě jak blbci smát?"

Jisung

,, Myslím, že budeš muset jít už do školy."

Ublíženě jsem zakňučel a sjel po sedačce.

,, Ne~"

,, Ale jo."

,, Já nikam nejdu~"

Tak a na tohle jsem dostal pouze zvuk otevření dveří a následné zaboucnutí.

Najednou se otevřeli dveře na mé straně.

,, Vstávat "

,, Ne, prosím ~"

Skrčel jsem se a otočil k němu zády.

,, Já vím, že pondělky jsou hrozný, ale do školy musíš."

Náhle jsem ucítil, jak se nade mnou naklání, odepínaje bezpečnostní pás. 

,, Hej rup!"

Vzal mě do náruče alá nevěsta a jako mále mimino mě předal Jisngovi.

,, Zde předávám, dneska se mu nějak nechtělo do školy. Každopádně přeji hezké vyučovací, já už budu muset do studia."

Rozloučil se a zmizel společně s jeho fárem.

,, Přísahal bych, že jsem v jeho hlase slyšel provokaci společně s výsměchem."

,, Nemusíš přísahat, neboť to bylo zřetelné ažaž. Teď se můžeš postavit na vlastní, protože seš těžký."

,, Jo, promiň úplně jsem zapomněl."

Slezl jsem z Jisunga a u toho málem spadl.

,, Když už jsi konečně tady, tak chci vysvětlení."

,, Čeho ?"

,, Ty víš čeho"

Blik

,, Oh.. jo tohle. Věc se má tak, že Chan celkem random plácl, že bychom mohli předstírat vztah a já tak nějak souhlasil. Jako už jednou se prostě stalo, že jsme něco takového předstírali a byla to celkem prča, tak jsem si řekl, proč ne?"

,, No ty se mi nezdáš, jako vážně?"

,, No jako jo."

,,Vy jste paka. A co to teda znamená, že budete předstírat vztah?"

,, Něco v tom smyslu, že teď budu mít odvoz do školy, budu muset občas jít na nějaké akce s Chanem a tak.."

,, To nezní špatně, jenom mám z toho trochu blbý pocit."

,, Je to jenom sranda, Chan řekl, že by měl aspoň chvíli od těch fake skandálů a různých shipů."

,, No dobře, ale měli bychom už jít  do školy."

,, Tak jo."

Bylo to trochu jiné ráno než ostatní. Najednou školním dvorkem panovala taková zvláštní atmosféra, když jsme procházel. Dostával jsem spoustu pohledů, více než jindy, což jsem se snažil ignorovat a všímat si svého.

Ve třídě to bylo stejné, skoro každý po mně hodil pohled trochu podezíravý a já úplně nechápal, o co jde.

Mám něco na obličeji, ve vlasech nebo na oblečení?

Ty lidi jsou divní.

Zbývalo asi něco 5 minut do zvonění, když se rozhodla přijít k našemu stolu ta primadóna.

,, Takže Felixi-"

Dramaticky se opřela oběma rukama o naší lavici.

,, Ty se znáš s Chanem."

,, No.. jako jo."

,, Takže určitě víš s kým chodí."

Tak o tohle jí jde.

Nasadil jsem úšklebek a více vzpřímil hlavu.

,, Možná jo? A možná ne?"

,,Takže to víš! Řekni, kdo to je?!"

,, A proč bych měl zrovna tobě říkat?"

,, Protože musíš!"

,, Já musím maximální zemřít, ale tohle zrovna ne."

Chtěla ještě něco říct, ale zazvonil zvonek a přišel učitel.
Naklonil jsem se nenápadně k Jisungovi a pošeptal: ,, Tak tak musí  být doslova posedlá Chanem."

,, Mi povídej."

___________________________________

Omlouvám se za aktivitu, ale jsou prázdniny a já jsem rozlítaná všude možně. Každopádně v neděli jedu na soustředění, takže příští týden nečekejte nic, pokusím se ještě tento týden vyždímat něco ze své hlavičky a napsat aspoň kapitolu, ale nic neslibuji.

Mucq💜