NAŠE OSUDY

85

,, Dva roky zpátky se mi líbil jeden kluk na škole. Tehdy to byl takový "bad boy" naší školy a spousta holek po něm jelo. Věděl jsem, že neví, že vůbec existuju, takže jsem si nedělal moc velké naděje. Jo, zapomněl jsem zmínit, že chodil se mnou do třídy. Vše ale změnilo, když mě Jisung donutil jít s ním na jednu párty, kde zrovna byl i on. Jisung musel brzo odejít, ale já se rozhodl tam ještě chvíli zůstat. Bavil jsem se tam se svými spolužáky a tak. Po nějaké té době tam byli už všichni v podnapilým stavu, jenom já tam pil džus. Dům, kde se pořádala párty měl zahradu s bazénem, kde jsem trávil poslední hodinu. Bylo pozdě a já jsem byl už na odchodu, když někdo spadl do bazénu. Všichni se tomu je připitoměle smáli a nedocházel jim fakt, že ten dotyčný se topil. Tehdy jsem skočil do bazénu a vytáhl ho ven. Voda byla naštěstí teplá, takže to bylo v pohodě. Když jsem ho vytáhl až potom jsem si všiml, kdo to je. Byl to Kevin. Nazval mě jeho andělem strážným tehdy. Myslel jsem si, že si to nebude pamatovat, ale druhý den za mnou přišel  poděkovat a postupně se se mnou začal bavit. Jisung ho neměl úplně v lásce, ale vždycky nějak držel jazyk za zuby a snažil se s ním vycházet. Tehdy jsem se dost skamarádili až do přerostlo v něco víc. Teda to jsem si myslel. Po 3 měsících se mě zeptal, jestli bych nebyl jeho přítel. Já jsem řekl, že jo a to se pomalu začala projevovat jeho pravá povaha. Začalo to nenápadně. Měl občas výlevy vzteku na mně, ale vždycky se mi potom omluvil, že to tak nemyslel. Tlačil na mě, abych se sním konečně vyspal, ale já nebyl připravený, takže jsem ho vždycky naštval a on mi začal nadávat a ponižovat mě. To už se neomlouval. Ve škole nikdo nesměl vědět, že spolu jsme. Půjčovat si ode mě peníze a nikdy je nevracel. Zakazoval mi se bavit s Jisungem. Ale já byl najivní a stále doufal, že se změní, že má prostě blbí období. Období, které trvalo půl roku. Byl jsem strašně nešťastný v tom vztahu, ale nevěděl jsem, jak se sním rozejít. Bál jsem se. Jisung mi potom ukázal video, kde Kevina načapal, jak kupuje drogy od nějakého dealera a to byla poslední kapka. Druhý den jsem za nim společně s Jisungem jeli k němu do bytu. Jisungovi jsem řekl, ať zůstane venku, že si to sním vyřídím sám. Zaklepal jsem na něj, on mi po chvíli otevřel a pozval mě dovnitř. Hned od vchodu jsem viděl, že jsem ho vyrušil při píchání drog, protože měl na stole v obýváku jehlu a škrtidlo. Asi na to zapomněl to schovat.
Chtěl jsem se otočit, že mu to hned řeknu a zmizím, ale on mě zezadu chytil a začal mě ošahávat. Snažil jsem se ho odstřelit, což se mi podařilo. Řekl jsem, ať se mě už nikdy víckrát nedotýká. Že ne, znamená ne. Podráždil jsem ho. Dorazil jsem ho, když jsem řekl, že sním končím. Rychle jsem šel ke vchodu, kde mě chytil a stáhl zpátky. Byl strašně agresivní. Vzal mě od krkem a přitiskl mě na zeď..."

Bylo těžké o tom mluvit. Pravdu věděl pouze Jisung a jeho Monika.

Zhluboka jsem se nadechl a pokračoval dál.

,, Bránil jsem se co to šlo. Vím, že se mi povedlo mu vlepit pěstí do tváře, takže mě pustil a já jsem co největší rychlostí běžel k východu. Jak mém držel dlouho pod krkem, tak se mi motala hlava a bylo to těžký, chodit rovně. Vzal jsem mezitím mobil z kapsy vytočil Jisungovo číslo. Tehdy mě znovu chytil a Mrštík se mnou o zem. Kopl mě asi třikrát do břicha. Svíjel jsem se v bolestech na zemi. Potom mi přitiskl hlavu k zemi a já jsem cítil, jak mi jehla zajela do krku. Bylo to rychlý. Najednou jsem necítil ruce, nohy, prakticky nic. Jako kdybych byl paralizován. Podlaha byla jako plovoucí oceán. Bylo mi divně, ale rozhodně to nebylo dobrý. Poslední, co si pamatuji byla jeho slova , Když si klidný, tak je to lepší. Zapamatuj si, že se se mnou nerozejdeš, dokud to já nedovolím. Jsi můj a vždycky budeš, To bylo poslední co jsem vnímal. Potom jsem se nějak ocitl v nemocnici. Naštěstí celý ten rozhovor slyšel Jisung a byl to ten, kdo mi pomohl. To teď netuším, co všechno udělal a jak mě dostal do nemocnice. Jisungova mamka se ujala stížnostina Kevina a podala na něj žalobu za ublížení na zdraví. Kevin byl byl po sléze propuštěn na podmínku se zákazem přiblížení na 20 metrů. O té doby jsem ho neviděl."

Jakmile jsem dokončil svůj monolog, tak mě Chan silně objal.

,, Nedovolí, aby ti něco udělal. Už nikdy. Pokud se o něco pokusí, tak je po něm. Nedokážu si ani představit, čím jsi si musel projít. Je mi to strašně líto. Moc se omlouvám."

Odtáhl jsem se a usmál se na něj. Já si ho nad ani nezasloužím .

,, Nemáš za co se omlouvat, není to tvoje chyba. Je to minulost, kterou už nikdo nezmění. A teď už pojď, hosté čekají. Přeci nenacházím čekat hosty, no ne? Je to tvoje párty, tak si ji musíš pořádně užít."

Zvedl jsem se a Chan hned taky. Dnešní večer je o něm nebudu ho zatěžovat svými problémy.

Vzal jsem ho za ruku a výšek s ním ven z koupelny. Na posteli čekal Jisung s Minhem, kterým jsem věnoval jesmný úsměv .

,, Tak jdeme oslavovat?"

________________________________

Jak jsou prázdniny, tak se mi nějak chce psát. Takže to možná zkrotím, neboť se vjenuju pouze téhle knížce a do ostatních napíšu občas něco.

Každopádně posílám pusu všech, kteří nemají rádi Velikonoce, doufám, že se vám kapitola líbila a přeji hezký zbytek dne.

Mucq💜