NAŠE OSUDY

67

,, Tak vstávat, jsme tady."

,, Ne..."
Pootevřel jsem oči a viděl jsem, že jsme stáli. Cítil jsem se divně.

Chan so povzdechl o vylezl z auta, o pár vteřin později se u mě dveře otevřeli a stál v nich Chan. Odpoutal mě a pokusil se mě vzít do náruče, ale já jsem protestoval.

,, P-jdu sám. " Postavil jsem se na nohy a zjistil, že to nebude taková sranda. Točila se mi hlava, takže první krok jsem nevyrovnal a narazil do Chana. Ten mě chytil a zavřel za mnou dveře.

,, Vyskoč." Poručil.

Tak jsem mu vyskočil. Vzal mě pod stehnami a rozešel se se mnou. Přišlo mi to strašně vtipný, ale nevím proč.

Vnímal jsem, jak otevřel dveře, dokonce jsem poznal, do jakých dveří vcházíme.

,, My jsme u tebe?"

,, Ano."

Dneska se neměl moc k rozhovoru.
Zalíbily se mi jeho náušnice, tak jsem si s nimi začal hrát.

,, Felix~ přestaň, lechtáto." Tak jsem přestal. Zaryl jsem hlavu do jeho krku a vdechoval jeho vůní.
Tak krásně voní...

Koukl jsem po očku, kde jsem, a to už jsme byli v ložnici.

Sklonil se se mnou k posteli a opatrně mě tam položil. Chtěl se zvednout, ale já se držel jako klíště.

,, Felixi.."

,, Chanie~ nechoď." Koukal jsem mu do tváře a našpulil rty.

,, Musím se převlíct, stejně jako ty."
Sjel jsem jeho postavu a zastavil jsem se na jeho saku. Proč má tak velký výstřih. Díky jeho momentální pozici jsem měl krásný pohled na jeho břišáky.

Nemohl jsem odolat a dotkl jsem se jeho hrudě. Cítil jsem, jak se trošku oklepal. Nešlo mi do hlavy, proč jsou ty svaly tak vystouplý. Tak jsem do nich šťouchal a zkoušel, jak jsou tvrdý.

,, Felixi~..."

Koukl jsem na něj. Celou dobu mě pozoroval.

,, Měli bychom jít spát."

,, Jasně." Nahmatal jsem knoflík jeho saka začal mu ho sundavat. On mi pomohl a sako si sundal, potom i řetízky a náušnice.

Byl přede mnou polonahý.

,, Felixi, nech mě si jít dát sprchu."

Vymanil se z mého sevření, ale to se mi nelíbilo.
Hned jsem vstal a chňapl po něm. Stáhl jsem ho do postele a sedl si na něj obročmo.

Bylo vidět, že je mými činy celkem překvapený.

,, Feli-"

,, Chanie... "

Naklonil jsem se nad něho. Dotkl jsem se jeho tváře a potom se usmál.

,, Mám strašně rád tvůj nos."
Trošku líp jsme se zapřel vyslechl si tak nečekaný vzdych od Chana.

,, Prosím, už se nehýbej  sedíš na špatném místě." Přesný opak jsem udělal. Zase jsem se pohl a on zatl čelist a jeho ruce se přemístily na moje boky.

,, Provokuješ, víš o tom?"

,, Vím" Víc pyšně jsem to říct nemohl.

Co to dělám?

Chtěl jsem se zase pohnout, protože mi to přišlo strašně vtipné. Bohužel, to už mě Chan zastavil a přehodil naše pozice.

,, Felixi, jsi opilý, děláš věci, který bys nikdy neudělal za střízliva."
Dal jsem mu ruce okolo krku a pousmál se na něj.