NAŠE OSUDY

17

Dorazili jsme před panelák, kde bydlím a po celém dni se na mě začala projevovat únava.

,, Tak tady bydlíš?"

,, Hm v 24 patře bydlím."

,, Wow to je vysoko, máte tam aspoň výtah."

,, Samozřejmě, ale občas blbne heh."

Chan tedy zaparkoval auto a my vešli do panelového domu. Zmačkl jsem výtáh a on po chvilce přijel. Když se otevřeli dveře byly v nich dvě dívky. Čekal jsem, že vystoupí, ale nakonec se vezli s námi. Byly celkem divné. Náhodou jsem postřehl jejich konverzaci, ikdyž šeptali.

,, Myslíš, že má ten blonďáček holku? Moc se mi líbí."

,, Je moc pěkný, ale viděla jsi toho druhý ho? To je neskutečná cutka. Musím si říct o jeho ig."

,, A rovnou se ho zeptej jestli je single."

,, Neboj."

Očividně jsem nebyl jediný, kdo poslouchal jejich koverzaci. Chan na mě mrknul, že má něco v plánu, ale to co udělal jsem opravdu nečekal.

Vzal mě za pas a stáhl si mě k sobě, tak abychom byli obličejem naproti sobě.

,, Baby~ dneska vypadáš strašně roztomile~"

A dál mi pramen neposedných vlasů za ucho.
Samosebou, že jsem to nečekal a moje reakce byla, že jsem byl rudý až na prdeli. A berme v potaz, že mě pořád držel okolo pasu.

Bylo vidět, že to nečekali stejně jako já, ale že si nás posléze začali na tajňačku fotit to byla jiná.

Stále jsem koukal Chanovi do očí a čekal co bude dál. Bylo takové zvláštní. Něco mě šimralo v břiše a já si uvědomil, že jsem v prdeli.

To jako vážně jsem si na něj teď udělal crush? Bože...

Věděl jsem, že jakmile teď promluvím budu koktat a já nechci. Tohle se nikdy nesmí dozvědět. Třeba to je jenom protože se ke mně chová hezky. To je ono! Budu ho brát za dobrého kamarádá, který se ke mě chová hezky a tím se to všechno vyřeší. Teda myslím.

Z mého myšlení mě probudil pohyb okolo mého trupu. K upřesnění mi Chan zmáčkl boky a já měl co dělat, aby jsem ze sebe nic nevydal. Jsem celkem citlivý na boky, ale oproti mému krku to je nic. Ale to, že to je moje slabé místo se nikdy nedozví, pokud nebude vyzvídat od Jisunga a on mu bude nápomocen.

Už jsme byli skoro v našem podlaží a mohli jsme konečně vystoupit, ale to by se ta jedna holka nemohla zeptat.

,, Um... Mohu se vás zeptat, vy spolu jste? Jakože chodíte? Spolu?"

Už jsem chtěl odpovědět, že ne, že jsme si dělali jenom legraci, ale Chan mě předběhl.

,, Ano, teď nás omluvte vystoupijeme."

Jakmile se otevřeli dveře, tak jsem z nich vyletěl jak motorová střela. Mohl jsem za sebou slyšet ještě ty dvě Mařeny, jak jedna z nich zapištěla.

,, OMG! Nebyl to náhodou Bang Chan?!"

Jsem se divil, že to nezjistili dřív.

Celý rozesmátý  Chan za mnou doběhl, až se za břicho popdal.

,, hah Měl jsi-hah vidět hah ty jejich obličeje."

Já jsem vklidu vydal klíče a odemkl byt. Nechal jsem Chana vejít a po něm jsem rychle zabouchl dveře a bacil ho do ramene.

,, Auu! Za co?"

,, To sis nemohl vymyslet lepší věc?"

,, A tobě to nepřišlo vtipný? Si měl vidět tvůj obličej."