NAŠE OSUDY

16

Felixův pohled :

Když jsme vyrazili, moje hlava se zaplnila myšlenkami, což nebylo dobře.

Bude Jisung vpohodě?
Zabije mě za tohle?
Co když se rozhádají místo toho, aby se sblížili?
Jak může mít Chan, tak mužné ruce?

A jak se k sakru dostala sem tahle myšlenka?!

OH bože, Felixi nemysly. Nic nedělej, pouze koukej.

,, Koukám, že ses nějak zabral do myšlenek."

,, Co? Proč?"

,, Protože jsem se tě ptal, kde se nachází tvé bydliště."

,, Jo um jo-heh bydlím *****."

,, OK."

Až teď jsem si vzpomněl, že mám udělat ten pitomý projekt. Ježiši a já ani nezačal. No dobře, už není tak pitomý a Chan není hrozný zpěvák, ale netuším, co bych měl o něm napsat. Mohl bych se ho na to zeptat? Ne, to je blbý. Nebudu ho zbytečně zatěžovat tímhle blbostma.

Dneska vážně až moc přemýšlím.

Z myšlenek mě probrala něčí ruka na mém stehni.

,, Myslím, že dneska o tvojí pozornost budu muset hodně bojovat."

Zasmál se Chan.

,, Seš nějak pořád v myšlenkách."

,, N-no... jsem přemýšlel nad školou a zjistil, že musím udělat jeden projekt na hudebku. Heh nojo to bude dlouhá noc."

,, Aha. Očem máš dělat ten tvůj projekt?"

,, O tob-  troubě."

,, Vážně?"

,, Jop."

,, Takže mi chceš říct, že budeš dělat projekt o tobě na hudebku, která s tím má společného jako žralok s veverkou?"

,, Přesně tak."

,, Lžeš mi."

,, N-nelžu."

,, Lžeš."

,, Ne."

,, Jo."

,, Nene."

,, Jojo."

,, Ne."

,, Jo."

,,Ne."

,, Jo."

,, Fajn máš mě."

,, O čem máš dělal ten projekt?"

,, A co tě to tak zajímá?"

,, Jentak. Jsem zvědavý."

,, Máme dělat projekt o jednom zpěvákovi."

,, O jakém? Znám ho?"

,, Jo a moc důvěrně. Bližší informace už nedám."

,, Fajn, stejně to zjistím."

,, Co?"

,, Ale nic."

Potom jsme mlčeli. Netuším  co má v plánu, ale teď to nebudu řešit.

,, Budeme tam za 20 minut."

,, OK."

,, Ty Felixi?"

,, No?"

,, Jak dlouho se znáte s Jisungem?"

,, No vlastně asi už od malička.  Naše mamky byly kamarádky, takže jsme si už odmalička hráli spolu."

,, Byly?"

,, No od té doby, co jsme řekli s Jisungem svým rodičům, že jsme gayové, tak Jisungovi rodiče to vzali na pohodu, ale moji ne. Mamka se s tím nedokázala smířit a otec... To je jiná kapitola. Jisunga mamka se mě chtěla zastat a nakonec se rozhádali a přestali se bavit. Rodiče mě kvůli tomu vyhodili z domu a našli mi byt co nejdál od nich. Chápu, že se se mnou nebudeš chtít po tomhle bavit."

,, Kdo řekli, že se nechci bavit? Naopak, já tě obdivuju."

,, Co? Jak mě můžeš obdivovat?"

,, Měl si kuráž to říct svým rodičům a to je něco. Já jsem nikdy takovou kuráž neměl, abych jim to řekl. Tvých rodičů mi je líto a nedokážu je pochopit. Mají tak skvělého syna a vykopnou ho z domu. Měli by se stydět. Oiyy... Felixi neplakej~"

Ani jsem si neuvědomil, že mi začali téct slzy po tvářích.

,, Ah..  To nic, vždycky, když o tom mluvím nebo přemýšlím, tak mi je smutno a cítím se sám. A vůbec tomu nepomáháto fakt, že bydlím sám."

,, Ale vždyť nejsi sám prosimtě. Máš Jisunga a nové přírůstky mě a Minha."

Chan sjel z cesty a zaparkoval u kraje silnice. Nemohl jsem se na něj ani kouknot, bylo mu fakt smutno a připadal jsem si jako ubožák, který nedokáže udržet své emoce.

,, Felixi koukni se na mě."

Nemohl jsem. Nedokázal jsem to.

Zvednul mi bradu dvěma prty, tak abych se mu koukal rovnou do očí. Vzal mi ruce do tich svých a soucitně na mě koukal.

,, Vím, jaké to je být sám, ale hlavní je se tomu nepoddat. Když jsem byl malý prakticky mě vychovávala babička. Když pak umřela, tak jsem se cítil sám a utrpěl se v depresích. Nebýt Minha, tak tu možná ani nejsem. Vždycky, když jsem se cítil sám, tak jsem napsal Minhovi a on přišel klidně o půlnoci. Po čase jsem se s tím nějak vyrovnal a začal psát písničky až do teď. Vím, jaký to je se cítit sám, ale já tě tak cítit nenechám."

Vtáhl mě do silného objetí.

Přesně tohle jsem teď potřeboval.
Potom se přiblížil k mému uchu a pošeptal mi:

"Jestli chceš, tak budu spát dneska klidně u tebe."

,, Ale já tě nechci otravovat. Nedělej si hlavu s mýma puberťáckými emocemi."

,, Kdyby mě to nějak vadilo, tak to to nenabízím."

Potom jsem jenom přikývl. Neměl jsem chuť mluvit.

Po nějaké době se Chan odtáhl a znovu jsme se rozjeli.