Genus Tenebris | 𝟏𝟖+

34. Tohle je dobrý nápad

Ryessa vstala velmi brzy, přece jen tohle byl velký den. Den, kdy se vše mělo změnit v jejich prospěch a tak ještě pořádně promýšlela celý plán. Seděla zrovna v hodovní síni a popíjela víno, čekala až se Nass objeví, aby mu mohla říct ještě pár věcí a pak se odebrat sama do Hvozdu za králem Thranduilem.

Talon se zrovna probudila. Byla bez nálady a padl na ni smutek. Zvlášť, když další den musela strávit zde, v téhle temné a pochmurné pevnosti. Chvíli jen tak ležela v posteli, ale pak se odhodlala vstát. Na šaty neměla náladu, tak si oblékla jen černé přiléhavé kalhoty a bílou tuniku. Vlasy si nechala jen tak volně rozpuštěné.

Nass přišel o chvilku později. Doslova rozrazil dveře do místnosti, ne naštvaně nebo s agresí, ale naopak více než natěšeně. S rukou položenou na jílci meče došel až k Rye. „Tak?" vyzval ji prostě, čekajíc, co z ní vypadne.

Rye na něj pohlédla. „Jak se tvoří iluze jsem ti už ukazovala," dopila víno a odložila sklenku na stůl před sebou. „A teď k tomu, co jí ukážeš," lehce se pousmála. „Nejlepší bude ji ukázat krále s nějakou mladou elfkou v posteli, to by ji mohlo trochu nalomit. Jenže jejich láska je silná, stejně jako pouto, takže bude potřeba víc. Proto jako další věc jí ukážeš krále stojícího u ohně, do kterého by hodil obrázky, které od Talon dostal ze Země a v tu chvíli by k němu přišla ta mladá elfka, jen už by byla těhotná a oba by se na to dítě těšili. Pro Talon to bude konečná, jelikož ona děti mít nemůže a je to pro ni velmi bolestivé téma," pronesla s úšklebkem. „Víš tedy co máš dělat? Nebo máš ještě nějaké otázky?"

Nass pozorně poslouchal, ale nakonec jen zavrtěl hlavou. „Je mi vše jasné," přiznal s úšklebkem na rtech. „Poplést jí hlavu, to mi půjde. A pak bude po všem a můžeme začít my," zazubil se. „Myslí ti to, to je skvělé, tohle je dobrý nápad, nemám u něj ani pochyby, že by nevyšel," podotkl ještě.

„O tom, že to vyjde, nemám pochyb ani já. Takže pusťme se do toho," zazubila se a postavila se. „Já tedy zamířím do Hvozdu, už se nemůžu dočkat," rozesmála se a se smíchem se vydala k sobě, potřebovala klid, aby mohla provést kouzlo, které by jí jako iluzi poslalo za králem Thranduilem.

Talon mezitím vyšla z komnat a chodbami se vydala do stáji. Došla po chvíli. Nejdříve se porozhlédla kolem, když tam nikoho neviděla, vydechla úlevně. Teď chtěla jen klid a ten tady měla. Došla až nakonec, kde v rohu postával černý kůň a posadila se vedle něj na dřevěný ohradník. Černý hřebec si ji ihned všimnul a svou pozornost věnoval už jen ji.

Nass jen kývl hlavou a i on vyšel z místnosti, vydal se ovšem jinam. Nechal se strážemi navigovat tam, kam podle nich viděli Talon odcházet. Natěšením se skoro až třásl, ale se svou povahou vše snadno zamaskoval. Došel tedy až do stájí, tam, kde by měla Talon být, a neubránil se úsměvu, když ji spatřil. „Už plánuješ odejít?" opřel se o jeden z boxů a pozorně ji sledoval.

Dívka lehce pohladila koně po hlavě. Ani ji nepřekvapilo, že se objevil. On ji za zadkem byl pořád, neměla nikde chvíli klidu. „I kdybych chtěla, měla bych snad nějakou šanci, dostat se dál než za brány?" zeptala se tiše, aniž by se otočila a pohlédla na něj. Svou pozornost stále věnovala jen zvířeti před sebou. Neměla náladu se s ním dneska hádat.

Nass si povzdechl. „Podívej se, s Rye jsme to probírali, a máš pravdu," pokrčil rameny, „vzhledem k tvé paličatosti a nedůvěře nemá cenu tě tu držet, mysleli jsme si, že to vezmeš jinak, ale pokud chceš, můžeš jít," pokýval hlavou.

„Vážně si myslíš, že ti to uvěřím, po tom všem co jste na mě zkoušeli? Že mě najednou necháš jen tak odejít," postavila se na nohy, došla k němu a konečně na něj pohlédla. „Od první chvíle jsi mě ani neposlouchal, dokonce ani ona. Nezajímalo vás, proč vlastně nechci. Co se za noc změnilo?"