Genus Tenebris | 𝟏𝟖+

8. Vydrž

Probudila se s hlavou položenou na jeho hrudi, kdy jej stále objímala a nohou přehozenou přes ty jeho. Ospale si zívla. Podle klidného oddechování usoudila, že Thranduil ještě spal. A měla pravdu. Když lehce pozvedla hlavu, měl zavřené oči a opravdu spal. Usmála se při tom pohledu, vypadal naprosto k sežrání. Měla sto chutí jej políbit, ale neudělala to, nechtěla ho budit. Uvelebila se pohodlněji, přitiskla se k němu víc a sledovala ho při spánku. U toho se culila jako nějaká náctiletá puberťačka.

„Bavíš se dobře?" optal se náhle Thal a usmál se. Pak otevřel jedno oko, druhé, a párkrát zamrkal. Pohled směřoval na Talon vedle sebe a naklonil hlavu na stranu. „Dobré ráno," pronesl a nakonec to byl stejně on kdo se natáhl a věnoval jí procítěný polibek na rty.

Zasmála se a polibek mu opětovala stejně procítěně. Pak se lehce odtáhla a usmála se. „Dobré ráno. A to víš, že se bavím, jsi sladký když spíš i když popravdě," uculila se, „to jsi i vzhůru," mrkla a skousla si ret. „Jak ses vyspal?" optala se po chvíli a přivinula se mu do náruče.

Pousmál se. Líbilo se mu, jak Talon náhle obrátila. Byl si jistý, že ještě pár dní zpět by jej poslala a i udeřila do určitých míst. Zhluboka se nadechl a zadíval se do stropu. „Popravdě, celkem i dobře, jak se cítíš spíš ty?" otočil se na ní.

Ležela přitulená k němu, prsty mu lehce kroužila po hrudi a sledovala ho. „Já se cítím dobře, tak jak už dlouho ne, vlastně jsem se i velmi dobře vyspala," mrkla a dala mu sladkou pusu na tvář. Pak se posadila a protáhla. „Měla bych si najít oblečení a asi se obléknout, než opět někdo vejde," culila se a koukala, kde asi leží její kusy oblečení.

Jen nesouhlasně zamručel a jak seděla, tak se natáhl, přetočil si jí pod sebe a nesmlouvavě jí opět zalehl svým tělem. Zlehka jí vtiskl polibek na krk a už se ani nehnul. „Ať si vejdou, teď se mi tě pouštět nechce, navíc," nadzvedl se na loktech a shlédl jí do očí, „já si můžu dělat co jen chci, aniž bych mohl hledět na ostatní. Já jsem tu král," ušklíbl se a s úsměvem jí políbil na rty.

S vášní mu polibek opětovala. „To možná jsi král," uculila se, když na ni znova pohlédl, „ale takhle trapně jako před tvým synem, jsem se ještě necítila, a ten jeho pohled, kdyby mohl, zabil by mě," rozesmála se. „Navíc teď jsme asi tak ve stejné poloze jako předtím, jen krapet o oblečení chudší," zazubila se, „byla bych tutově mrtvá," přitáhla si ho k sobě a políbila ho. Hned na to se však mírně odtáhla. „Auu," zamumlala a tvář se ji zkřivila bolestí.

Jen něco zamručel, ale jakmile zaregistroval její bolestný povzdech, zvedl se na loktech a vytáhl se do sedu. „Jsi v pořádku?" svraštil obočí a rukou jí zlehka sáhl na čelo, „přijde mi, že máš zvýšenou teplotu," zamračil se.

Posadila se také a přivřela oči. „Nic mi není, jen," odmlčela se, snažila se vstřebat bolest, která jí sálala ze zad, „pálí mě tetování," zašeptala. Když pak znova otevřela oči, jen nepřítomně hleděla před sebe. Její očí byly jako zamlžené. Neviděla před sebou Thranduila, ale úplně něco jiného. Jako kdyby sledovala vzpomínku, která ožila, ale s tím rozdílem, že nebyla její. To co viděla, ji natolik ochromilo, že se nedokázala ani hnout, jen silně stiskla přikrývku vedle sebe. Čím dýl, zůstávala v tomhle stavu, tím hůř na to reagovalo její tělo. Nevnímala, ani když jí z nosu znova stékaly pramínky krve.

Rozrušeně se na ní podíval. Přes tělo si v rychlosti hodil své oblečení a stačilo zvolání do chodby, aby k sobě zavolal léčitele. „Tal, celá hoříš," zamračil se a položil jí zpátky do přikrývek. To už do místnosti ale naběhli tři léčitelé, s různými bylinkami a mastmi za účelem se o Talon postarat. Thal jen vše s hrůzou v očích z povzdáli pozoroval.