Made in Brazil

29.

Tohle jsem nečekala. Ani jsem netušila, jak reagovat. Měla jsem z toho mít radost? Byla tu možnost, že se s ním uvidím? Byla jsem celou dobu napnutá a nervózní, že jsem si prohlídku městem ani neužila. Vnímala jsem ho tak napůl a zůstala v tichosti v pozadí.

Na oběd jsme si zašli do nějaké rodinné restaurace jeho kamaráda, který zase házel očkem po sexy Hope. Nemohla jsem do sebe dostat ani kousek těstoviny. Vrtala jsem se v tom jako by mi to nechutnalo.

Odpoledne jsme se odebraly na pláž Copacabana a užívaly si sluníčko. Nicky nás tam tři hodiny nechal a pak se pro nás vrátil, aby nás odvezl zpět do hotelu.

,,Moc jsem si to užila." básnila Blake zasněně.

,,Ještě ten bonus na pokoj." zašeptala Jane a culila se.

Před večeří jsme se nastrojily jako na ples. Dámy se totiž rozhodly, že uloví nějakého chlapa. Po večeři jsme se posadily venku na terase u baru, abychom si užívaly mořský vánek a pozornost stolu vedle nás. Jednalo se o mladší kluky, fotbalisty. Byli dost hlasití a lili do sebe jedno pivo za druhým.

,,Ten v tom zeleném tričku." naklonila se ke mně Jane a holky zbystřily.

,,Na mě je moc tmavý." okomentovala to Hope.

,,Černoši mají dobrou výbavu." zazubila se Blake a Jane jí dala za pravdu zvednutým palcem vzhůru.

,,Který se líbí tobě?" podívala se na mě Jane a kývla ke skupince rozesmátých kluků.

,,Není Lucy zadaná?" dloubla do ní Blake.

Všechny tři se na mě dívaly a já netušila, co říct.

,,Já nevím. S Eddiem to není úplně vážné." poznamenala jsem.

,,Co bude v Riu, zůstane v Riu." zamrkala na mě Jane se známou hláškou z filmu.

Já už tohle jednou zažila. Bylo to ve Forteléze a také to tam zůstalo.

Jako první se dala do řeči se skupinkou fotbalistů Hope. Nechala si zapálit cigaretu a smyslné kočce neodolali hned tři, kteří se přidali do konverzace. Jane se nenápadně přidala ke kroužku a já zůstala s Blake u stolu sama.

To poslední, co jsem v daném okamžiku čekala, byl příchod nějaké mužské postavy k našemu stolu. Jen periferně jsem si všimla, jak si odstrčil židli a posadil se k nám. Věnovala jsem pozornost spíš skupince fotbalistů a myslela si, že to bude jeden z nich. Jenže k mému úžasu jsem téměř nadskočila. Byl to on. Byl to Matteo.

Celé tělo jsem měla jako v ohni. Nohy i ruce se mi třásly, když jsem pohlédla do jeho očí. Usmíval se a celým tělem byl natočený vyloženě jen ke mně.

,,Ahoj Lucy."

Trochu lhostejně jsem se na něho podívala, protože jsem byla v šoku. Doufala jsem, že si nevšimne, jak se mi prudce zvedal hrudník.

,,Ahoj."

,,Proč jsi nedala vědět, že přijedeš? Volal mi sice Eddie, ale nedokázal jsem z něho dostat, jestli přijedeš i ty."

,,Nevěděla jsem to do poslední chvíle."

,,Rád tě zase vidím. Jak se máš? Už jsi v pořádku?" starostlivě si mě prohlédl.

,,Ano jsem. Léčba zabrala. Musím chodit na pravidelné prohlídky, ale vypadá to dobře."

,,Tak to je fajn."

,,A jak se máš ty?"

,,Nijak." zvážněl a naklonil se ke mně blíž. ,,Nechceš se projít?"

Nic se nezměnilo. Pořád jsem to k němu cítila. Stačilo mi cítit jeho vůni, styl jakým vstával od stolu, jak si zastrčil ruce do kapes od džín nebo jak se na mě podíval. Bylo to snad ještě intenzivnější než před rokem.

Jen při pohledu na jeho rty jsem umírala touhou ho políbit. Žárlila jsem na každou, která se ho dotkla, zatímco jsme se neviděli.

,,Co vlastně teď děláš? Už máš svoji vysněnou práci?"

,,Pracuju u Eddieho v redakci. Nic společného s tím, co jsem původně chtěla."

,,Měl bych pro tebe job, ale tady v Riu."

,,To bych si musela promyslet."

,,Jak dlouho tu budeš?"

,,Týden."

,,Jenom?"

,,Holky nedostaly víc dovolené."

,,Chápu, ale ty by sis tu pobyt mohla protáhnout, ne?"

,,Já nevím. Záleželo by proč." zastavili jsme se na lehce osvětlené promenádě okolo moře a podívali se na sebe.

,,Třeba kvůli práci?" nadhodil.

Naše pohledy se střetly. Nastalo ticho a já to prostě udělala. S myšlenkou na to, že vlastně chodím s Eddiem a že s Matteem to nemělo budoucnost, jsem zahákla ukazováček za jeho výstřih a přitáhla si ho k sobě blíž. Naklonila jsem se k němu a políbila ho.

Normálně bych tohle nikdy neudělala, ale nemohla jsem si pomoct. Z nevinného polibku se vyklubal docela vášnivý, spojený s osaháváním. Tedy alespoň jeho dlaně se nějak nemohly nabažit mého zadku.

,,Chyběla jsi mi." opřel si čelo o moje.

,,Nerozloučili jsme se zrovna hezky."

,,Já vím. To neřeš. Teď jsi tady a jestli vezmeš ten job, tak budeme mít víc času na všechno."

,,Budu nad tím přemýšlet."

,,Nechceš se od holek zítra trhnout? Že bychom spolu něco podnikli?"

,,To by bylo fajn." pousmála jsem se.

Celý večer jsme se procházeli spolu a na pokoj jsem se dostala až dost pozdě. Vyběhla na mě Jane s kartáčkem v puse a vyváděla, jak moje máma.

,,Kam ses poděla? Měli jsme strach. Blake říkala, že jsi odešla s nějakým ultra pěkným Brazilcem a mluvili jste spolu tím jejich jazykem." zakřenila se.

,,Jen starý známý." odhodila jsem kabelku na postel a sundala si sandálky.

,,Tak starý známý?" culila se a naznačovala jisté intimní pohyby.

Tu noc jsem věděla, že se to stane. Jakmile bude příležitost, nebudu se bránit. Chtěla jsem to víc než cokoliv jiného.